Nynější předávání seznamů všech cestujících v letadlech policii je zavádění nepřetržitého a systematického dohledu nad lidmi, shledal Soudní dvůr EU. Policie proto bude nově sledovat jen vybrané lety. Letecké firmy budou dále předávat seznamy cestujících, ale policie ty nevybrané neprodleně vymaže. U vybraných letů budou data uchována jen tři roky. Návrhem dojde ke snížení schopnosti odhalovat rizika v letecké dopravě, uvádí k tomu vnitro.
Vyplývá to z rozsáhlé novely zákona o Policii ČR. Ministerstvo vnitra v ní reaguje na rozsudek k výkladu evropské směrnice o předávání jmenné evidence cestujících (PNR). Kromě toho podle důvodové zprávy „oznámila Komise záměr přezkoumávat transpoziční předpisy členských států“.
Novela nepřináší žádnou změnu pro letecké dopravce, kteří budou dále poskytovat jmenné seznamy cestujících, jak jim ukládá zákon o civilním letectví. „Omezení zpracování těchto údajů budou implementována na straně Policie ČR,“ uvádí důvodová zpráva s tím, že část seznamů policie „po přijetí neprodleně vymaže“.
„Návrh má částečně negativní dopad na bezpečnost České republiky, protože: omezením zpracování údajů o cestujících dojde ke snížení schopnosti Policie ČR odhalovat rizikové cestující v letecké dopravě,“ uvádí doslova ministerstvo vnitra v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Úplný návrh novely zákona o Policii ČR včetně důvodové zprávy je zde.
Seznamy všech cestujících využívají i celníci a tajné služby
V současnosti musí podle evropské směrnice letečtí přepravci předávat Policii ČR seznamy všech cestujících z letů, které vzlétnou nebo přistanou na území ČR. Zákon o civilním letectví ve svém § 69 uvádí, že tak musí činit do nejpozději do 48 hodin před odletem respektive bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu.
Policie všechny tyto seznamy podle stávajícího zákona shromažďuje, uchovává a zpracovává. Tyto údaje dále pro prověřování využívá například Celní správa, Finanční analytický úřad, GIBS nebo Vojenská policie a zpravodajská služba. Proto se tyto instituce nazývají využívající orgány.
Účelem zpracování evidence cestujících je pouze posuzování cestujících, příprava kritérií, plnění konkrétního úkolu souvisejícího s trestnou činností podle evropských směrnic, u níž „horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně tři roky, a předávání využívajícím orgánům České republiky a jiným státům pro plnění takového úkolu“.
Soud: Při neexistenci hrozby teroru nelze sledovat všechny lety
To se nyní na základě rozsudku Soudního dvora EU z června 2022 změní. V rozsudku C-817/19 Soudní dvůr konstatoval, že „směrnice PNR zahrnuje zásahy určité závažnosti do práv zaručených články 7 a 8 Listiny, a to zejména v rozsahu, v němž je jejím cílem zavést systém nepřetržitého, necíleného a systematického dohledu, včetně automatizovaného posuzování osobních údajů všech osob využívajících služeb letecké dopravy“.
Takový zásah musí být odůvodněný a cíl úměrný závažnosti zásahu do práv lidí.
Soudní dvůr dospěl k závěru, že předávání, zpracovávání a uchovávání údajů PNR musí být považováno za omezené na to, co je nezbytně nutné pro účely boje proti teroristickým trestným činům a závažné trestné činnosti, za předpokladu, že pravomoci stanovené touto směrnicí jsou vykládány restriktivně, stojí dále v rozsudku.
„Při neexistenci takové teroristické hrozby nelze použití uvedené směrnice rozšířit na všechny lety uvnitř EU, ale musí být omezeno na lety uvnitř EU týkající se zejména určitých leteckých tras nebo cestovních modelů nebo určitých letišť, u nichž podle posouzení dotyčného členského státu existují náznaky, které mohou odůvodnit takové použití,“ uvádí doslova rozsudek s tím, že výběr musí být přezkoumáván a odůvodněn.
Proč se uchovávají seznamy bez souvislosti s letem?
Soudní dvůr EU mimo jiné poukázal na chybovost „falešně pozitivních výsledků“ při strojovém zpracování.
Dále SDEU zpochybnil uchovávání seznamů všech cestujících po dobu pěti let. Podle Soudu není po šesti měsících archivování jmenných seznamů všech důvodné, pokud za tu dobu, nedošlo k pozitivní shodě nebo odhalení, které by mohlo „prokázat riziko teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti, které by měly alespoň nepřímou objektivní souvislost s letem těchto cestujících“.
Předmětný rozsudek Soudního dvora EU je zde.
Nově jen vybrané lety podle náznaků a geopolitické situace
V reakci na tento rozsudek stanovuje návrh povinnost od ledna 2025 vybírat nikoli všechny, nýbrž jen relevantní lety, trasy, letiště uvnitř Evropské unie, jejichž seznamy cestujících budou dále zpracovávány. „Kontrolním výběrem letů lze mezi vybrané lety na časově omezené období zařadit i lety, ke kterým chybí informace dostačující k vyhodnocení jejich skutečné aktuální rizikovosti,“ uvádí k tomu důvodová zpráva. Podle návrhu budou k odůvodnění stačit i „náznaky“ podezření na trestnou činnost nebo terorismus.
„Vybraným letem může být nejdéle na 9 měsíců také zvláště určený let, u kterého nelze důvodnost výběru posoudit pro nedostatek informací. Na výběru letů se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie může poskytnout přístup k údajům jmenné evidence cestujících,“ uvádí nové ustanovení §84 a zákona o Policii ČR.
Podle důvodové zprávy může být důvodem výběru změna leteckých spojení, stavba nových letišť, reakce kriminálního prostředí na probíhající selekci letů uvnitř Evropské unie, geopolitické změny v sousedství EU ovlivňující cestovní trasy nebo spojení využívaná organizovaným zločinem a podobně.
Policie výběr letů aktualizuje nejméně jednou za dvanáct měsíců.
Údaje o cestujících nevybraným letem se vymažou
Také se zkrátí dosavadní pětiletá doba uchování všech údajů jmenné evidence cestujících na tři roky. Seznamy cestujících z letů, které nebyly vybrány pro další prověřování, policie vymaže. „Policie také neprodleně po přijetí vymaže údaje jmenné evidence cestujících týkající se letu v rámci Evropské unie, který není vybraným letem podle § 84a odst. 6,“ stojí doslova v návrhu novely.
Po uplynutí 6 měsíců od přijetí údajů jmenné evidence cestujících policií nebo jednotkou pro informace o cestujících policie znepřístupní údaje v evidenci znepřístupní. „Po uplynutí 3 let od přijetí policie údaje jmenné evidence cestujících, včetně výsledků posuzování cestujících uchovávaných k vyloučení nesprávného budoucího posouzení cestujícího, a automatizovaně pořízené záznamy o zpracování těchto údajů vymaže,“ uvádí se v novém ustanovení zákona o Policii ČR.
Irena Válová
