Elektronický náramek Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Elektronické náramky zatím hlídají pouze 42 lidí

Monitorovací náramky zatím od červnového spuštění nového systému hlídaly 50 odsouzených nebo obviněných. Aktuálně je nosí 42 lidí. Na dnešní konferenci ke stavu vězeňství to ve Sněmovně uvedla ředitelka Probační a mediační služby (PMS) Andrea Matoušková. Čísla vyhodnotila jako nízká, kapacity monitoringu jsou totiž podstatně vyšší. Náramky mají přispět ke snížení počtu vězňů, kterých je teď za mřížemi 19.676.

Náramky sledují, zda se jejich nositelé zdržují v určený čas na stanoveném místě. Ze 42 nyní hlídaných lidí vykonává 37 trest domácího vězení. U zbylých pěti nahrazují náramky pobyt ve vazební cele. Zařízení by mohlo hlídat i podmíněně propuštěné vězně, soudy ale podle Matouškové nikomu takové omezení neuložily.

„Systém je plně funkční, běží bez problému. Není využit tak, jak by bylo možné,“ shrnula ředitelka. Poukázala na to, že PMS má nyní k dispozici 350 monitorovacích zařízení. Dalších 350 dokoupí v „nejbližší době“, přičemž má opci na další tisícovku náramků.

Ředitel Vězeňské služby (VS) Simon Michailidis dal nízkou míru využití elektronických náramků do souvislosti s „civilizačním zpožděním“. Připomněl, že jinde ve světě fungují podobná zařízení už od poloviny 80. let minulého století.

Na přeplněnost věznic, nedostatek příslušníků VS a potřebu situaci řešit poukazuje vedení bezpečnostního sboru dlouhodobě. Ředitelka odboru trestní politiky ministerstva spravedlnosti Gabriela Slováková dnes v této souvislosti zkritizovala to, že státu chybí nastavení systému sociální politiky a místo toho, aby řešil otázky finanční gramotnosti nebo bezdomovectví, posílá za mříže „nepohodlné spoluobčany“ ve větší míře než jiné státy.

„Zavíráme v podstatě každého, kdo se na nás ošklivě podívá a něco malého provede. Za ukradenou lahev vodky pak platíme tři čtvrtě milionu,“ řekla Slováková v narážce na přísné tresty za opakované krádeže a na to, že jeden vězeň vyjde stát na zhruba 1900 korun denně. O řešení sociálních problémů trestním právem mluvil v rozhovoru pro Českou justici náměstek ministerstva spravedlnosti Karel Dvořák.

Skutečně nebezpeční vězni zavření za závažnou trestnou činnost podle ní tvoří jen deset procent vězeňské populace.

Alternativní trest domácího vězení soudy příliš nevyužívají. V Česku už elektronický monitorovací systém fungoval, a to od září 2018 do listopadu 2021. Technologii izraelské firmy SuperCom nosilo 617 lidí, ročně tedy zhruba 206. PMS ale s firmou přestala spolupracovat kvůli neplnění smluvních povinností. Nové náramky dodala česká firma Forsolution CZ.

(čtk, epa)