Provozování letecké záchranné služby (LZS), respektive otázka, jak na něj do budoucna, opět vyvolává bouřlivé emoce. Na svém středečním zasedání se problematice věnoval sněmovní zdravotnický výbor. Nejen poslance Jiřího Maška (ANO), který bod inicioval, rozzlobilo, že ačkoliv se k problematice rok scházela odborná komise, jež připravila návrh koncepce provozování letecké záchranky po roce 2028, vláda přijala jinou variantu. Výbor nakonec odsouhlasil, že má ministerstvo zdravotnictví uspořádat vysvětlovací schůzku se zástupci ministerstev financí a vnitra, která za prosazenou změnou rozhodnutí stojí.
„Ministerský návrh, pro který byly vypracovány podklady po roční práci široké odborné komise s průřezovým zastoupením všech zainteresovaných resortů a skupin, byl změněn a předložen vládě v jiné verzi, než byla navržena komisí a schválena ministerstvem zdravotnictví. Před jednáním vlády do koncepce zasáhlo ministerstvo financí a vnitra, kdy zde zásadní úlohu sehrál generální ředitel Hasičského záchranného sboru a patriot z Ostravy generál Vlček. Zejména zásah v podobě takzvané osy státních provozovatelů Praha – Brno – Ostrava na jedné straně navyšuje počet středisek v gesci Policie ČR, a přitom nenaplňuje požadavek osy zajišťované státním provozovatelem pro krizové stavy. Původně byla Policie ČR uvažována v Plzni s převzetím činnosti Armády ČR,“ uvádí Jiří Mašek.
Vládou schválená varianta přitom počítá s novou základnou letecké záchranné služby v Karlovarském kraji, třemi základny provozovanými policií a místo dosavadních šesti s osmi základnami s nepřetržitým 24hodinovým provozem. Oproti tomu původní ministerská varianta počítala s tím, že v Brně a Ostravě budou LZS poskytovat soukromníci a v Olomouci zůstane pouze denní provoz (podrobně jsme psali zde).
„Po připomínkovém řízení jsme měli rozpory se dvěma resorty. Proto jsme udělali dvě varianty, o kterých vláda hlasovala, a jedna varianta o několik hlasů zvítězila. Tyto dvě varianty jsem ale byl ochoten akceptovat z toho důvodu, že jsem měl garanci, že policie může létat do okolních zemí,“ říká k tomu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Podle původního stanoviska ministerstva by totiž „policejní“ letecká záchranka nemohla poskytovat přeshraniční péči.
„V komisi byl i zástupce ministerstva financí, vnitra, hasiči i armáda. Se závěrem všichni souhlasili a pan ministr na to dal palec. Hasiči měli možnost o navržené ose diskutovat, ale neudělali to. A až když to šlo na vládu, prosadil si to generál Vlček přes ministra vnitra,“ zlobí se Mašek. Stejný pohled na věc má i jeho stranická kolegyně Jana Pastuchová.
„Byl jsem v komisi jako zástupce Asociace krajů ČR, ale byli tam samozřejmě i kolegové z odborných společností. Všichni jsme byli velmi překvapeni, když jsme po roční práci v souladu s ministerstvem zdravotnictví něco odevzdali, a pak jsme se dozvěděli něco úplně jiného,“ potvrzuje jeho slova senátor a prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý (SPOLU).
V tuto chvíli je přitom už potřeba začít chystat výběrové řízení, které má zajistit poskytování letecké záchranky na 15 let od roku 2029. I když se může zdát, že času je ještě dost, není tomu tak – budou totiž třeba minimálně tři roky na to, aby bylo možné zajistit vrtulníky a vycvičit posádky tak, aby vyhovovaly novým požadavkům vzešlým z expertního týmu. Ministerstvo tak má nyní do 30. listopadu za úkol připravit a předložit vládě materiál, který vyhodnotí nákladovost, technické nároky či podobu zadávací dokumentace tak, aby mohla proběhnout veřejná zakázka.
