Žena žalovala dlužníka. Soud jí vyhověl a vydal platební rozkaz. Jenže dlužník uplatňoval svá další práva, až byl na jeho majetek vyhlášen konkurs dříve, než rozkaz nabyl právní moci. Žena se obrátila na ombudsmana ohledně vrácení soudního poplatku kvůli pomalosti soudu. Zástupce ombudsmana neshledal v postupu průtahy, řízení bylo naopak plynulé.
Na veřejného ochránce práv se s dotazem obrátila žena, kterou v dopise tituluje jako inženýrku. Žena se ptá, že může žádat od Městského soudu v Praze vrácení soudního poplatku, když jí „soud nepomohl“.
„Uvádíte, že soud byl příliš pomalý, v důsledku čehož nestihl jeho rozsudek nabýt včas právní moci. Na majetek žalovaného, po kterém jste požadovala uhrazení dluhu, byl totiž prohlášen konkurs, a proto bylo soudní řízení ,na poslední chvíli´ přerušeno,“ cituje z podnětu zástupce ombudsmana.
Úplný záznam šetření stížnosti je zde.
Jenže institut vrácení soudního poplatku kvůli nespokojenosti s výsledkem řízení nebo dokonce s nesprávným soudním postupem, neexistuje. „Nezbývá mi než konstatovat, že nespokojenost s postupem soudu nebo pomalý postup soudu nezbavuje účastníka soudního řízení poplatkové povinnosti,“ píše Vít Alexander Schorm stěžovatelce.
Rozhodnutí o úpadku dříve, než nabyl rozsudek právní moci
Navíc zástupce ombudsmana v rámci svého omezeného oprávnění vůči soudům případ přezkoumal a dospěl k závěru, že nedošlo ani k průtahům v řízení.
Žena podala žalobu 4. listopadu 2022. Dne 2. února 2023 soud žalobě vyhověl a vydal platební rozkaz. Žalovaný dlužní proti němu podal odpor. Po jednání soud rozhodl ve prospěch ženy a rozsudek rozeslal 15. června 2023.
Dne 31. července 2023 požádal žalovaný o osvobození od soudního poplatku. Po výzvě k doplnění soud osvobození od poplatku nepřiznal. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. prosince 2023.
Jenže žalovaný ani po poučení a prodloužení lhůty soudní poplatek do února 2024 nezaplatil. Proto dne 6. února 2024 soud zastavil odvolací řízení. Usnesení soud doručil 13. února 2024.
„Dříve, než došlo k nabytí právní moci rozsudku, však insolvenční soud dne 28. února 2024 rozhodl o úpadku žalovaného (v tento den mělo původně dojít k nabytí právní moci rozsudku). Soud proto dne 22. března 2024 rozhodl o přerušení řízení,“ shrnuje vývoj řízení zástupce ombudsmana.
Žena opakovaně urgovala vyznačení doložky právní moci od prosince 2023. Tomu soud nemohl vyhovět, protože usnesení o zastavení odvolacího řízení v té době nenabylo právní moci.
Soud vydal rozkaz po třech měsících, rozsudek na prvním jednání
Obecně je nutno průtahy v řízení posuzovat individuálně u každého případu. V principu by mělo jít o nečinnost soudce především u jednoduchých úkonů. „V řízeních trvajících méně, než dva roky Nejvyšší správní soud dovodil, že tato referenční doba činí čtyři měsíce mezi jednotlivými úkony soudu. U starších řízení činí referenční doba dva měsíce. U jednoduchých administrativních úkonů se tato doba zkracuje na polovinu,“ shrnuje dále místoombudsman.
„Je třeba vzít v potaz celkové zatížení soudce, stáří případu, výkonnost soudce, složitost věci, obstrukční jednání účastníka řízení a podobně,“ vysvětluje zástupce ombudsmana.
