Asi 170 návrhů, jak zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie, obsahuje dlouho očekávaná zpráva, kterou v pondělí představil italský expremiér Mario Draghi spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Evropa by měla podle Draghiho výrazně zvýšit podíl investic, zaměřit se na odklon od fosilních paliv i na technologický sektor, zmiňuje také společné financování. Komise si zprávu objednala asi před rokem, cílem je najít recept, jak posílit pozici Evropy v době zhoršené bezpečností situace i v kontextu ekologické a digitální transformace.
“Je to existenční výzva,” řekl Draghi o ekonomickém úpadku Evropy. Pokud se chce Evropa držet prinicpů, na kterých vznikla, od sociální spravedlnosti, ochrany živontího prostředí a obrany lidských práv, musí podle něj zvýšit svou produktivitu.
To vyžaduje investice. Konkrétně by podle Draghiho měla Evropa zvýšit svůj podíl investic o asi pět procentních bodů. To je úroveň, na kterou se Evropa naposledy dostala v padesátých a šedesátých letech minulého století.
Inovace, dekarbonizace, bezpečnost
Draghi jmenoval tři hlavní oblasti, ve kterých by měla Evropa jednat. Konkrétně jde o posílení inovací, aby Evropa dotáhla současné lídry technologického pokroku, jako je USA nebo Čína. “Jelikož se společnosti z EU specializují na vyspělé technologie, kde je potenciál pro průlom omezený, utrácejí méně na výzkum a inovace – o 270 miliard EUR méně než jejich protějšky v USA v roce 2021,” uvedl ve zprávě Draghi. Poukázal na to, že kolem roku 2000 investovaly jak v Evropě, tak v USA do vývoje nejvíce automobilové společnosti. A zatímco USA se mezitím posunula do oblasti technologií, v Evropě automotive stále dominuje. Dnes, v době nástupu umělé inteligence, si podle něj Evropa nemůže dovolit stát na místě.
Druhým klíčovým bodem, který Draghi zmiňuje, je oblast dekarbonizace a konkurenceschopnosti. Ty podle něj musí jít ruku v ruce.
“Pokud budou ambiciózní evropské cíle v oblasti klimatu spojeny s uceleným plánem na jejich dosažení, bude dekarbonizace představovat pro Evropu příležitost. Ale pokud se nám nepodaří koordinovat naše politiky, existuje riziko, že dekarbonizace půjde proti naší konkurenceschopnosti a růstu,” míní.
Jako nejdůležitější Draghi zmiňuje ceny energií. Evropské společnosti podle něj platí za energie dva- až třikrát víc než ty americké, rozdíl podle něj není způsoben jen nedostatek přírodních zdrojů v Evropě, ale také problémy v evropském společném energetickém trhu.
“Dekarbonizace pomůže posunout výrobu energie směrem k bezpečné, nízkonákladové energii z čistých zdrojů,” míní Draghi.
Jako třetí Draghi zmiňuje oblast bezpečnosti a omezování závislosti na třetích zemích. “Spoléháme se na hrstku dodavatelů kritických surovin, zejména Čínu, i když celosvětová poptávka po těchto materiálech roste kvůli přechodu na čistou energii. Jsme také velmi závislí na dovozu digitální technologie. Pokud jde o výrobu čipů, 75–90 procent celosvětové kapacity výroby plátků je v Asii,” poukázal.
V oblasti investic do obrany pak vidí Draghi problém v současné fragmentaci. “V Evropě používáme dvanáct různých typů tanků. USA produkuje jen jeden,” poukázal.
Kde na to vzít
Klíčovou otázkou je, kde na investice vzít peníze. Draghi zmínil dokončení evropského investičního trhu, ale také společné zadlužení. Právě to bylo ale v minulosti mezi členskými státy zdrojem kontroverzí.
“Pokud si definujeme společnou evropskou prioritu, musí být financována ze společných evropských peněz. K tomu existují dva způsoby. Národní příspěvky do evropského rozpočtu, nebo hledání nových vlastních zdrojů. My se musíme podívat na oba,” řekla k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na společné tiskové konferenci.
Evropská komise zprávu zadala před rokem. Původně měla být vydaná ještě před volbami do Evropského parlamentu, nakonec se ale zpozdila. Právě načasování je nyní zdrojem otázek o tom, nakolik se skutečně promítne do nové legislativy. Von der Leyen ale v pondělí uvedla, že s Draghim byla v kontaktu a že některá jeho doporučení se promítla do návrhu programu Evropské komise na příští mandát. Vidět podle ní budou i v doporučeních pro jednotlivá portfolia komisařů.
Karolína Novotná
