Začátkem druhého zářijového týdne představil italský expremiér Mario Draghi spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou očekávanou zprávu, jak pozvednout konkurenceschopnost Evropské unie. Doporučení přináší i pro oblast automotive. Například podle odborníka mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petra Knapa ale automobilový průmysl dostává ve zprávě o něco menší prostor, než by odpovídalo jeho významu v evropské ekonomice.
V samotné zprávě se uvádí, že automobilový průmysl přispívá k přidané hodnotě vyprodukované v Evropské unii osmi procenty a jde o významného zaměstnavatele, který poskytuje, ať už přímo nebo nepřímo, pracovní místa pro 13,8 milionu Evropanů, jde o 6,1 procenta z celkové zaměstnanosti.
Draghiho zpráva na první místo klade oblast energetiky a podle Knapa je to správně. Uvádí, že jde o průřezové odvětví. Pro budoucnost Evropy jsou podle něj zásadní i oblasti ICT, digitální technologie či polovodiče. „Zpráva velmi dobře upozorňuje, že v evropském průmyslu není v posledních letech zohledněn rychlý technologický vývoj, zejména softwarizace a digitalizace a ztrácí tak za světovou špičkou,“ uvedl Knap.
Čtěte také: Poučení z krizového vývoje evropské energetiky. Draghi hledá cestu k levnější elektřině
Mohlo by vás zajímat
Doplnil, že podle zprávy může být brzy až 70 procent hodnoty ve světové ekonomice digitálně determinováno, což zatím Evropa „nestíhá“. A to i přesto, že automobilový průmysl je evropským odvětvím s největším podílem výdajů na výzkum a inovace.
„Velmi dobře jsou pojmenovány zásadní aspekty současných transformačních procesů v automobilovém průmyslu a jeho dramatická proměna. Také je správně konstatována klesající konkurenceschopnost evropského automotive vzhledem k novým konkurentům, zejména Číny. Ti jsou často o generaci technologicky napřed,“ zmínil Knap. Zpráva podle něj trefně shrnuje problémy průmyslu spočívající ve vysokých nákladech, technologickém zaostávání, rostoucí závislosti na dovozu materiálu a technologií nebo erozí hodnoty značek.
V návrhové části Draghiho zprávy se mimo jiné obecněji uvádí, že aby Evropská unie zůstala lídrem v celosvětovém automobilovém průmyslu, měly by být sledovány dva klíčové cíle v různých časových horizontech. Z krátkodobého hlediska je potřeba se vyvarovat radikálního přesunu výroby nebo rychlého převzetí závodů a společností v Evropské unii konkurenty, kteří jsou dotovaní státem. Ve střednědobém horizontu pak obnovit konkurenční vedoucí postavení Evropské unie pro „příští generaci“ vozidel či udržet evropskou výrobní základnu.
Hrozba klesající konkurenceschopnosti Evropské unii je podle Knapa kvantifikována v odhadu, že z Evropy může zmizet v následujících pěti letech až deset procent lokální výroby. „Mám neodbytný pocit, že to může být i více,“ podotkl.
Deset doporučení
Velmi kompaktně a trefně je podle odborníka mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor rozebrána nově vytvářená unijní legislativa a regulace, které nejsou vždy vzájemně v souladu. „Navíc zatím veškeré úsilí nepomohlo snížit emise oxidu uhličitého z dopravy. Zmiňuje se také nedůsledné dodržení principů technologické neutrality. Do kontrastu je dáván přístup Evropské unie, která zaváděla nové regulace, zatímco Čína realizovala strategii směřující k dominanci v automobilovém průmyslu v globálním měřítku,“ poznamenal Knap.
Draghiho zpráva zmiňuje pro automobilový průmysl i deset konkrétních doporučení. Mezi nimi je například vypracování akčního průmyslového plánu Evropské unie pro automotive a koordinaci v rámci hodnotového řetězce či zajištění předvídatelnosti a vhodného načasování v rámci chystaných regulací. Při přezkumu balíčku Fit for 55 je doporučen technologicky neutrální přístup.
„Všech deset doporučení dává smysl – jak důraz na řešení nákladových nevýhod a koordinace průmyslové politiky, tak podpora rozvoje infrastruktury a koherentní digitální politika. Také mohou být užitečné společné evropské projekty v oblasti pokročilých inovací,“ poznamenal Knap.
Upozornil ale na to, že bohužel nikdo v tuto chvíli nemá jednoduché a praktické nápady, jak tato doporučení v Evropě s minimálně 27 národními zájmy realizovat. „Nepomáhá také zbytnělá a relativně málo akční byrokoracie na úrovni Evropské unie. Bez koordinované akce napříč EU se změny nedočkáme,“ míní Knap.
Na hrozbu toho, že se jednotlivá doporučení nemusí překlopit do reality, upozorňuje také předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. Pokud se zpráva podle něj nepropíše do agend nové Evropské komise a nevezmou si z ní doporučení za své jednotliví komisaři, zůstane pouhou studií. Také Sechter zmiňuje důraz na energetiku jako zásadní, ovlivňuje podle něj výrazně i oblast dopravy.