V tomto případě vydal Městský soud v Praze platební rozkaz po třech měsících od podání žaloby. „Následně po podání odporu proti platebnímu rozkazu nařídil jednání, na kterém vynesl rozsudek opět po přibližně třech měsících. Samotné vyhotovení a rozeslání rozsudku soudkyně učinila do měsíce po jeho vyhlášení, jak jí ukládá zákon,“ zjistil v tomto konkrétním případě Vít Alexander Schorm.
„Postup soudu do vydání rozsudku byl podle mého názoru plynulý. Soudkyně se nedopustila žádných průtahů. Naopak vyhlásila rozsudek hned na prvním jednání,“ uzavřel tuto část místoombudsman.
Dva týdny není nepřiměřená doba pro vydání usnesení
Jako plynulý hodnotí zástupce ombudsmana i další část řízení, kdy žalovaný mimo jiné požádal o osvobození od soudního poplatku: „Soud obratem reagoval na podání odvolání i na žádost o osvobození od soudního poplatku. Doba do vydání rozhodnutí se rovněž nevymykala běžnému vyřizování obdobných věcí,“ zhodnotil místoombudsman.
Žena ovšem podle záznamu o podnětu považuje za problém dobu od nabytí právní moci usnesení, kterým dlužníkovi v prosince 2023 nebylo přiznáno osvobození od poplatku, do opětovné výzvy soudu v lednu, aby žalovaný poplatek zaplatil.
Opětovné vyzvání k zaplacení soudního poplatku je ale podle zástupce ombudsmana běžná praxe. Podle judikatury Ústavního soudu musí soud umožnit účastníkovi řízení zaplatit poplatek poté, co mu nepřizná osvobození, jinak by soud porušil právo na spravedlivý proces. V tomto případě rozhodl soud o zastavení odvolacího řízení do dvou týdnu po nezaplacení poplatku.
„Reakci soudu na nezaplacení poplatku považuji za včasnou. Soud musel vyhotovit usnesení a ověřit podmínky pro vydání usnesení o zastavení řízení. Období dvou týdnů nelze hodnotit jako nepřiměřené,“ zhodnotil tuto fázi místoombudsman.
Soud poté musel vyčkat pravomocného skončení. „Nevyznačení doložky právní moci proto nelze hodnotit jako průtah soudu. Žalovaný přitom jen využil zákonné možnosti podat odvolání a požádat o osvobození od soudního poplatku. Jedná se o běžné uplatnění práva,“ vysvětlil zástupce ombudsmana.
Samostatnou kapitolou pak je insolvenční řízení. „Podle insolvenčního zákona platí, že soud musí v důsledku prohlášení konkursu přerušit všechna řízení, která se týkají majetkové podstaty. Městský soud tak ve Vašem případě neměl jinou možnost než řízení přerušit,“ vysvětlil v přípisu ženě Vít Alexander Schorm, který se ztotožnil s tím, jak stížnost před ním vyřídila místopředsedkyně Městského soudu v Praze.
Řízení může pokračovat, podá-li žalobkyně návrh
„Rád bych však upozornil (stejně jako to udělal městský soud), že podle insolvenčního zákona lze za určitých okolností pokračovat v přerušovaném soudním řízení. Návrh na pokračování v řízení můžete insolvenčnímu soudu podat Vy jako žalobkyně nebo insolvenční správce,“ uvedl v přípisu stěžovatelce zástupce ombudsmana s doporučením projednat tento krok s právním zástupcem a zvážit, zda je výhodný.
Navíc, situace, kdy vrací soudní poplatek, jsou vyjmenovány v zákoně, podotkl k dotazu ženy na vrácení poplatku. „Jedná se například o situace, kdy účastník řízení zaplatí víc, než měl, kdy soud zastaví řízení před prvním jednáním, kdy dojde ke schválení smíru před rozhodnutím soudu,“ vyjmenoval Vít Alexandr Schorm příklady.
Irena Válová
