Poslanci hospodářského výboru a výboru pro životní prostředí se tento týden seznamovali s novelou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Novinka sice ještě neobsahuje politicky výbušné téma zpoplatnění spotřeby uhlí, zemního plynu a pohonných hmot, ale týká se jiné citlivé záležitosti – dělení výnosu z prodeje povolenek.
Po dlouhých, téměř rok trvajících tahanicích mezi ministry o peníze z povolenek se podařilo vyjednat kompromis. Část výnosu získá ministerstvo průmyslu a obchodu, které je použije na provozní podporu obnovitelných zdrojů energie; avšak jen těch nových, uvedených do provozu od příštího roku dále. Ministerstvo životního prostředí do svého rozpočtu získá částku potřebnou k pokrytí administrativních nákladů fungování systému obchodování a na uhrazení příspěvků mezinárodním organizacím v oblasti ochrany klimatu.
Většinu peněz získá do svého rozpočtu Státní fond životního prostředí. Použije je na financování programů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, rozvoje obnovitelných zdrojů a sítí pro distribuci elektřiny, zlepšení funkce lesů a dalších ekosystémů, rozvoje ekologické osobní a nákladní dopravy, financování výzkumu a vývoje v oblasti ekologických technologií, zlepšování energetické účinnosti či k finanční pomoci nízkopříjmovým domácnostem.
Tahanice o 200 až 300 miliard korun
Ostatní ministerstva si vyjednala, že získají větší vliv na rozhodování o použití výnosu z povolenek. Ministr životního prostředí má dle zmíněné novely zřídit Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu, ve kterém budou zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, financí, dopravy, zemědělství, pro místní rozvoj a ministerstva práce a sociálních věcí. Bude také povinen každoročně předkládat vládě ke schválení implementační plán pro využití prostředků z dražeb povolenek.
Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, hraje se zde o opravdu velký balík peněz. Při průměrné ceně povolenky 80 eur za tunu oxidu uhličitého vychází výnos pro Českou republiku v letech 2021 až 2030 na celkem 193 miliard korun. Ve druhé variantě, počítající s průměrnou cenou povolenky 100 eur, počítá MŽP s výnosem v objemu 316 miliard korun.
Mohlo by vás zajímat
Novela o podmínkách obchodování s povolenkami přináší změny také v sektoru letectví. V letech 2024 a 2025 bude postupně ukončeno přidělování bezplatných povolenek a od roku 2026 má být zavedena aukce všech povolenek pro leteckou dopravu. Rozšíření systému EU ETS na námořní dopravu nebude mít na Česko přímý dopad.
Dále novela obsahuje několik úprav v sankčních ustanoveních, konkrétně navýšení horní hranice pokuty za nejzávažnější přestupky, jako je provoz zařízení bez povolenek k emisím skleníkových plynů, z 5 milionů na 20 milionů korun. Je rovněž doplněna kompetence České inspekce životního prostředí rozhodnout také o ukončení provozu zařízení, je-li provozováno bez potřebného povolení.
Politicky výbušné téma: povolenky pro malé zdroje emisí
Česká republika by do své legislativy měla promítnout také další změny schválené na evropské úrovni, a sice zavedení povolenkového systému EU ETS 2 pro malé zdroje emisí skleníkových plynů. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v úterý v rozhovoru pro Novinky.cz uvedl, že současná vláda takové zpoplatnění zavádět nebude a že rozhodnutí přijme až vláda, která nastoupí po volbách na podzim příštího roku.
Do tohoto mimořádně citlivého a nepopulárního kroku se logicky nikomu nechce. Zdražení to bude poměrně citlivé, na domácnosti, podnikatele a malé firmy dopadne zřejmě od ledna roku 2027. Ministerstvo životního prostředí loni odhadlo, že tyto nové emisní povolenky zdraží maloobchodní ceny hnědého uhlí o zhruba 30 procent, zemní plyn o 10 a benzin či naftu o 8 procent.
Rozšíření systému emisních povolenek na menší spalovací zdroje schválili zástupci zemí Evropské unie na konci roku 2022. Nový systém je známý pod zkratkou EU ETS2. Cílem tohoto opatření je snížit emise v těchto sektorech o 43 procent do roku 2030 oproti výchozímu stavu z roku 2005. Finanční dopad na zejména chudší domácnosti má omezit Sociální fond, jehož prostřednictvím budou země EU dopad zdražení finančně kompenzovat.
David Tramba, Ekonomický deník
