Až 800 miliard euro ročně. Tolik musí Evropa investovat, pokud chce být konkurenceschopná, zelená a bezpečná. Alespoň podle zprávy, kterou italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Otázkou je, kde peníze vzít. Jedna z cest, kterou Draghi navrhuje, jsou společné evropské půjčky. S tím však může narazit u národních vlád včetně České republiky.
Investice do inovací, obrany nebo sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. To jsou jen některé z projektů, které podle Draghiho vyžadují společné financování. Jak však současně Draghi upozorňuje, v současnosti na to v evropském rozpočtu nejsou peníze. „Roční rozpočet Evropské unie je malý, činí něco málo přes 1 procento evropského HDP, zatímco rozpočty členských států se společně blíží 50 procentům,“ poukazuje.
Jedním z řešení, které navrhuje, je proto další společná evropská půjčka. Inspirovat by se podle něj mohla modelem, který si Evropa vyzkoušela již v případě nástroje NextGenerationEU. Ten měl zajistit restart ekonomiky po pandemii covidu-19, financován byl zčásti vydáním společných zelených dluhopisů.
Jak však upozorňují odborníci, s touto myšlenkou může Draghi narazit.
Vůle ke společným půjčkám chybí
„Draghiho zpráva je postavena na myšlence další půjčky EU, stejně jako tomu bylo v případě Next Generation EU, tedy post-covidového programu obnovy. Tehdejším schválením EU dluhopisů se do značné míry překročila červená linie, zvláště pro úsporné severské státy či Německo a Nizozemí, které dlouhodobě tuto myšlenku odmítaly,“ vysvětlil politolog z Masarykovy univerzity Petr Kaniok. Část zemí totiž tehdy se společnou půjčkou souhlasila jen za cenu jiných ústupků.
Že by se vůle pro takové řešení našla znovu, si Kaniok nemyslí. „Samozřejmě by to znamenalo masivní posílení role Evropské komise, která už nyní disponuje monopolem v oblasti hospodářské soutěže a zvýšení objemu skutečně evropských peněz. Nynější rozpočet EU je totiž jen zlomkem peněz, kterými disponují přes své státní rozpočty členské země. Nemyslím si, že z pohledu členských států je tato perspektiva akceptovatelná,“ říká.
První vyřešit splácení předchozích půjček
Skeptická je i část českých europoslanců. Zástupkyně hnutí STAN Danuše Nerudová míní, že nejprve je třeba jasně říci, jak budeme splácet právě současné společné půjčky.
„Už teď máme problém s tím, že EU není schopna se dohodnout na nových vlastních příjmech EU, abychom splatili ty pandemické půjčky. V tomto musíme přijít s konkrétním řešením, a vyřešit příjmy spolu s výdaji. Ne naopak,“ uvedla.
Nejdříve bychom se proto podle ní měli zaměřit na strukturu dlouhodobého rozpočtu EU tak, abychom alokovali maximum prostředků na posílení konkurenceschopnosti. „Ruku v ruce se musíme shodnout na zdrojích rozpočtu, aby veřejné finance EU byly udržitelné. Na půjčky můžeme myslet, pokud bude existovat dostatečná podpora, ale dopředu musíme vědět, na co je použijeme a jak je nejlépe splácet,“ dodala.
Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer na síti X uvedl, že ho návrh na společné půjčky nepřekvapuje. „To, že evropský rozpočet na skutečně evropské projekty peníze nemá, je realita, a toto je jedna, ale ne jediná, z cest. Tou jinou je třeba zásadní reforma rozpočtu,“ napsal.
„Opravdu doufám, že Draghiho analýza k posílení evropské konkurenceschopnosti nezůstane jen na papíře. Jakkoliv je otázka ekonomické politiky dominantně v rukou vlád členských zemí, neschopnost postupovat společně a koordinovaně, mimo krizové situace, kdy se to obvykle docela daří, problém s konkurenceschopností místy zhoršuje,“ dodal.
Karolína Novotná
