Bývalý soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 (OS) Martin Valehrach neuspěl s ústavní stížností proti rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), který ho minulý rok odvolal z funkce soudce. Ústavní soud (ÚS) stížnost Valehracha jako nedůvodnou odmítl.
V justici sloužil coby soudce od roku 1986. Letos bude Martinu Valehrachovi 63 let, což znamená, že by mohl soudit ještě dalších sedm let. Kárný senát NSS ho však minulý tok v červnu zbavil funkce soudce, a to za dlouhotrvající a rozsáhlé průtahy. Navíc Valehrach byl „kárným recidivistou“, když se před kárným senátem ocitnul v krátkém časovém odstupu hned třikrát.
Valehrach se hájil tím, že byl přetížený a vyhořelý. A navíc, že se ho vedení soudu chce zbavit kvůli věku.
Proti rozhodnutí kárného senátu podal Valehrach ústavní stížnost. V ní napadal podle něho neústavní absenci možnosti podat odvolání v kárném řízení, dále namítal překvapivost rozhodnutí, respektive jeho neúměrnou přísnost oproti jiným případům průtahů a především „generační šikanu“.
Tedy údajnou „vynucovanou generační obměnu soudců“ s cílem „omladit justici“. Na starší soudce má být podle Valehracha totiž vyvíjen nátlak, aby z justice odešli sami, čemuž často podlehnou. To považuje Valehrach za nedůstojné. Odmítl i názor kárného senátu, že v případě rozhodnutí o odvolání z funkce soudce se nejedná o „profesní smrt“, neboť byl v předdůchodovém věku zbaven jediného příjmu a ocitl se bez zaměstnání. To se negativně promítne i do výše jeho starobního důchodu.
Senát ÚS ve složení Daniela Zemanová (předsedkyně), Kateřina Ronovská (soudkyně zpravodajka) a Lucie Dolanská Bányaiová, však námitky Valehracha oslyšel.
Ohledně problematizované jednoinstančnosti kárného řízení zopakoval předchozí argumentaci ÚS, že tento stav není protiústavní. Jedná se totiž o civilní řízení a členské státy Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod nemají povinnost v takovém případě zřizovat odvolací či kasační soudy.
Řízení před kárným senátem NSS v čele s jeho tehdejším předsedou Tomášem Langáškem bylo podle ÚS bezchybné, kárný senát své rozhodnutí logicky a přesvědčivě zdůvodnil.
Ohledně tvrzené „generační šikany“ pak ÚS připomněl, že již v minulosti obdobnou argumentaci v jiném případě odmítl a označil ji za značně paušalizující (případ mělnické soudkyně Marcely Buštové).
Navíc ve Valehrachově případě byly průtahy evidovány od roku 2014, tedy ještě v době, kdy podle ÚS nelze mluvit o „vyšším věku“.
Petr Dimun
