Ve světle rostoucích statistik o sexuálním zneužívání nezletilých řeší Evropská unie, jak děti efektivně ochránit, a to především v online prostředí. Ve hře je zvyšování minimálních promlčecích lhůt napříč EU, kriminalizace dětské pornografie vygenerované za pomoci umělé inteligence (AI), ale také skenování soukromého online obsahu.
Podle statistik Evropské komise se obětí sexuálního zneužívání stane v dětství asi pětina dívek a desetina chlapců. Jeden ze tří z nich se o své zkušenosti nikdy nikomu nesvěří. Případů sexuálního zneužívání dětí navíc rok od roku přibývá, a to především v online prostředí.
„Pozorujeme nové trendy, ať už to je živé vysílání zneužívání dětí, dětská pornografie vygenerovaná umělou inteligencí, která je vytrénovaná na skutečné dětské pornografii, nebo využívání umělé inteligence ke groomingu,” popsala ve středu na jednání výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu švédská eurokomisařka Ylva Johansson, která je v dosluhující Evropské komisi zodpovědná za oblast vnitřní bezpečnosti. Slovo grooming označuje snahy dospělého uživatele navázat důvěrný vztah s dítětem s cílem sexuálního zneužití.
“Data ukazují každoroční nárůst výskytu sexuálního zneužívání dětí,” řekla Johansson. Konkrétně množství materiálu, které zneužívání zachycuje, přibylo za rok o 26 procent, případů groomingu přibylo o více než 300 procent. “Většina problematického materiálu se nachází právě v Evropské unii,” dodala.
Situaci má pomoci řešit dvojice legislativních úprav. První, revizi zákona z roku 2011, navrhla Evropská komise v dubnu letošního roku. Má stanovit minimální promlčecí lhůty napříč Evropskou unií, aby se oběti domohly spravedlnosti i tehdy, kdy věc začnou řešit až po letech.
Kromě toho má kriminalizovat dětskou pornografii, kterou vytvoří umělá inteligence. Tretsné by mělo být i provozování internetových fór pro pedofily nebo online manuály, ve kterých se zločinci dozví, jak postupovat, aby na ně nepřišli rodiče dítěte, nebo jaké jsou nejvíce efektivní metody groomingu. Ty jsou totiž dnes nelegální jen ve třech evropských zemích, a to v Nizozemsku, Belgii a Německu. Návrh také zvyšuje požadavky na podporu obětí včetně národních kompenzačních schémat.
Do hry se vrací plošné skenování on-line obsahu
Revize navazuje na nařízení, které Komise navrhla před dvěma lety a které by ve své původní podobě poskytovatelům on-line služeb nařídilo plošně skenovat internetový obsah včetně soukromých zpráv s cílem nalézt škodlivý obsah.
Podle Johansson na sebe oba návrhy vzájemně spoléhají. Právě zmíněné nařízení však v původní podobě narazilo jak v Evropském parlamentu, tak mezi zástupci národních vlád. Poté, co bylo v červnu na poslední chvíli staženo z jednání Rady EU, se k němu ve středu vrátili velvyslanci jednotlivých států. Ačkoliv nedošlo k dohodě, podle Johansson je kompromis již blízko. Po jeho dosažení bude moct začít vyjednávání národních vlád s Komisí a Parlamentem.
Nařízení, které Evropská komise navrhla v květnu 2022, by ve své původní podobě zavedlo povinnost pro poskytovatele internetových služeb skenovat nahrávaný obsah. Umělá inteligence by měla hledat materiál, jako je dětská pornografie, nebo detekovat případy groomingu. Kontrolou by prošly veškeré soukromé zprávy, ale také obsah nahraný na cloudové služby nebo na sociální sítě. Prvotní kontrolu by provedla umělá inteligence, podezřelý obsah by pak platformy hlásily úřadům.
EP odmítá plošné skenování obsahu
Proti této verzi se vloni postavil Evropský parlament. Ten ve své pozici hovoří o cílených opatřeních na rizikových platformách, plošné skenování odmítá. “Našli jsme právně správný kompromis podporovaný všemi politickými skupinami,” komentoval tehdy výsledek zpravodaj legislativy, španělský europoslanec Javier Zarzalejos. “Vytvoří jednotná pravidla pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí online, což znamená, že všichni poskytovatelé budou muset posoudit, zda v jejich službách existuje riziko zneužívání, a zmírnit je pomocí opatření šitých na míru. V krajním případě lze příkazy k detekci použít k odstranění škodlivého materiálu, který stále koluje na internetu. Tato dohoda vytváří rovnováhu mezi ochranou dětí a ochranou soukromí,” popsal pozici Parlamentu.
Poslední známé kompromisy, o kterých jedná Rada, však stále počítají s “moderací nahrávání” audiovizuálního obsahu. Tedy se skenováním fotek či videí. To by ale znamenalo prolomení takzvaného koncového šifrování komunikace, které používá třeba Messenger nebo WhatsApp. Návrh kritizovala třeba ředitelka chatovací platformy Signal, švýcarská služba Threema zase naznačila, že by v takové situaci nemohla v Evropě nadále poskytovat své služby. Podle kritiků jde o nepřijatelné narušení soukromí všech, tedy i zcela nevinných osob. Zastánci argumentují rostoucími počty dětí, které se stanou oběťmi sexuálního zneužívání, a nutností jednat.
Karolína Novotná
