Německo, podobně jako Česká republika, patří k zemím, kde si energetické nápoje mohou koupit i děti. A podobně jako v Česku, také v Německu začíná nabírat na intenzitě veřejná debata o tom, zda by bylo vhodné nastavit určitý věkový limit, do kterého není možné energetický nápoj prodat dítěti.

Zatím poslední významnější akce na toto téma proběhla v polovině tohoto týdne na půdě dolní komory německého parlamentu, tedy Spolkového sněmu. Experti zde diskutovali se zástupci Výboru pro výživu a zemědělství a většinově se vyslovili pro to, aby zákonodárci určitou věkovou hranici pro dostupnost energy drinků stanovili.

Vysoký tlak, arytmie, kratší spánek

Podkladem pro debatu byl materiál takzvané Občanské rady, jejíž kompetencí je navrhovat zastupitelským orgánům řešení nejrůznějších politických problémů. A jeden z nich se týká právě dostupnosti energetických nápojů.

Experti na půdě Spolkového sněmu zdůraznili, že energetické nápoje v Německu konzumují asi dvě třetiny mladých lidí. Mezi vážné důsledky dlouhodobé konzumace energy drinků patří zvýšení krevní tlak, srdeční arytmie nebo výrazně zkrácená doba spánku. Přitom spánek je pro mladý organismus jedním z klíčových faktorů jeho regenerace.

Tím ale podle odborníků výčet negativních vlivů energy drinků nekončí. Ty se totiž mohou stát jakousi nástupní drogou pro děti a dospívající pro užívání jiných drog v dospělosti. V neposlední řadě experti připomněli určitou souvislost mezi užíváním energetických nápojů a agresivním chováním.

Mohlo by vás zajímat

„Energetické nápoje jsou snadno dostupné dětem a mladým lidem. Přitom marketingová prezentace těchto produktů zamlčuje, že představují zdroj zdravotních problémů a komplikací pro dětskou populaci,“ uvedla během diskuse Christina Rempeová, chemička zaměřující se právě na potraviny.

Výrazný vliv influencerů

Rebekka Siegmannová z výzkumné organizace Foodwatch German upozornila, že objem prodejů energetických nápojů se za posledních šest let v Německu téměř zdvojnásobil. „Testovací nákupy prokázaly, že energetický nápoj si bez problémů pořídí i jedenáctileté děti,“ uvedla Siegmanová.

Odborníci také připomněli, že zásadní vliv na poptávku dětí a mládeže po energy drincích mají influenceři. Tedy lidé, kteří se živí tím, že prostřednictvím nejrůznějších internetových kanálů (zpravidla YouTube) umně až nenápadně doporučují svým sledujícím prakticky jakékoliv produkty. A energetické nápoje nejsou výjimkou.

„Věková hranice pro dostupnost energetických nápojů by byla velice žádoucí. Děti a mladí lidé musí být před nebezpečím těchto produktů chráněni,“ shodli se odborníci a tlumočili své doporučení politikům.

Jaká věková hranice by měla být nastavena, pravděpodobně bude ještě předmětem politických debat. Ve zmíněném materiálu Občanské rady jsou skloňovány dvě varianty: šestnáct a osmnáct let.

16 nebo 18 let

„Prosazujeme věkovou hranici pro energetické nápoje s cílem naplnění principu ochrany zdraví nezletilých. Jelikož tyto nápoje mají podobný potenciál poškození zdraví a vzniku závislosti jako u cigaret a alkoholu, dává smysl nastavit zde podobnou hranici jako právě u těchto návykových látek. Tedy 16 let,“ stojí v dokumentu.

Zdůvodnění stanovení věkové hranice ale v textu pokračuje s odkazem na věkovou hranici 18 let. „Přestože se vyšší věková hranice bude obtížněji zdůvodňovat, vývoj lidského mozku pokračuje právě až do 18 let. Věková hranic 18 let proto není zcela vyloučena,“ uvádí dále Občanská rada.

Deník Deutsches Ärzteblatt také oslovil zástupce výrobců energetických nápojů, aby se vyjádřili, jak se k možnému stanovení věkové hranice pro dostupnost těchto nápojů staví. „Zástupci byznysu to odmítli. Energetické nápoje jsou podle nich bezpečné a hrají výrazně menší roli v příjmu kofeinu u mladých lidí. V kofeinu u mladých vévodí káva, čajové a kofeinové nápoje,“ cituje Deutsches Ärzteblatt stanovisko výrobců energy drinků.

Zdeňka Musilová