Systém laických přísedících u soudů by v českém prostředí bylo možné zefektivnit jen vynaložením značného množství peněz. Dvě poslední vlády se přitom shodly na tom, že zlepšení finančně zajistit nelze. Dnes to řekl šéf Soudcovské unie Libor Vávra v reakci na to, jak dnes prezident Petr Pavel zdůvodnil svoje veto novely o omezení činnosti soudců z lidu. Drtivá většina soudců podle Vávry podporuje významné omezení přísedících nebo jejich úplné zrušení.
Vávra míní, že současná podoba institutu přísedících vůbec nenaplňuje původně zamýšlené poslání. Současní přísedící se totiž vzhledem k nízkému finančnímu ohodnocení funkce rekrutují z řad důchodců, státních zaměstnanců a lidí svobodných povolání. Nezastupují tak většinovou společnost. „Jak motivovat lidi z privátních firem, aby seděli tři neděle u projednávání složité hospodářské trestné činnosti?“ podotkl.
„Návrh byl hodně rozumná remíza,“ uvedl Vávra k novele. K požadavku prezidenta Pavla na „podrobnou politickou debatu, aby předloha měla větší oporu v hlasech opozice“, podotkl šéf Soudcovské unie, že z politiků je podle jeho informací proti návrhu jen poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Právě Válková měla s prezidentem nedávno schůzku. Vávra přitom upozornil na to, že činnost přísedících chtěla omezit nejen současná vláda Petra Fialy (ODS), ale i předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO).
Přísedící se omezují v celé Evropě
Z řad soudců pak podle Vávry varovala před omezením činnosti přísedících jen menšina. Byli to zejména ti, kteří s laickými přísedícími nikdy nesoudili, uvedl s tím, že takový názor tedy pokládá spíše za akademický. Upozornil, že k omezování činností přísedících dochází i jinde v Evropě. Zmínil Nizozemsko a podobná debata se podle něj vede i v Německu. Z praktických problémů Vávra zmínil, že když přísedící nedorazí k soudu, musí se jednání odročit. Sankcionovat ho za to nelze. O funkci není zájem, a přísedících tak nikdy není takový přebytek, aby se z jejich seznamu dalo vybírat.
Vedle vynaložení množství finančních prostředků je podle Vávry druhou možností pro zefektivnění systému přísedících zavedení povinnosti dělat přísedícího, a to pod hrozbou sankce – podobně jako v porotě v USA. V kontinentálním právu je ale tato varianta nepoužitelná, protože zatímco americká porota hlasuje o vině či nevině, v ČR řeší laičtí přísedící například i změnu právní kvalifikace skutku.