Brno jako české „Silicon Valley“, jižní Morava jako evropské polovodičové centrum. Podle radního Jihomoravského kraje Karla Podzimka (ODS) je čipový průmysl cestou, jak posílit regionální ekonomiku. V kraji podle něj pracuje přes třicet tisíc IT inženýrů a tisícovka herních vývojářů, v Brně zase sídlí vývojová centra zaměřená na antivirovou ochranu. „Zkrátka jižní Morava je pro inovativní podnikatele určitě zajímavá a má co nabídnout,“ říká Podzimek v rozhovoru.
V krajských zářijových volbách jste se rozhodl opět kandidovat, za sebou nyní máte rok a čtvrt na postu krajského radního pro oblast zdravotnictví, jak si kraj vede v jiných oblastech? V programovém prohlášení Rady Jihomoravského kraje pro volební období 2020 až 2024 mezi priority kraj zařadil mimo jiné podporu podnikání. Na jaký typ investic je potřeba se zaměřit, aby z toho kraj a jeho obyvatelstvo mohly těžit?
Kraj rád podpoří každou smysluplnou investici na podporu podnikání a zaměstnanosti v regionu. V první řadě je to za nás ale o stavu silnic. Opravená silniční síť a hlavní tahy jsou pro příchod dalších investorů nezbytné. Máme tady skvěle fungující Jihomoravské inovační centrum (JIC), kde je kraj jedním ze zřizovatelů. Centrum poskytuje granty, investice a kontakty, nabízí konzultace a plní roli styčného důstojníka mezi startupy, korporacemi, malými a středními firmami, školami, studenty, výzkumnými pracovišti a sférou kraje.
V Jihomoravském kraji pracuje přes třicet tisíc IT inženýrů, tisícovka herních vývojářů, v Brně sídlí vývojová centra zaměřená na antivirovou ochranu. Jen za loňský rok investice do technologických firem na jihu Moravy přesáhly 175 milionů eur. Zkrátka, jižní Morava je pro inovativní podnikatele určitě zajímavá a má co nabídnout.
Daří se podle vás kraji investory a zaměstnavatele získávat a udržet? Co pro to může udělat?
Věřím, že se to daří. Hlavně Brnu, které je označováno za české Silicon Valley, a jeho okolí. Rozvoji podnikatelské infrastruktury se snažíme napomáhat například regenerací brownfieldů. V hospodářsky znevýhodněných oblastech se snažíme podnikání pomáhat. Formou dotací jsou podporovány aktivity Podnikni to, poradenská místa pro podnikatele a coworkingová centra.
Rada Jihomoravského kraje měla zájem o uzavření strategického partnerství s jihomoravskými univerzitami s cílem široké spolupráce, právě tak jako o partnerství mezi výzkumnými institucemi a klíčovými firmami v regionu s cílem posílit oblasti vědy a výzkumu ve firemní praxi. Podařilo se to?
Ambicí společného úsilí je získání většího počtu expertů a expertek v oblasti STEM oborů, tedy science – technology – engineering – mathematics, která odborníky dlouhodobě potřebuje a poptává. Skoro dvacítka partnerů podepsala spolupráci se závazkem do konce roku 2029. Koordinátorem aktivit, které mají směřovat k větší popularizaci STEM oborů, bude brněnský FabLab.
A jeden mezinárodní úspěch si už připsat můžeme. Studenti z brněnského a blanenského gymnázia uspěli se svým projektem v NASA Space Center v Houstonu. A kromě Brna budeme mít do tří let FabLab i při Střední škole polytechnické v Kyjově.
Prvními kroky v tomto partnerství ale bude vytvoření pracovní skupiny ambasadorů z řad firem, učitelů základních a středních škol a vysokoškolských odborníků. V začátcích bude potřeba také zmapovat už stávající aktivity, které na podporu a popularizaci přírodovědných a technických oborů v regionu jsou.
Jak důležitá je obecně podpora školství, jak může kraj přispět k rozvoji vzdělávání?
V rámci strategie dlouhodobého vzdělávání podporujeme nabídku všeobecného vzdělávání, které zabezpečí našim dětem co nejlepší uplatnění. V tomto školním roce jsme otevřeli nové přírodovědné gymnázium zaměřené na chemii v brněnské ulici Pionýrská. Teď jsou tady tři třídy a následně se to zvýší až na pět tříd v ročníku. Jdeme i cestou otevírání nových tříd lyceí v Brně, ale i v dalších okresech.
Pro školní rok 2024/2025 jsme přidali dalších osm tříd lyceí, převážně jde o technická lycea. V příštím školním roce pak přibydou další čtyři třídy lyceí a dá se předpokládat, že lycea budou chtít otevírat také ostatní zřizovatelé. Jihomoravský kraj reaguje na demografickou křivku, která přináší zvýšenou poptávku po kapacitách všeobecného vzdělávání. Čtyřletá gymnázia a lycea jsou oblíbenou volbou pro mnoho studentů, protože nabízejí intenzivní přípravu na vysokoškolské studium a kladou důraz na široké všeobecné vzdělání.
