Rozmach v oblasti moderních technologií se nevyhnul ani dětským hračkám. Na trhu je čím dál více výrobků, které se dokážou připojit k internetu, využívají umělou inteligenci nebo umožňují online komunikaci. To s sebou nese i stinnou stránku v podobě možných hackerských útoků, krádeže dat nebo zneužití hračky pro kontaktování dětí cizími lidmi. Na úrovni EU proto vznikají nová pravidla, která mají zajistit lepší zabezpečení.
Dětská hračka v podobě malého robota má v sobě zabudovanou kameru a mikrofon. Běží na operačním systému Android a využívá umělou inteligenci k tomu, aby si robot zapamatoval jméno dítěte, odpovídal na jeho otázky nebo dokázal vycítit náladu svého majitele. Aby ale hračka fungovala, musí si k ní rodiče stáhnout mobilní aplikaci. Do té vyplní jméno dítěte, datum narození, pohlaví nebo zemi původu.
Problém? Aplikace není dostatečně zabezpečená. A tak se k datům dítěte může dostat potenciální hacker. A hlavně, může zneužít kameru a mikrofon k tomu, aby s dítětem prostřednictvím hračky komunikoval. Bez vědomí rodiče.
To je jen jeden z příkladů nedostatečně zabezpečené chytré hračky, který se v posledních letech objevil v médiích napříč Evropou. Další případy zahrnují třeba plyšového medvídka, který dítěti umožňují posílat a přijímat zprávy nahrané prostřednictvím nedostatečně zabezpečené aplikace pro chytré telefony nebo tablety, nebo panenku, která nahrává veškeré zvuky a zasílá je na nezabezpečený server.
Na problém dlouhodobě upozorňují antivirové společnosti nebo skupiny hájící práva spotřebitelů. Nyní by ho měla řešit nová pravidla pro bezpečnost hraček.
Zákaz chemikálií, větší kyberbezpečnost
Evropská komise loni v červenci navrhla aktualizaci nařízení z roku 2009, které určuje základní pravidla pro bezpečnost hraček v Evropské unii. Momentálně vstupuje do vyjednávání mezi Komisí, Evropským parlamentem a zástupci národních vlád. Kromě nových pravidel pro kyberbezpečnost přináší také třeba zákaz některých chemických látek.
„Jedná se například o zákaz endokrinních disruptorů, které ovlivňují lidské hormony, či látek jedovatých pro jednotlivé lidské orgány,“ popsala europoslankyně Kateřina Konečná, která je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Právě ten má v Evropském parlamentu nová pravidla na starost.
Velkou změnou jsou ale právě hlavně pravidla pro chytré hračky. Ty si chválí jak Konečná, tak další čeští představitelé.
Europoslanec Tomáš Zdechovský, který je také členem IMCO, připouští, že nová pravidla budou představovat zátěž pro výrobce. „Budou muset investovat do vývoje a testování bezpečnostních opatření, což může navýšit náklady a zpomalit uvedení nových produktů na trh. Nicméně, tyto náklady musíme považovat za nutné vzhledem k potřebě chránit nejzranitelnější skupiny spotřebitelů, tedy děti. V dlouhodobém horizontu mohou přísnější regulace přispět k vyšší důvěře spotřebitelů v bezpečnost těchto produktů, což je pro výrobce výhodné,“ míní.
On i Konečná považují nová pravidla za logickou reakci na vývoj v oblasti technologií. „Představa, že někdo pozoruje a komunikuje s mým dítětem je snad pro každého odporná a popularita smart toys navíc bude pravděpodobně jen narůstat. To ukazuje, že přísnějších pravidel na kyberbezpečnost je skutečně potřeba,“ souhlasí Konečná a dodává, že pravidla měla přijít již dávno.
Karolína Novotná
