V problematice práva je stále co zlepšovat, míní nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Patrné jsou podle něj změny ve společnosti i vztahy mezi lidmi. Jsou před námi podle něj také nové, zatím nepoznané hrozby, a to i z hlediska dosud neznámých fenoménů kriminality, řekl Stříž ČTK. Nejvyšší žalobce v neděli oslaví 60. narozeniny.
Stříž vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Postupně působil na všech stupních soustavy státního zastupitelství. Zabýval se také téměř všemi oblastmi kriminality. V roce 1994 se stal státním zástupcem u olomoucké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ostravě, o dva roky později začal pracovat u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Na Nejvyšší státní zastupitelství přešel v roce 2011, a to na funkci prvního náměstka tehdejšího nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Nejvyšším žalobcem se stal v polovině roku 2021, a to po rezignaci Zemana.
„Vždy mi nejvíce zůstala v paměti změna pracovní pozice, příchod mezi nové kolegy, jiný druh práce. Asi nejintenzivněji si vzpomínám na své začátky u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kde jsem patřil mezi úplně první státní zástupce, kteří v roce 1996 ‚rozjížděli‘ chod nového úřadu,“ zavzpomínal Stříž.
S Pavlem Zemanem měli podle něj podobné názory na postavení a samostatnost státního zastupitelství. „Chtěli jsme ze soustavy státního zastupitelství vybudovat sebevědomou instituci, nezávislou na vnějších vlivech i s tím, aby jednotliví státní zástupci měli velký prostor k vlastnímu rozhodování a nesli za něj odpovědnost. Tímto směrem se snažím pokračovat,“ uvedl Stříž. Za jeho působení na postu nejvyššího žalobce se podle něj například podařilo prosadit novelu zákona o státním zastupitelství, která po vzoru soudů zavádí omezené časové mandáty vedoucích státních zástupců a jejich transparentní výběr.
Mohlo by vás zajímat
Trestní právo jde evropským směrem
Obecně míří vývoj trestního práva podle Stříže evropským směrem. „Postupně jsme implementovali nejen některé směrnice EU, ale zejména judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a také našeho Ústavního soudu, který začal v České republice působit od roku 1993. Tím jsme se zařadili mezi standardní evropské demokracie i na poli výkonu trestní spravedlnosti,“ řekl Stříž.
Stále je však podle něj co zlepšovat. „Hmotné právo musí reagovat na nové protiprávní jevy ve společnosti, aby zůstalo efektivním nástrojem k potírání kriminality. Zavedli jsme trestní odpovědnost právnických osob, aniž by se naplnily extrémní scénáře buď v tom, že se v praxi tento druh trestní odpovědnosti vůbec nebude uplatňovat, nebo naopak, že budeme nepřiměřeně kriminalizovat podnikatelské prostředí. Velmi jsme se posunuli i v oblasti trestání, zavádíme alternativní tresty, ale bohužel stále máme v přímém výkonu trestu odnětí svobody poměrně hodně osob,“ uvedl nejvyšší žalobce.
Za poslední roky se podle něj významně proměnil celý globalizovaný svět. „Jsou patrné změny ve společnosti i vztahy mezi lidmi. Ale tyto tendence jsou spíše negativní, než aby se lepšily. Stojí před námi nové, zatím nepoznané hrozby, i z hlediska dosud neznámých fenoménů kriminality. A musíme se s nimi učit bojovat,“ dodal Stříž.
Velkým úkolem je podle něj nyní digitalizace agend státního zastupitelství i celého trestního řízení. Problémy vidí ve financování chodu státního zastupitelství a v odměňování administrativy. „Jsou to všechno oblasti spojené se správou státního zastupitelství, kterou nejvyšší státní zástupce vykonává pouze ve vztahu k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, nikoliv k celé soustavě. Ale ani tak mě tyto problémy nenechávají klidným a snažím se je ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti řešit,“ uvedl Stříž.