Co přinese poté vzdělané obyvatelstvo naopak kraji?
Řada jihomoravských firem hledá zejména vzdělané a kreativní vysokoškoláky. Pokud kraj půjde cestou všeobecného vzdělávání, může velmi úspěšně rozvíjet potenciál regionu. V zájmu Brna je aktivně přitahovat a udržet vzdělané pracovníky a obecně obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním.
Rozvíjející se mladé IT firmy nabízí mnoho příležitostí. A jižní Morava má skvělou pozici v Evropě jako polovodičové centrum. Dnes tolik žádaný čipový průmysl je jeden z nejsilnějších a rychle roste. A přesně to je možnost, jak posílit regionální ekonomiku.
Daří se udržet lidi v kraji, nemá kraj problémy s vylidňováním?
S vylidňováním se potýká především Znojemsko, kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Například letos na jaře bylo v nezaměstnanosti na pozici devátého nejhoršího okresu v České republice. A pak Hodonínsko. Tady je z hlediska počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo 5,9 uchazeče.
Jihomoravský kraj si nechal zpracovat Hospodářskou strategii se zaměřením na vybraná území kraje. Strategie míří své aktivity na podporu zvýšení konkurenceschopnosti prstence oblastí, které jsou mimo Brněnskou metropolitní oblast. Zaměřuje se na rozvoj dopravní infrastruktury a obslužnosti území, dostupné bydlení, vzdělávání, podporu podnikání, inovací a zaměstnanosti.
A co může kraj udělat pro to, aby z něj lidé neodcházeli?
Na podporu těchto území je podruhé vyhlášen krajský dotační program Podpora bydlení a podnikání na vybraných rozvojově znevýhodněných územích Jihomoravského kraje 2024–2025. Zaměřuje se na výstavbu inženýrských sítí, bydlení a podnikání. Je v něm alokováno 15 milionů korun.
Zásadní složkou ekonomiky kraje je zemědělství, ať už jde o obiloviny nebo například vinařství, jak do této oblasti promítly poslední roky a například extrémní výkyvy počasí? Jaké nástroje má kraj, aby tuto oblast podpořil – a využívá je?
Změny počasí značně ovlivňují zemědělství s vinařstvím. Některá vinařství musela přizpůsobit své zemědělské postupy, včetně zavlažování a ochrany proti škůdcům, což vedlo ke zvýšení nákladů. Bobule jsou kvůli tropickým teplotám vyschlejší, letos vinaři odhadují nižší sklizeň až o desítky procent.
Vinařství našemu regionu určitě přináší plusové body, ale samo o sobě nemůže stačit. Ve výsledku se podílí na zaměstnanosti v Jihomoravském kraji pouze dvěma procenty. Obecně na podporu vinařství existuje Vinařský fond, který kraj podporuje finančně, stejně tak jako věnuje nemalé prostředky na rozvoj zřizované Střední vinařské školy Valtice.
Kromě toho každý rok vypisuje kraj dotační program na Podporu vinařství, vinohradnictví, ovocnářství a zelinářství v Jihomoravském kraji. Významným a krajem podporovaným je i národní turistický produkt Moravské vinařské stezky.
Fungují v kraji například programy pro udržení vody v krajině?
Kraj dlouhodobě podporuje zadržování vody v krajině a zvyšování zásob spodních vod. A právě dotační tituly na podporu adaptačních opatření na změnu klimatu vypisujeme pravidelně. Ve výsledku se potřebujeme vypořádat s klimatickou změnou a podpoříme všechna opatření, která nám pomůžou s udržením vody v krajině.
Teď jsme na posledním zastupitelstvu schválili navýšení dotačního programu o dalších 6,5 milionu korun. Mezi obcemi je zájem o dotační podporu, dokonce jsme měli převis žádostí. Kraj přispívá jednak na tvorbu studií a projektů, jednak na samotnou realizaci.
A pak tady máme naši krajskou soutěž Cena za krajinu. Letos se konal už třetí ročník. Chceme ocenit ty, kteří se o krajinu starají. Do soutěže se hlásí obce, zemědělci, soukromé společnosti, ale i jednotlivci. Vítěze letos odborná porota vybírala z 15 přihlášených projektů. A na ty nejlepší samozřejmě čekala finanční odměna, konkrétně vítěz obdržel 100 tisíc korun.
Čím je možné ještě oblast životního prostředí podpořit?
