Novela trestního zákona, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti (MSp), již neobsahuje možnost uložit za některé závažné hospodářské trestné činy pouze alternativní trest, včetně trestu peněžitého. Vyplývá to z finálního návrhu novel trestního zákona a trestního řádu, který má Česká justice k dispozici. Návrh naopak obsahuje konec principu v „pochybnostech žaluj“, neboť posiluje oportunní prvky v trestním řízení. Vstřícný je také k samopěstitelům konopí.
Revoluce v trestním právu se nakonec nekoná. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v mnoha ohledech ustoupil koaličním partnerům a změnil původní návrh rozsáhlé novely trestního zákona a trestního řádu.
Návrh, který aktuálně putuje na vládu, tak neobsahuje snížení dolní hranice u vybraných trestných činů z pěti let na tři roky (například u trestného činu zpronevěry, trestného činu podvodu, trestného činu úvěrového podvodu, trestného činu dotačního podvodu, trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle či trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie), což by vedlo k možnosti soudu uložit i alternativní trest jako samostatný, nikoliv s trestem odnětí svobody.
Možnost soudu uložit peněžitý trest se nicméně alespoň významně rozšíří. Návrh totiž počítá s tím, že se zruší současná zákonná omezení pro jeho uložení. Zároveň se doplní limitující podmínka, která bude vylučovat uložení peněžitého trestu jako samostatného v případě zvlášť závažných zločinů a zločinů uvedených v hlavě třetí zvláštní části trestního zákona.
Pod zákonnou sazbu
Na stranu druhou se změní způsob výpočtu peněžitého trestu tak, aby lépe odpovídal trestní sazbě, která za spáchaný trestný čin hrozí. Soudům by tak mělo být umožněno při uložení nepodmíněného trestu jít pod zákonnou dolní sazbu a zároveň uložit citelný peněžitý trest, který by v případě přeměny odpovídal trestu odnětí svobody.
„Navrhuje se proto doplnění možnosti mimořádného snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby za současného uložení takového počtu denních sazeb peněžitého trestu, aby součet výměry trestu odnětí svobody a počtu dní, které by byl odsouzený v případě nezaplacení peněžitého trestu nucen vykonat, dosáhl alespoň dolní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody, stanovené za trestný čin, který pachatel spáchal,“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě návrhu. Ten zároveň výslovně uvádí, že by to nemělo mít vliv na počet osob, kterým je ukládán trest odnětí svobody, ale pouze na výměru jejich trestu.
Mohlo by vás zajímat
„Vychází se z myšlenky, že majetkový postih je jedním z velmi efektivních postihů, který pachatele „bolí“, vynucené zřeknutí se spotřeby a s tím spojené omezení životního standardu je vnímáno u většiny společnosti, u níž převládá konzumní myšlení a je akcentováno naplňování materiálních potřeb, jako výrazná újma; majetkové tresty pak korespondují se zásadou, že páchání trestné činnosti se nesmí vyplácet (crime does not pay). Vzhledem k tomu, že po přijetí zákona č. 59/2017 Sb. je možné, aby se z peněžních prostředků získaných výkonem peněžitého trestu uspokojily nároky poškozených (není-li poškozeným stát), není jeho uložení na úkor práv poškozených, ale právě naopak pro ně představuje jednodušší cestu, jak se domoci svých majetkových nároků,“ doplňuje se dále v důvodové zprávě.
Tato úprava by již neměla narazit u orgánů činných v trestním řízení, ani u „protikorupční veřejnosti“, neboť podle informací České justice byla iniciována vedením státního zastupitelství.
V případě opakovaných krádeží již nepočítá finální návrh s tím, že by recidiva byla zohledňována pouze jako obecně přitěžující okolnost. Návrh v podstatě počítá s úpravou, která byla v předchozím, „starém“ trestním zákoně.
Obdobně se má řešit omezení postihu recidivního jednání i u dalších obohacovacích majetkových trestných činů, tedy zpronevěry, podvodů či provozování nepoctivých her a sázek.
Vyřeší se kumulace trestů?
Návrh má odstranit i problematickou kumulaci trestů, respektive přeměnu podmíněných trestů na v součtu dlouhé nepodmíněné tresty. Soud při ukládání nepodmíněného trestu v případě jeho přeměny bude totiž moci nově jít i pod dolní hranici zákonné sazby. V současné době totiž soud musí okolnost dalších, dosud nevykonaných trestů, sice zohlednit, nicméně pouze v rámci zákonem stanovené trestní sazby
„Pokud trestní řád umožňuje fakultativně zastavit trestní stíhání kvůli neúčelnosti s poukazem na již uložený trest či trest, který obviněného podle očekávání postihne (§ 172 odst. 2 tr. řádu), a to bez ohledu na to, zda tento jiný trest, pokud byl uložen, je již vykonáván či nikoli, pak se jeví být na místě, aby zohlednění dosud nevykonaných trestů mohlo vést k uložení trestu v nižší než zákonné sazbě, pokud všechny tresty uložené obviněnému ve svém souhrnu jsou postačující k dosažení účelu trestního řízení,“ uvádí se k tomu v odůvodnění návrhu.
Ten nadále počítá s další „starou novinkou“, totiž že soudy budou moci nově formou trestního příkazu ukládat i krátkodobé nepodmíněné tresty.
Připomínkové řízení i politickou debatu ustálo také navržené zrušení trestnosti zanedbání povinné výživy s tím, že trestné to bude pouze v případě, že je soustavným neplněním vyživovacích povinností vyživovaná osoba vystavena nebezpečí nouze.
