Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v návrhu ustoupilo od možnosti, aby zdravotní pojišťovny mohly vymáhat náklady na zdravotní péči po lidech, kteří si sami poškodili zdraví při trestném činu. Jeho zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou v říjnu projedná vláda. Původně se možnost měla týkat všech trestných činů, v červnu byl záměr zmírněn na úmyslné trestné činy a činy pod vlivem drog. Ministerstvo financí (MF) v připomínkách označilo původně navrhovanou úpravu za „zcela nepřiměřenou a popírající principy institutu zdravotního pojištění“, což namítá i Nejvyšší soud.
„Přemýšleli jsme, že bychom to omezili jenom na nejzávažnější trestné činy,“ řekl Adam Ander, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace MZd. Podle něj ale k návrhu, který ministerstvo předložilo letos v dubnu, přišlo velké množství kritických připomínek.
Už nyní zdravotní pojišťovny vymáhají škodu po lidech, kteří při trestném činu poškodí zdraví někoho jiného. U soudních sporů figurují jako jeden z poškozených.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je obecně problematika malusů z veřejného zdravotního pojištění velmi složitá a z diskuse vyplynulo, že prakticky nerealizovatelná. Otevřela by se tím debata o tom, zda postihovat lidi, kteří kouří nebo pijí alkohol. „Ale i vrcholoví sportovci si ničí tělo,“ uvedl. Další otázka je podle něj například obezita. „Je-li to nemoc, tak to nemůže být malus,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Podle původního návrhu měla mít zdravotní pojišťovna vůči svému pojištěnci právo na náhradu nákladů na jemu poskytnuté hrazené služby, které vynaložila v důsledku jeho zaviněného jakéhokoliv protiprávního jednání, o němž bylo pravomocně rozhodnuto v trestním řízení nebo řízení o přestupku.
Ministerstvo financí (MF) v připomínkách označilo původně navrhovanou úpravu za „zcela nepřiměřenou a popírající principy institutu zdravotního pojištění“, což namítá i Nejvyšší soud. Návrh kritizovalo také například ministerstvo práce, podle něj představoval závažný zásah do ústavního práva na bezplatnou zdravotní péči. V současné době podle Válka předkládá ministerstvo návrh, který mění i další oblasti hrazené zdravotní péče, bez rozporů s dalšími ministerstvy.
