Evropská unie zvažuje zmrazení fondů pro Slovensko kvůli nedodržování demokratických norem. V minulosti takto zmrazila peníze z evropských fondů Polsku a Maďarsku. Konkrétně má Evropské komisi u Slovenska vadit zejména rozpuštění elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP, který měl na starosti nejzávažnější kriminalitu. Podle své mluvčí Evropská komise nyní analyzuje nedávné reformy na Slovensku a posudek brzy zveřejní.
Čtěte také: EU zvažuje zmrazení fondů pro Slovensko kvůli nedodržování norem
Maďarsko – porušování základních hodnot EU
Evropská komise dlouhodobě vede s vládou maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána spory kvůli porušování základních hodnot EU; kvůli tomu unie Maďarsku zmrazila výplatu peněz například na naplnění jeho národního plánu obnovy.
V polovině loňského prosince Brusel uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard Kč) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Stalo se tak poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví.
Komise nicméně upozornila, že Maďarsko neřešilo porušení principů právního státu, takže tři programy s rozpočtem 6,3 miliardy eur (asi 154 miliard Kč) zůstaly pozastaveny. Spolu s penězi vyčleněnými v rámci fondu obnovy po pandemii covidu-19 zůstaly Maďarsku zablokované prostředky v celkové výši 22 miliard eur (550,7 miliard Kč) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Tyto peníze Brusel zablokoval v roce 2022.
Polsko – kritika kvůli justici
Polsko se stalo terčem kritiky ze strany EU převážně kvůli justici za předchozí dlouhé vlády národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která zemi řídila mezi roky 2015 a 2023. Řízení EU s Varšavou a žaloby vyvolaly hlavně novely zákonů o Zemské soudcovské radě (KRS), jejíž členy začal jmenovat parlament, nebo o nejvyšším soudu. Evropská komise (EK) proto zablokovala Varšavě vyplácení peněz z mimořádného fondu obnovy a ze strukturálních fondů.
V polovině loňského prosince se ujal vlády nový proevropský kabinet vedený premiérem Donaldem Tuskem, který slíbil obnovení právního státu. Na počátku letošního května předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu, oficiálně bylo řízení proti Polsku ukončeno na konci května.
EU již před ukončením řízení začala Polsku vyplácet zadržované peníze. Letos v polovině ledna nejprve EK potvrdila, že Polsko splňuje poslední tři podmínky nezbytné pro čerpání 76 miliard eur (1,92 bilionu korun) ze strukturálních fondů. Prostředky se týkají programů do roku 2027. Následující měsíc EK Polsku formálně uvolnila dalších zhruba 137 miliard eur (téměř 3,5 bilionu korun), které blokovala kvůli pochybnostem ohledně právního státu v zemi. Z toho bylo 60 miliard eur z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19 a zhruba 76,5 miliardy eur z fondu, který je určen na vyrovnávání životní úrovně mezi unijními státy. První peníze Polsko obdrželo v dubnu.
Další peníze EK zadržela z dotací Polsku v souvislosti s těžbou v dolu Turów. Koncem září 2021 vyměřil Soudní dvůr EU zemi pokutu 500.000 eur denně za to, že neuposlechlo jeho nařízení zastavit těžbu v povrchovém dolu u hranic Libereckého kraje. ČR kvůli rozšiřování dolu Turów zažalovala Polsko v únoru 2021 a současně požádala o vydání příkazu k zastavení těžby. V květnu téhož roku unijní soud české žádosti vyhověl. Polská vláda pokyn zastavit těžbu neuposlechla a později ani neplatila pokuty, které jí unijní soud kvůli tomu vyměřil. Výše peněžitého trestu se nakonec vyšplhala na 69 milionů eur. Brusel část pokuty strhla z polských splátek z evropských fondů a oprávněnost takového postupu letos v květnu potvrdil Soudní dvůr Evropské unie. Polská zpravodajská televize TVN24 již dříve uvedla, že Brusel si takto strhl více než 30 milionů eur z peněz z unijních fondů.
(epa, čtk)
