Tuzemské úřady by měly mít do budoucna možnost odepřít vydání cestovního pasu lidem, na které byl uvalen evropský zatykač nebo o jejichž vydání požádal některý z dalších států. Spolu s dalšími změnami v oblasti vydávání oficiálních a nejdůležitějších dokladů s tím počítá návrhu novely zákona, kterou předložilo ministerstvo vnitra.
„Nemělo by tak již docházet k situacím, kdy je na hledanou osobu vydán zatykač, ale orgány příslušné k vydání cestovního dokladu nemají zákonný důvod pro odepření vydání nového cestovního dokladu,“ napsalo k tomu do odůvodnění návrhu ministerstvo vnitra vedené šéfem STAN Vítem Rakušanem.
Jeho úřad poukázal na to, že vydáním zatykače soud jasně deklaruje potřebu omezení svobody daného člověka tak, aby proti němu bylo možné vést trestní řízení nebo vykonán již uložený trest. Vnitro připomíná, že soud tak činí vůči státům, na jejichž území se hledaný skrývá.
„Proti tomu ale stojí fakt, že držení platného českého cestovního dokladu umožňuje osobě právě v zahraničí pobývat a pohybovat se, a tudíž se trestnímu řízení vyhýbat,” upozornilo ve svém návrhu ministerstvo.
A zmínilo přitom i další argument: „Dokonce jsou známy případy, kdy hledaný český občan obdržel od zastupitelského úřadu nový cestovní doklad, aby mohl ve skrývání se a vyhýbání se trestnímu řízení pokračovat, protože za stávajícího právního stavu zde neexistuje žádné propojení mezi výše uvedenými zásadními soudními rozhodnutími v trestním řízení a procesem vydávání a ponechávání v platnosti cestovních dokladů.”
Resort tak podle všeho odkazoval například na kauzu českého občana Josefa Šindelka, po kterém české úřady marně pátraly více než 25 let. Šindelek byl v minulosti odsouzen za podvod z 90. let minulého století. Do vězení ale nenastoupil a zmizel v zahraničí. Pozdeji byl na něj vydán evropský i mezinárodní zatykač, Šindelek se ale i tak podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy pohyboval až do loňského zadržení v Argentině pohyboval v zahraničí bez problémů pod skutečným jménem a splatným českým pasem. Ten si dokonce podle svých slov opakovaně na českých ambasádách v zahraničí osobně vyzvedával.
„Navržené řešení efektivně znemožní hledané osobě skrývat se v zahraničí a zásadně zjednoduší postup cizích orgánů při uplatnění požadavku České republiky na vypátrání a předání, respektive vydání osoby zpět do České republiky, neboť bez platného dokladu bude osoba na území cizího státu nelegálně. Zároveň se posílí pátrání po těchto osobách, protože jejich neplatné doklady bude možné vložit do příslušné databáze Interpolu,” uvádí v této souvislosti ministerstvo vnitra´.
Justice je proti
Silový resort ale narazil na zásadní nesouhlas dalšího klíčového ministerstva, a to spravedlnosti. Právě úřad pod vedením Pavla Blažka (ODS) má přitom oblast justice tedy i žádosti o vydávání zadržených občanů na starosti.
Odepření vydání cestovního dokladu zejména v případě evropského zatykače podle ministerstva nedává příliš smysl.
„V této souvislosti si dovolujeme v prvé řadě upozornit na skutečnost, že občané České republiky mají právo svobodně cestovat ve 27 členských státech EU, jakož i na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku pouze s občanským průkazem. Platný cestovní doklad tedy není podmínkou pro vycestování občana ČR do schengenského prostoru, v němž se navíc mohou občané EU pohybovat i bez platného cestovního dokladu,” uvádí justiční resort ve svém odmítavém stanovisku zaneseném ve výsledcích oficiálního připomínkového řízení.
Navrhovaná změna tak podle Blažkova ministerstva představuje pouze částečné zamezení možnosti, aby občan, na kterého byl vydán evropský zatýkací rozkaz, vycestoval do zahraniční.
„Upozorňujeme tedy, že je přinejmenším sporné, zda navržené řešení zásadně zjednoduší postup cizích orgánů při uplatnění požadavků České republiky na vypátrání a předání, respektive vydání osoby zpět do ČR, neboť bez platného dokladu bude osoba na území cizího státu mimo schengenský prostor nelegálně,” doplňuje úřad.
Zároveň ale připustil, že minimálně na české občany, po kterých se pátrá mimo schengenský prostor, bude mít navržená regulace dopad. Tedy pokud tyto osoby tak jako například zmíněný Šindelek požádají u zastupitelského úřadu České republiky v zahraničí o vydání cestovního dokladu.
Jak s informováním?
Zároveň ale justice kritizuje další aspekt návrhu vnitra – totiž myšlenku, podle které by také dříve vydaný cestovní pas pozbyl platnost v momentu, kdy by na jeho držitele byl vydán evropský zatykač. Takovou konstrukci označilo ministerstvo spravedlnosti za nevhodnou.
„Skončení platnosti cestovního dokladu by se mělo bezodkladně uvést do evidence cestovních dokladů. Není však jasné, jaký bude mít toto dopad na držitele cestovního dokladu, který bude v zahraničí, a o skončení platnosti nebude mít vůbec žádnou informaci, resp. jaké důsledky bude mít, pokud se osoba v zahraničí bude prokazovat takto neplatným dokladem,” argumentuje justiční resort.
