Okresním soudům velí více žen. Na Nejvyšším soudu je jich však pouze 17 procent

U okresních i krajských soudů působí více žen než mužů. Rozdíly mezi soudy jsou ale poměrně velké. Nejvyšší podíl žen mezi soudci má Krajský soud v Praze (64 %) a nejnižší Krajský soud v Českých Budějovicích (41 %). 45 okresních soudů z 86 pak vedou ženy. V místopředsednických funkcích jich je na okresech dokonce 60 %. Vyplývá to z Výroční statistické zprávy o českém soudnictví za loňský rok.

Nové statistiky potvrdily dlouhodobý trend, tedy že čím vyšší soud v soustavě, tím méně zde působí žen. Procentuální podíl soudkyň na okresních soudech je v posledních letech celkem stabilní a v roce 2023 činil 65,2 %. Podíl žen u soudů spadajících pod Městský soud v Praze a Krajský soud v Praze je vyšší než ve zbytku ČR.

Ze statistik vyplývá, že podíl žen v krajském soudnictví zvolna klesá. V roce 2008 činil kolem 60 %, nyní 54 %. Výrazný pokles žen je pak vidět už na vrchních soudech. V roce 2015 byl podíl žen u VS v Praze i u VS v Olomouci asi 47 %. V roce 2018 dosáhl tento podíl u VS v Praze přibližně 42 % a u VS v Olomouci přibližně 49 %, tedy takřka polovinu. U VS v Praze se podíl od té doby v zásadě nezměnil, až v roce 2023 klesl na 40 %. U VS v Olomouci podíl žen v posledních letech klesal a v roce 2023 byl asi 38 %.

Nejhorší jsou poměry zastoupení žen a mužů na nejvyšších soudech. Od roku 2009 se počet mužů u Nejvyššího soudu zvyšoval a v roce 2017 došlo k dalšímu významnému růstu. V roce 2019 se tento trend přerušil a podíl žen dokonce mírně stoupl, ale v roce 2020 bylo k soudu jmenováno dalších 5 mužů a v roce 2022 se nůžky mezi muži a ženami rozevřely nejvíce ve sledovaném období.

U Nejvyššího soudu tak pokračuje trend snižování podílu soudkyň s každým dalším článkem soudní soustavy. V roce 2023 byl podíl žen pouze něco přes 17 %.

Mohlo by vás zajímat

Prezident Pavel jmenoval Řepkovou soudkyní Ústavního soudu

Počet žen u Nejvyššího správního soudu je stabilnější než počet mužů. Loni zde ženy tvořily 38 % soudců, tedy více než u NS, ale méně než u soudů nižších stupňů. „Zajímavým poznatkem je, že soudci u NSS jsou výrazně mladší nejen než soudci Nejvyššího soudu u vrchních soudů, ale dokonce než soudci soudů krajských. Soudci ve věku 41 až 50 let tvoří u NSS téměř dvě třetiny soudcovské populace,“ uvádí statistická zpráva.

Krajské soudy – skutečný počet soudců dle pohlaví a krajů

Statistická zpráva zkoumala i věk soudců. U krajských soudů jsou v průměru výrazně starší než soudci u soudů okresních. Plyne to z kariérního postupu soudců. V naprosté většině jsou noví soudci jmenováni na okresní soudy. Někteří tam zůstanou, jiní jsou přeloženi ke krajským soudům či na vyšší a nejvyšší soudy. Mezi jmenováním a přeložením většinou uplyne několik let.

Nejmladší soudci jsou v průměru u KS v Praze, kde v roce 2020 došlo k výraznému omlazení. Nejstarší pak jsou soudci na Nejvyšším soudu. I zde však došlo během let ke změnám. Zvyšoval se podíl soudců ve věku 61–70 let a snižoval se podíl soudců mezi 51. a 60. rokem věku. V roce 2020 došlo k nárůstu ve věkové kategorii 41 až 50 let. V roce 2021 dále narostl podíl soudců ve věkové skupině 41 až 50 let. „Lze tedy říct, že se v těchto letech zvýšil podíl mladších soudců u Nejvyššího soudu,“ uvádí statistická zpráva.

K počtu žen v justici ministerstvo provádí dotazníkové šetření. Podle dat, která shromažďuje Rada Evropy, působilo v roce 2020 u nejvyšších soudů přes 60 procent žen na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Turecku. V Černé Hoře překračoval podíl žen u nejvyšších soudů 80 procent. Do stejné kategorie jako Česko – tedy přes 60 procent mužských soudců u nejvyšších soudů – spadaly například Německo, Švýcarsko, Itálie, Norsko, Estonsko nebo Španělsko. ČR tedy v tomto ohledu výrazně nevybočuje. Přes 80 procent mužských nejvyšších soudců hlásilo Severní Irsko, Albánie a Ázerbájdžán.

Eva Paseková