Dlouhodobé smlouvy o nákupu elektrické energie, vyřazení plynu jako cenotvorného faktoru na trhu s elektřinou či redukce daní a poplatků, které neúměrně prodražují cenu pro koncové spotřebitele. I taková řešení problematiky drahých energií zmiňuje ve své dlouho očekávané zprávě o konkurenceschopnosti Evropské unie bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Důležitost tématu energetiky dokládá fakt, že v podrobnější Draghiho zprávě má kapitola o energetice první místo a solidní délku: 40 stran textu. Hned v úvodu varuje, že není dlouhodobě udržitelné, aby ceny elektřiny pro průmyslové podniky byly v zemích EU o 150 procent vyšší než ve Spojených státech a v Číně. Zemní plyn je dokonce čtyřikrát dražší než na severoamerickém trhu (rozdíl oproti východní Asii zde není tak propastný). O zprávě již Česká justice informovala.
Příčin, proč je elektřina v Evropě o tolik dražší než v USA, je celá řada – vyšší investice do nových elektráren a sítí, platby za emisní povolenky, dražší paliva, vyšší daňová zátěž a další. Draghi naznačuje, že ostatní dodavatelé zneužívají výpadku dodávek plynu z Ruska a cenu plynu neúměrně navyšují. Například za zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA platíme v Evropě dvojnásobnou cenu oproti nákladům na těžbu, zkapalnění a přepravu plynu do evropských přístavů.
Mezi originálnější myšlenky patří snížení daní
Jako řešení Draghi nabízí změnu tvorby ceny elektřiny tak, abychom vyřadili plynové elektrárny z pozice závěrných elektráren se zásadním vlivem na výslednou cenu. Doporučuje také uzavírat dlouhodobé smlouvy s producenty plynu namísto obchodování za ceny na spotovém (tedy krátkodobém) trhu. Jenže podle zdrojů z energetiky je problém v tom, že například norští těžaři požadují u dlouhodobých smluv ještě vyšší cenu, než jaká je na evropském spotovém trhu.
Jinak Draghiho zpráva nabízí jen obecně známé rady a doporučení – urychlit povolovací procesy pro nové „zelené“ zdroje energie, posílit přeshraniční propojení zemí EU, uzavírat dlouhodobé kontrakty na dodávku zelené elektřiny (PPA), posilování lokální výroby energie pro vlastní spotřebu a tak podobně. Mezi „odvážnější“ návrhy patří doporučení redukovat daně a poplatky, které prodražují cenu elektřiny pro koncové spotřebitele. Otázkou je, zda má něco takového v době rozpočtových deficitů a vysokého zadlužení většiny zemí EU šanci projít.
Opatrně, ale spíš pozitivně se Draghiho zpráva staví k jaderné energetice. Podporuje prodlužování životnosti stávajících jaderných bloků, které je nákladově efektivní, posílí energetickou bezpečnost a přispěje ke snížení cen elektřiny. Co se týká nových jaderných bloků, tady zpráva varuje před vysokými náklady na elektřinu (cca 180 dolarů/MWh v cenách roku 2023). „Aby byla jaderná energie nákladově efektivní zdroj, je nutné mít náklady pod kontrolou,“ uvádí Draghiho zpráva, která také doporučuje podporovat výzkum a vývoj v oboru malých a středních jaderných reaktorů.
Závěr je poměrně skeptický: ve střednědobém horizontu zůstanou ceny energií v Evropě vyšší než u hlavních konkurentů, naděje na změnu je až ve vzdálenější budoucnosti. „Bez odpovídajících opatření bude horší konkurenceschopnost EU přetrvávat nebo se zvětšovat. Způsobeno je to nedostatkem levných domácích paliv a omezeným rozsahem fiskálních zdrojů. Dekarbonizace energetického systému je příležitostí ke snižování závislosti na fosilních palivech s cílem zajistit konkurenceschopnost, cenovou dostupnost a bezpečnost dodávek. Bude však chvíli trvat, než využijeme všech výhod energetické tranzice,“ uvádí se v Draghiho zprávě.
Balík 170 návrhů, jak dát EU do pořádku
Ta celkem obsahuje zhruba 170 návrhů, jak zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie. Evropa by měla podle bývalého šéfa ECB, který si svým rázným působením vysloužil přezdívku „SuperMario“, zvýšit podíl investic, zaměřit se na odklon od fosilních paliv i na technologický sektor, zmiňuje také společné financování. Evropská komise vedené Ursulou von der Leyenovou si zprávu objednala asi před rokem; cílem je najít recept, jak posílit pozici Evropy v době zhoršené bezpečností situace, ale i v kontextu ekologické a digitální transformace.
Základní sdělení zní: pojďme se z krize proinvestovat. Konkrétně by podle Draghiho měla Evropa zvýšit svůj podíl investic na HDP o asi pět procentních bodů. Tedy na úroveň, na kterou se Evropa naposledy dostala v padesátých a šedesátých letech minulého století. Více o projevu Draghiho a jeho návrzích se dočtete ve zprávě na webu Česká justice zde.
David Tramba