Podle něj navíc není jasné ani to, zda a jak by byly orgány dalších států vůbec vyrozuměny o ukončení platnosti cestovního dokladu. „Pokud bude možné tuto informaci zapsat do Schengenského informačního systému, pak se policie o neplatnosti cestovního dokladu sice dozví v podstatě ve stejném okamžiku, kdy zjistí, že na dotyčnou osobu byl vydán evropský zatýkací rozkaz, resp. žádost o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu. Ostatní orgány mimo orgány policie však nebudou o neplatnosti cestovního dokladu informovány,” vysvětluje Blažkův úřad.
Ten také upozornil na to, že vydání evropského rozkazu nebo žádosti o vydání sice většinou přichází ve chvíli, kdy je daný člověk pro české orgány nedosažitelný, zároveň ale vůbec nemusí platit, že se nachází mimo české území.
„V řadě případů se naopak na území České republiky nachází, nemůže se však například z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo hospitalizace k úkonům trestního řízení dostavit. Soud přitom může jak evropský zatýkací rozkaz, tak žádost o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu z různých důvodů odvolat. Z návrhu přitom není jasné, jakým způsobem by mělo být v takových případech postupováno,” poznamenává ministerstvo.
Podle něj není jasné ani to, jak by se mělo postupovat v případech, kdy český občan nebude vydán do vlasti a na území cizího státu se bude nadále pobývat s pasem, který ale mezitím přestal platit. „Požadujeme uvedené skutečnosti vyjasnit a návrh v návaznosti na to dopracovat,” uzavírá ministerstvo spravedlnosti.
Zahraničí požaduje peníze navíc
S kritickým stanoviskem k návrhu se připojilo také například ministerstvo zahraničních věcí. Tomu se nelíbí například některé dílčí změny, podle kterých by mimo jiné měly české zastupitelské úřady v zahraničí nově přijímat a také vyřizovat žádosti o vydání cestovních dokladů. Doposud zastupitelské úřad pouze předávají žádosti k vyřízení příslušným úřadům v Česku.
Resort zahraničí, který řídí Jan Lipavský (Piráti), v této souvislosti připomíná, že touto změnou dochází k ukončení zasílání vyhotovených cestovních pasů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které prováděly kontrolu funkčnosti a následně zasílaly skrze Ministerstvo zahraničních věcí cestovní pas k předání zastupitelskému úřadu.
„S ohledem na vypuštění kontroly obecními úřady obcí s rozšířenou působností bude potřebná kontrola zasílaných cestovních pasů probíhat jak na zastupitelských úřadech, tak i na Ministerstvu zahraničních věcí, aby případná nefunkčnost cestovního pasu byla zjištěna ještě na území České republiky,” upozorňuje samo ministerstvo.
Dodává přitom, že resort není schopen v rámci svých stávajících materiálních a personálních kapacit zajistit kontrolu technické funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji. „V případě, že by měla být tato kontrola prováděna na ministerstvu, bylo by nezbytné navýšit odpovídající systemizaci o několik pracovníků,” uvádí úřad s tím, že by šlo zhruba o šest pracovníků. Nadto by ale podle něj bylo nutné také zařídit pro tyto lidi nové prostory nebo vybavit ministerstvo novými trezorovými skladovými prostory. Lipavského podřízení v této souvislosti odhadují, že by šlo zhruba o 20 tisíc cestovních pasů ročně a obdobný počet by očekávali i v případě žádostí o vydání občanských průkazů.
„Současně by bylo nutné zabezpečit vyřizování případných reklamací, které v současné době spolu s kontrolou funkčnosti provádí obecní úřady s rozšířenou působností. Uvedenou povinnost nelze přenést ani na zastupitelské úřady, pro které by znamenala ještě další zátěž (nad rámec již tak návrhem rozšiřované působnosti v agendě cestovních dokladů a občanských průkazů), a to zejména s ohledem na personální kapacity a náklady spojené s případnými reklamacemi,” připomíná ministerstvo.
Případná kontrola technické funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji u všech dokladů až na jednotlivých zastupitelských úřadech by navíc podle něj měla negativní dopad také na žadatele, pro něž by znamenala značné prodloužení čekací doby vyvolané reklamační procedurou.
Změny se mají dotknout i voleb
Ministerstvo vnitra počítá s tím, že změny by měly začít platit od roku 2026. Lidé by mimo jiné měli mít nově možnost dostat dočasný občanský průkaz kvůli konání voleb. Nyní ho lze získat pouze kvůli technickým závadám, katastrofám a mimořádným událostem nebo ho mohou dostat lidé, kterým bylo uděleno státní občanství.
O vydání dočasného občanského průkazu by podle návrhu mohli lidé žádat pět až jeden den před volbami. „Platnost dočasného občanského průkazu vydaného z důvodu výkonu volebního práva bude omezena jen na dobu trvání voleb, což by mělo eliminovat využívání tohoto dočasného občanského průkazu k vyřízení jiných záležitostí u občanů, kteří se vyhýbají povinnosti mít občanský průkaz,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě. Lhůta pro vydání by měla být jeden den.
Mezi další změny, které novela přináší, patří prodloužení platnosti občanského průkazu v případě úmrtí manžela nebo partnera ze 45 dnů na tři měsíce, možnost ponechat si neplatný cestovní doklad nebo možnost podat žádost o vydání cestovního pasu a převzít ho mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Novela má podle ministerstva zejména sjednotit vydávání pasů a občanských průkazů. Má tak usnadnit práci úředníkům, kteří často pracují v obou agendách.
Ministerstvo vnitra nyní bude vyhodnocovat připomínky ostatních resortů a svůj finální návrh pak předloží vládě. Kdy by měl kabinet o změnách jednat, zatím není jasné.
Tomáš Svoboda, Ekonomický deník