Základ bude v energeticky úsporných opatřeních na krajských budovách. Největší efekt mají komplexní projekty, které řeší zateplení, výměnu oken, montáž fotovoltaické elektrárny, výměnu topného zdroje, novou vzduchotechniku. Zároveň provádíme u všech budov energetický management.
Například Nemocnice Vyškov připravuje rozsáhlý projekt, který dokonce získal 2. místo v soutěži o nejlepší připravovaný energeticky úsporný projekt, kde se předpokládají úspory energií ve výši 12,5 mil. Kč/ročně. Důležité je využit maximálního potenciálu úsporných opatření, které je možné financovat pomocí peněz z Evropských fondů.
V současné chvíli má kraj také zpracovaný plán fotovoltaických elektráren na následujících pět let, kdy uvažuje s osazením fotovoltaických elektráren na 250 střechách krajských budov. Z hlediska množství instalovaných fotovoltaik patří náš kraj k lídrům.
Pro doplnění energetického mixu kraj zvažuje i výstavbu větrných elektráren, které by krajským budovám zajistily přibližně čtyřicet procent roční spotřeby elektrické energie, a spolu s vybudovanými fotovoltaikami bychom mohli dosáhnout až šedesáti procent soběstačnosti v elektrické energii.
Jižní Morava má také bohatou historii hornictví, které zde fungovalo řadu desetiletí. S koncem těžby v určitých dolech se otevírá možnost využití důlních vod. V současnosti například v Kyjově vodu z vrtu používají pro zálivku. Průzkumné vrty máme i na Oslavansku, tam je důlní vody dostatek. Tato voda může být využita jako závlaha pro zemědělce nebo vinaře, voda na zlepšení situace biokoridorů, rybníků, mokřadů a veřejné zeleně, pro hasiče nebo k zalévání travnatých hřišť. Důležité je šetřit pitnou vodu.
Programové prohlášení stávající rady se zmiňuje o rozvoji venkova, jak hodnotíte kvalitu služeb v jednotlivých částech regionu? Na které jeho části je potřeba se více soustředit?
Rozvoj území je postaven na lidech, kteří zde žijí a mají zájem spolupracovat a něco rozvíjet. Kraj má data i návrhy na dílčí opatření, která postupně realizuje. Jedná se o zvýšenou komunikaci přímo v území se starosty, máme vyhlášen už zmiňovaný dotační program Podpora bydlení a podnikání na vybraných rozvojově znevýhodněných územích. Realizujeme a podporujeme semináře přímo v území, snažíme se iniciovat přípravu a realizaci projektů a zlepšovat dopravní obslužnost území. Bohužel jsou některé části, obce, kde se nám to nedaří. Například na Znojemsku, a tady je určitou šancí na rozvoj některých jeho oblastí z hlediska dopravy, vzniku pracovních míst, vzdělávání, bydlení, sociální oblasti, zdravotnictví, kultury, dostavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.
S vylidňováním se potýká i Hodonínsko, kde za posledních 25 let ubylo přes šest tisíc obyvatel. Je tady špatná dopravní dostupnost do center. Tuto situaci má zlepšit výstavba dálnice D55. Významný úsek Zlín – Bzenec by měl být zprovozněn již letos, výstavba části, která by protínala Hodonínsko a napojila je na dálnici D2 a Zlín, by se měla dle aktuálních plánů Ředitelství silnic a dálnic České republiky realizovat v letech 2028 až 2033. Toto spojení zvýší atraktivitu Hodonínska k bydlení i pro velké firmy k zakládání svých poboček. A vracím se k tomu znovu. Kraj těmto územím věnuje zvýšenou pozornost z hlediska finanční podpory bydlení, podnikání, cestovního ruchu a budování infrastruktury.
Daří se v obcích udržet například menší prodejny a další služby? Co pro to může kraj udělat – a co dělá?
Prodejny v obcích s méně než 750 obyvateli podporujeme dotačním programem. Letos to bude již sedmým rokem. Alokace byla původně tři miliony korun, poté jsme z rozpočtu kraje přidali ještě dalších 1,5 milionu korun. Dotační program je zaměřený na udržení chodu venkovských prodejen potravin v místech, kde jediný obchod se sortimentem potravin není schopen bez podpory obce pokračovat v provozu. O tento dotační titul bývá ze strany obcí vždy veliký zájem. Snahou je udržet základní služby a kvalitu života na venkově. Díky finanční injekci mohou prodejny přežít.
Česká republika letos slaví dvacetileté výročí vstupu do Evropské unie, jak se za tu dobu proměnil Jihomoravský kraj? Nakolik k transformaci regionu přispěly evropské fondy?
