Novelou zákona o hasičském sboru chce skupina poslanců dostat Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany pod vnitro. Poslanci také chtějí bezplatné převody movitého majetku hasičů na kraje a „jiným osobám“. Opačně by měly být možné rychlé převody majetku jiných osob na ČR. Stát ho použije v cizině při akcích jako na Ukrajině nebo v Turecku mimo „standardní mechanismy zákona“. Nutnost ukázala „uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině“.
Poslanci navrhují, aby sněmovna schválila návrh novely zákona o hasičském záchranném sboru už v prvním čtení. Účinný by měl být od ledna 2025.
Vyplývá to z návrhu skupiny poslanců na změnu zákona o hasičském záchranném sboru. Kromě zástupců vládní koalice Jana Bartoška (KDU-ČSL), Pavla Žáčka (ODS), Michala Zuny (TOP09) a Martina Exnera za STAN se pod návrh podepsali i opoziční poslanci Radovan Vích (SPD) a Drahoslav Ryba (ANO).
Úplný návrh novely zákona o hasičském záchranném sboru je zde.
Mohlo by vás zajímat
Pružné převody majetku hasičů z jiných osob a na jiné osoby
Poslanci v novele navrhují, aby v krizové nebo mimořádné situaci bylo možné převést movitý majetek hasičského záchranného sboru bezúplatně do majetku kraje, obce nebo „jiné osoby“, aby se odstranila byrokracie při naléhavé humanitární pomoci. V takovém případě by totiž sbor nemusel rozhodovat o nepotřebnosti majetku a nabízet ho jiné složce státu nebo stanovit podmínky převodu.
Návrh tuto „jinou osobu“ nikterak nedefinuje. Nespecifikuje, zda jde o osobu tuzemskou nebo zahraniční. Název „jiná osoba“ figuruje i v druhé části tohoto návrhu, kde by se převod majetku měl odehrát z jiné osoby opačným směrem a pak být k dispozici i v zahraničí.
„Kromě převodu majetku České republiky územně samosprávným celkům nebo osobám je navrhováno umožnit i opačný princip – tedy flexibilní převod majetku jiné osoby do vlastnictví České republiky, aby takový majetek mohl neprodleně sloužit k řešení mimořádné události nebo krizové situace, včetně možnosti jej poskytnout v rámci humanitární pomoci do zahraničí,“ uvádí se v důvodové zprávě k poslaneckému návrhu.
Zákon nyní pomíjí, že zásoby nelze poskytnout mimo jeho rámec
Současný zákon podle poslanců ne úplně vyhovuje novým poměrům: „Stávající znění § 43 odst. 1 a 2 zákona o hasičském záchranném sboru, kde se hovoří o ,organizační složce státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru“ se v rámci aplikační praxe (v poslední době zejména uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině) ukazuje jako ne zcela vyhovující,“ uvádí poslanci.
„Pomíjí totiž skutečnost, že většina materiálu (resp. majetku státu), který je určen k řešení mimořádných událostí nebo krizových situací, je ve formě zásob v příslušnosti hospodařit organizační složky státu Ministerstvo vnitra, v jejímž rámci tento majetek obhospodařuje generální ředitelství (jedná se o centrální zásoby HZS ČR),“ vysvětlují navrhující poslanci.
Na problém ukázaly Ukrajina a Turecko: „Vzhledem k tomu, že mimořádné události z poslední doby (zemětřesení v Turecku, válka na Ukrajině) ukazují, že stávající úprava v oblasti mezinárodní humanitární pomoci a též rozvojové mezinárodní pomoci, související s činností HZS ČR, případně obdobných složek v zahraničí, neumožňuje v některých případech pružně reagovat na některé potřeby, navrhuje se úprava, která by HZS ČR umožnila v rámci jeho působnosti, primárně z jím obhospodařovaného majetku, humanitární nebo rozvojovou pomoc poskytnout mimo standardní mechanismy zákona č. 151/2010 Sb.,“ uzavírají své důvody poslanci vlády i opozice.
Jde o ochranu před jadernými, chemickými a biologickými zbraněmi
Skupina poslanců novelou rovněž navrhuje, aby se zřizovatelem Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany stalo ministerstvo vnitra. Od roku 2007 je zřizovatelem Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Poslanci to v důvodové zprávě vysvětlují tím, že ministerstvo vnitra kompetenčně zastřešuje ochranu obyvatelstva. „Pod uvedené lze, mimo jiné, zahrnout i ochranu civilních osob před působením jaderných, chemických nebo biologických činitelů,“ uvádí skupina poslanců k náplni ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany.
Nový výzkum požární ochrany a civilního nouzového plánování
Navrhovatelé proto chtějí zákonem zakotvit, že Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany se stane složkou Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Tako skutečnost má pak sloužit jako právní základ ke zřízení další, nové výzkumné instituce hasičů v „oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a civilního nouzového plánování“.
„Cílem návrhu zákona je převést funkci zřizovatele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na Ministerstvo vnitra, resp. vytvořit právní základ pro zřízení veřejné výzkumné instituce v gesci Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR,“ uvádějí doslova poslanci.
V souvislosti s navrhovaným převodem ústavu se předpokládají dopady na státní rozpočet v úhrnné výši třicet milionů korun, uvádí se v návrhu.
Irena Válová