„Protože půjde o zakázku opravdu velkého rozsahu, bude muset proběhnout formou mezinárodní soutěže, nemůžeme tedy vyloučit ani subjekty mimo ČR,“ doplňuje náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Levnější provoz?
Na výboru přitom zazněly protichůdné názory na to, jak by měla letecká záchranka do budoucna vypadat – a shodu paradoxně nenašli ani poslanci jedné strany. Zatímco poslanec za ANO Milan Brázdil dlouhodobě razí koncept státní letecké záchranky, Jiří Mašek podporuje (s výjimkou Prahy) soukromé poskytovatele a stínový ministr za ANO a budoucí hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan se zase rozzlobil nad tím, že v Plzeňském kraji již nemá LZS zajišťovat Armáda ČR. „Nerozumím tomu, proč se vláda rozhodla k likvidaci vojáků v rámci LZS,“ pozastavuje se Farhan.
Jenže podle ministerstva zdravotnictví Armáda ČR v Plzeňském kraji již zajišťovat LZS nechce. „Armáda nemá zájem provozovat specializovaný zdravotnický vrtulník, který by museli koupit a který se nehodí k ničemu jinému než jen k záchranné službě. Má ale zájem nadále létat jako posádka, nabídnou tedy odborníky do posádek. S tím jsem souhlasil,“ vysvětluje ministr Vlastimil Válek.
Původně přitom ministr chtěl, aby v Plzeňském kraji místo Armády ČR létala policie, nakonec ale vláda sáhla po variantě páteřní sítě v podobě Praha – Brno – Ostrava.
„V rámci připomínkového řízení projevila Policie ČR zájem létat v Praze a Brně. Důvodem je, že se v Brně ze státního rozpočtu staví poměrně velké letiště, které už je schválené a má být součástí integrovaného záchranného systému, takže by zde tyto vrtulníky mohly přistávat. Ověřoval jsem, jestli policejní vrtulníky mohou létat do ostatních zemí, a mohou, nedojde ani k problémům s podepsáním smlouvy se Slovenskem či Polskem – ověřovali jsme to na úrovni ministerstev. Vláda přitom rozhodla, že má vzniknout páteřní síť Praha – Brno – Ostrava, přičemž policie zde bude mít stejné vrtulníky jako soukromníci s tím rozdílem, že provoz bude levnější,“ popisuje ministr Válek s tím, že ve třech krajích tak budou létat policejní vrtulníky s posádkami krajské záchranné služby.
Jenže zajištění letecké záchranky policií má podle Maška i jiný zásadní aspekt. Policejní posádky totiž létají dvoupilotně, což znamená, že na těchto místech bude třeba připravit dvojnásobek pilotů.
Nebezpečí pro posádky a pacienty
Co se týče dalších změn, které nakonec vládou schválená varianta obsahuje, bylo podle ministra Válka podmínkou spolupráce se Slovenskem to, že se v Olomouckém kraji vybaví vrtulníky pro speciální záchranné akce podvěsem. Navíc by zde mělo dojít k rozšíření provozu na 24 hodinový, podle ministra hlavně kvůli převozům dětí.
Jenže poslední zmíněný bod je podle Jiřího Maška chybou. „Létání v noci by mělo být na vybraných místech, aby to dělali jen ti, kdo to skutečně umí. Je na to potřeba speciální výcvik, a ten nejde zařídit lusknutím prstu. Když to dáme plošně, je to velké nebezpečí pro posádky a pacienty,“ poukazuje Mašek.
Výbor se nakonec usnesl, že žádá ministerstvo zdravotnictví o svolání meziresortního jednání se zástupci ministerstva financí a vnitra s přizváním odborníků, zástupců krajů, zdravotnických záchranných služeb a také členů komise, která koncepci vytvořila. Zde by se měly projednat změny, které byly schváleny nad rámec původního návrhu. Ministr Válek rovnou na zasedání přislíbil, že schůzku svolá.
Michaela Koubová
