České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.

Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320.000 uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400.000.

Rusko se souvislosti s válkou na Ukrajině snažilo loni informačně působit na českou veřejnost, v jeho aktivitách dominovalo téma poskytování pomoci Ukrajině. To bylo i předmětem vlivové operace spojené s mediální platformou Voice of Europe a podnikateli Arťomem Marčevským a Viktorem Medvedčukem. Česko platformu i dvojici podnikatelů zařadilo v březnu na vnitrostátní sankční seznam, v květnu obdobně rozhodla i EU.

„Medvedčuk skrytým financováním a řízením Voice of Europe usiloval o ovlivňování veřejného mínění v Evropě a vytváření podmínek pro ovlivňování kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024,“ shrnuje svá zjištění BIS, která vlivovou síť rozkryla. Součástí sítě byli i spolupracující novináři a vybraní politici ze zemí EU, dodává.

Mohlo by vás zajímat

Ruská média

Do informačního působení na českou společnost se dlouhodobě zapojují ruská státem ovládaná média, například Sputnik, dodává BIS. Utlumené zůstaly loni výjezdy proruských aktivistů do Ruska a výrazně se také snížil počet politiků, kteří se jich účastnili, stojí ve zprávě.

BIS loni vyhodnocovala i riziko, že se část zbraní dodaných na Ukrajinu dostane na černý trh a pašeráci je dostanou zpět do EU. „BIS poznatky o tom, že by ve větším měřítku docházelo k organizovaným nelegálním dovozům zbraní dodaných na Ukrajinu zpět do EU, v roce 2023 nedisponovala,“ uvedla. Ve střednědobém horizontu to ale lze čekat, což bude klást zvýšené nároky na kontrolní orgány státu.

Od počátku války na Ukrajině jsou české instituce opakovaně cílem proruských hackerských aktivistických skupin. „Jejich útoky jsou krátkodobé, málo sofistikované a nemají dopad na důvěrnost nebo integritu informačních systémů. Vedle propagandistického využití mohou útoky u obyvatelstva dotčených zemí vyvolávat pocit ohrožení a snižovat důvěru ve schopnosti státu jim zamezit,“ uvádí BIS. Hlavním cílem podobných útoků je medializace, dodává.

O tom, že mohou být součástí hybridního působení například z Ruska, se hovoří i v souvislosti s výhrůžkami stovkám škol v Česku v těchto týdnech. Policie uvádí, že relevance zpráv o umístění výbušných zařízení není vysoká. Za účinnou strategii proti pokračování výhrůžek označuje právě co nejmenší medializaci výhrůžek.