Co musím jednoznačně zmínit na prvním místě, je pořízení nových vlaků Moravia. Jihomoravský kraj jako první kraj v České republice nakoupil vlastní vlaky a našel odvahu připravit projekt a sáhnout si na evropské peníze. Stejnou možnost měly všechny kraje, ale udělali jsme to pouze my. Sedmatřicet elektrických železničních jednotek stálo 6,651 miliardy korun, z Evropské unie jsme na ně čerpali 5,5 miliardy korun. Každý, kdo se novými moderními vlaky už svezl, poznal ten rozdíl. Nechybí klimatizace, wifi nebo dostupnější mobilní signál díky speciálním oknům. Díky penězům z EU jsme mohli realizovat i velké dopravní stavby – Rájec průtah, silnici Deblín-Tišnov nebo obchvat Čebína.
Jak pomohly evropské finance krajskému zdravotnictví?
Oblast zdravotnictví se díky EU dotacím mohla rychleji modernizovat, a to nejen díky obnově často zastaralých zdravotnických přístrojů, ale i modernizací zázemí a digitalizací zdravotnictví. Z těch větších investic zmíním například rekonstrukci části Nemocnice Vyškov, kde jsme začátkem září otevřeli Centrum přirozeného porodu. Postavili jsme také šest nových energeticky úsporných výjezdových základen pro záchranáře.
Podpora mířila samozřejmě i do školství. Ať už se jednalo o rekonstrukci škol, zateplení, výměny topných systémů nebo vybavení odborných učeben. V oblasti sociální kraj využil peníze z EU na zabezpečení provozu azylových domů, sociálně terapeutických dílen nebo intervenčních center. Pomohly i při transformaci sociálních služeb. V roce 2014 se díky evropským penězům otevřelo VIDA! science centrum Brno – interaktivní zábavně vzdělávací vědecké centrum na ploše přes šest tisíc metrů čtverečních.
Dále zmíním INTEMAC – kompetenční centrum v Kuřimi, které se zaměřuje hlavně na podporu výzkumu a vývoje v oblasti obráběcích strojů. Podařilo se vybudovat tři technologické inkubátory, kam šla celková dotace ve výši až 470 milionů korun.
Nezapomínalo se ani na kulturu. Z větších projektů realizovaných v minulosti lze jmenovat například zřízení Památníku písemnictví na Moravě v benediktýnském klášteře v Rajhradě, rekonstrukci a zpřístupnění vily Low-Beer v Brně nebo výstavbu Archeoparku v Pavlově.
Finanční podpora z EU přispěla s určitostí k rozvoji celého území Jihomoravského kraje ve všech intervenčních oblastech, nicméně čerpání nebylo rovnoměrné pro celý region. Nejvíce z toho profitovalo Brno a nejbližší spádové území, a to z důvodu kumulace personálních, finančních a technických kapacit.
V Jihomoravském kraji je letos v plánu několik významných dopravních staveb, jde například o obchvat Blučiny nebo třeba průtah v Tavíkovicích, jaká je kvalita silniční infrastruktury v kraji? Kde jsou v uvozovkách slabá místa kraje?
Do silnic v Jihomoravském kraji šla letos rekordní částka 2,655 miliardy korun, přičemž silničáři jen z krajské kasy dostali o miliardu více než loni. Od roku 2020 se roční počet akcí, tedy investičních i neinvestičních výrazně zvyšuje. V roce 2021 jich bylo celkem 83, letos jich budeme zatím realizovat 138. Za posledních pět let to bude celkem asi 400 staveb.
Vlivem klimatických poměrů je nejhorší stav na Blanensku a severu Vyškovska, dále pak v prstenci okolo Brna, kde je nyní intenzivní výstavba a koncentrace dopravy, včetně tranzitní, a ta naše silnice bolí nejvíce.
Výstavbu dopravní infrastruktury ovlivní i plánovaná výstavba nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Co to bude obnášet? A co to kraji přinese?
Kvůli výstavbě nového zdroje v Jaderné elektrárně Dukovany čeká rekonstrukce celkem 42 silničních úseků v Jihomoravském kraji. Objem financí, který půjde do návozových tras celkem, dosahuje téměř 2,3 miliardy korun. Hotovo by mělo být za čtyři roky. Dostavba Dukovan nám přinese nové příležitosti i pracovní místa.
Obecně, jak hodnotíte úroveň hromadné dopravy v kraji, v čem vidíte prostor pro zlepšení?
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje letos slaví 20 let. A myslím, že jsou to úspěšná dvě desetiletí. Tento systém odpovídá požadavku cestujících na přepravu mezi jednotlivými zapojenými sídly a oblastmi bez nutnosti cestovat přes centrální uzel. Na železnici jsou velkým úspěchem naše nové vlaky Moravia. Na podzim nám pak vyjedou v jižní části regionu modernizované Stadlery. Také vlárská trať se dočká moderních vlaků – v příštích letech by tady lidé měli cestovat novými hybridními vlaky.
Tereza Čapková, Ekonomický deník