Stejně tak obstála i navržená dekriminalizace některých forem verbálních trestných činů v případě podpory terorismu. „Pokud ke schvalování terorismu nebo vychvalování jeho pachatele dojde veřejně přístupnou počítačovou sítí, jsou za takové jednání stanoveny velice vysoké sazby – jedná se přitom o výroky na sociálních sítích, které lze spíše označit za hloupé než podněcující k páchání teroristických trestných činů,“ uvádí se k tomu v předkládací zprávě.
Vstřícnost k samopěstitelům konopí
Asi nejsložitější byla podle informací České justice debata u míry dekriminalizace měkkých drog. Návrh je nakonec poměrně velmi vstřícný k samopěstitelům a „domácím uživatelům“ měkkých drog.
Navrhuje se totiž odlišit termíny „zpracování“ a „výroba“ a zároveň se část dosud trestného jednání plně dekriminalizuje.
„Zpracováním se rozumí technologicky nenáročný proces následující po vypěstování, sklizni nebo sběru rostliny nebo houby obsahující OPL, tj. sušení, drcení a další procesy směřující k získání OPL ve stavu způsobilém k užívání. Jedná se o proces, při kterém nejsou používány speciální technologie, které by koncentrovaly potencující účinné látky, např. kromě uváděného sušení a drcení půjde i o maceraci, výluhy a vaření v másle či sádle, bez následného odpaření rozpouštědla, neboť těmito procesy se nekoncentruje obsah účinné látky. Nejedná se tedy o přeměnu OPL obsažené v rostlině a houbě na jinou OPL, např. o přeměnu morfinu z opiového máku na diacetylmorfin (heroin), to již spadá pod přísněji postižitelnou výrobu,“ uvádí se v odůvodnění návrhu. V takovém případě počítá návrh s výrazně nižším trestním postihem. Jedná se tedy primárně o veřejně známé případy kriminalizace domácího pěstování konopí a následnou výrobu různých mastí.
Zásadní novinou pak je, že část jednání, které bylo dosud trestné, se plně legalizuje či se přesouvá pouze do kategorie přestupku.
V současné době se totiž za tzv. množství větší než malé (množství trestněprávně relevantní) považuje 5 rostlin konopí či 10 g sušiny a nakládání s menším množství naplňuje skutkovou podstatu příslušného přestupku.
Návrh počítá s tím, že hranice mezi přestupkem a trestným činem bude 5 rostlin konopí a 50 g omamné látky konopí, má-li ji pachatel mimo své obydlí. A držba 100 g omamné látky, má-li ji pachatel ve svém obydlí.
Hranice mezi legálním jednáním a přestupkem by měla nově činit 3 rostliny konopí a 25 g omamné látky konopí, má-li ji osoba mimo své obydlí, 50 g, má-li ji osoba ve svém obydlí.
Pouze pro vlastní potřebu
Navržená legalizace se týká pouze pěstování a přechovávání pro vlastní potřebu osobami staršími 21 let. S uvedeným posunem hranice mezi trestným činem a přestupkem pak souvisí navýšení pokuty za tyto „drogové přestupky“, a to z 15 000 na 50 000 Kč.
Návrh oproti původně diskutované předloze obsahuje navíc variantu v podobě rozšíření tzv. předsudečných trestných činů. A to o nové kategorie.
„Aby došlo k doopravdy rovnocenné ochraně osob napadených z předsudečných důvodů, navrhuje se přihlížet k jako okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ke spáchání trestného činu na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou příslušnost k jakékoli skupině osob (skupině osob, které spojuje určitý sjednocující prvek). Příklady takovýchto skupin, resp. diskriminačních pohnutek opřených právě o tento sjednocující prvek, obsažené dnes v trestním zákoníku (nejčastěji diskriminace na základě rasy, příslušnosti k etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení, vyznání nebo absence vyznání) se tak doplňují o další příklady – výčet předsudečných pohnutek se rozšiřuje výslovně o pohnutku založenou na zdravotním postižení, sexuální orientaci a na pohlaví. Jinou skupinou osob, která v trestním zákoníku výslovně zmíněna není, pak mohou být např. senioři, osoby sociálně vyloučené, osoby bez domova a mnohé jiné,“ uvádí s k tomu v odůvodnění návrhu.
Tato změna se týká jak trestných činů, u kterých již dnes nenávistná (předsudečná) pohnutka je obsažena a je tak kvalifikační okolností, tak i některých činů dalších, kde k předsudečným útokům dochází a kde jde o okolnost, která zvyšuje typovou škodlivost trestného činu.
V diskusi obstála i klíčová změna trestního řádu, která ruší dosavadní tradovanou „zásadu“, že v pochybnostech má státní zástupce podávat obžalobu. Tato „žalobní úchylka“ vedla k podávání předem neúspěšných návrhů, které pak vedly, jak je uvedeno i v důvodové zprávě, k úspěšným nárokům na odškodnění za nezákonná trestní řízení.
„Státní zástupce bude mít nově možnost zastavit trestní stíhání, pokud po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku, aby osoby zbytečně nebyly stavěny před soud, když je zřejmé, že by to vedlo ke zproštění obžaloby. Taková úprava zamezí tomu, aby docházelo ke zbytečnému vedení dalšího trestního řízení, což je neefektivní a nákladné, difamující pro obviněného a zatěžuje i další osoby zúčastněné na řízení, když je zřejmé, že shromážděné dostupné důkazy včetně důkazů, jejichž provedení lze čekat v řízení před soudem, nebudou postačovat k tomu, aby byl obviněný odsouzen,“ konstatuje se v odůvodnění návrhu.
Petr Dimun