„Ceny elektřiny jsou v EU v průměru vyšší než v USA o 158 procent a ceny plynu o 345 procent. Polovina firem v EU vidí v energetice hlavní překážku investic a ceny energií jsou navíc nepředvídatelné, což nejistotu zvyšuje,“ uvedl.
Cenná je podle něj ve zprávě i „poměrně odvážná kritika architektury energetického trhu, včetně sporného obchodování s emisními povolenkami“. „Draghi v sobě nezapřel finančníka a schoval kritiku za slova ‚finanční a behaviorální aspekty obchodů s deriváty způsobily vyšší volatilitu cen‘. Cíle EU v oblasti dekarbonizace jsou také ambicióznější než cíle jejích konkurentů, což vytváří dodatečné náklady průmyslu a oproti světu diktují obrovské investiční potřeby, které nemusí konkurence řešit,“ doplnil Sechter.
Na vysoké ceny energií se odkazuje také ředitel Sekce hospodářské politiky Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Bohuslav Čížek. „Příliš vysoké ceny energie jsou bohužel pro Evropu faktem. Svaz průmyslu a dopravy na toto dlouhodobě upozorňuje a také žádáme o snížení či zrušení některých poplatků a daní, podporu dlouhodobých kontraktů. V oblasti jednotlivých zdrojů vítáme, že zpráva deklaruje podporu a důležitost jaderné energetiky,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Zda bude ale následovat nějaká komplexnější změna cenotvorby elektřiny, je nyní podle Čížka velmi předčasné hodnotit. „Všechny předchozí pokusy selhaly na dohodě všech států a detailech jednotlivých návrhů a není jisté, zda tato zpráva bude výjimkou,“ uvedl.
Podle Bohuslava Čížka Draghiho zpráva obecně hovoří o třech základních pilířích, které jsou dlouhodobě známé a nedaří se je naplňovat – technologický pokrok a podpora výzkumu a vývoje, dekarbonizace a konkurenceschopnost a nakonec bezpečnost a nezávislost.
V řadě oblastí ale není zpráva podle Čížka příliš konkrétní. „Potřeba urychlení povolovacích procesů, dobudování infrastruktury, snížení byrokratické zátěže a přeregulovanosti, zajištění kritických surovin či nutnosti dohnat technologické lídry je tak spíše deklarací známého,“ myslí si. Doplnil, že to jsou přitom pro zástupce firem priority pro podnikání a investice v Evropské unii a České republice. „Když se například u nařízení týkajícího se kritických surovin zvažovala některá opatření pro zrychlení povolovacích procesů, byla nakonec odmítnuta zejména proto, že šlo o příliš odvážný a velký zásah do stávajících legislativ a postupů. Evropa ale odvahu potřebuje,“ upozornil Čížek.
Smíření nesmiřitelného
Zpráva bývalého italského premiéra a šéfa Evropské centrální banky se podle Sechtera také snaží smířit nesmiřitelné – Green Deal a konkurenceschopnost, konkrétně jak pokračovat v dekarbonizaci, aniž by přivodila likvidaci průmyslu. Draghi podle něj píše i o nebezpečí, že Green Deal tím ztratí politickou podporu.
Přínosná má být tím, že zmiňuje vcelku otevřeně fakta, která unijní struktury v prosazování Green Dealu nevzaly v úvahu. „Cíle Green Dealu sledují vyšší ambice než jiné světové ekonomiky, což přineslo dodatečné náklady pro průmysl v EU,“ doplnil Sechter.
Zveřejnění zprávy sledovalo, a v současnou chvíli ji analyzuje, podle mluvčího Františka Jemelky také ministerstvo dopravy. Resort je podle něj rád, že zpráva zahrnuje detailně všechny oblasti dopravy, konkurenceschopnost evropského dopravního průmyslu a také téma vesmíru. „Zároveň kladně hodnotíme důraz zprávy na potřebu posílení financování EU v oblasti dopravy s akcentem přeshraničního spojení, vojenskou mobilitu a odolnost vůči klimatickým rizikům,“ zmínil Jemelka.
Dodal, že z pohledu ministerstva dopravy se jedná o oblasti, kterým se věnuje a kde také zároveň vnímá vyšší potřeby financování, a to včetně mobilizace veřejného a soukromého financování (PPP projekty). „V tomto smyslu je dokončení transevropských dopravních sítí včetně sítě VRT (vysokorychlostní železniční tratě pozn. red.) pro Českou republiku prioritou,“ uvedl Jemelka.
Draghiho zpráva celkem přináší přibližně 170 návrhů, jak zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie. Komise si zprávu objednala zhruba před rokem, cílem je najít recept, jak posílit pozici Evropy v době zhoršené bezpečností situace i v kontextu ekologické a digitální transformace.
Tereza Čapková, Ekonomický deník
