Bez odkladného účinku musí vrátit příslušník policie 943 000 korun vyplacených výsluh jako bezdůvodné obohacení. Soudy totiž zrušily jeho propuštění z kázeňských důvodů a vnitro mu zpětně doplatilo tři miliony za služební poměr. Příslušník proto právně nebyl bývalým příslušníkem, a tudíž nemá na výsluhy nárok. Jenže muž v žalobě na ministra vnitra tvrdí, že nemá peníze, aby výsluhy vrátil.
Muž s argumentací o likvidačním dopadu, nízkém zůstatku na účtu a nízkém platu neuspěl s návrhem na přiznání odkladného účinku. Že bude vracet výsluhy, věděl rok, uvedlo vnitro.
Úplný text rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 28. Srpna 2024 ve věci žaloby mgr. P.V. na ministra vnitra je zde:
Tvrdil, že služební poměr trvá, tak nemůže brát výsluhy
Muž byl v roce 2016 propuštěn ze služebního poměru rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství Policie Olomouckého kraje na základě kázeňského rozhodnutí. Správní soudy ale řízení o jeho propuštění zastavily a rozhodnutí zrušily.
V důsledku zastavení řízení o propuštění se na muže nahlíží, jako by jeho služební poměr neskončil, není tedy bývalým příslušníkem a nárok na výsluhu nemá. Výsluhu pobíral bez právního důvodu, vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze. Nárok mu zanikl v srpnu 2016.
Poté správní orgány a soud rozhodly také povinnosti „vydat bezdůvodné obohacení představované již vyplacenými výsluhovými příspěvky ve výši 943 464 Kč“. Proti tomu muž podal žalobu, která byla zamítnuta.
„Žalobce se nemůže hájit dobrou vírou – byl to ostatně on sám, kdo proti postupu správního orgánu po celou dobu brojil, tedy sám namítal, že služební poměr neskončil, ergo neměl by mít nárok na výsluhu. Nemůže tedy následně tvrdit, že měl za to, že platby výsluhy jsou mu vypláceny po právu,“ uvedl mimo jiné Městský soud v Praze.
Muž nemůže zaplatit, výsluhy spotřeboval
Před Nejvyšším správním soudem v kasační stížnosti pak muž brojil proti příliš vysoké částce, kterou má vrátit a rovněž navrhl odkladný účinek. Peníze má totiž vrátit do osmi dnů od nabytí právní moci.
„Postupně vyplácené výsluhové příspěvky žalobce pochopitelně v průběhu let spotřebovával a v současné době nedisponuje dostatečnými finančními rezervami pro uhrazení celé částky, navíc do osmi dnů od právní moci rozhodnutí. Proto se domnívá, že povinnost uhradit požadovanou částku má likvidační dopady,“ uvedl důvody, proč nemůže zaplatit.
Jenže dostal doplatek tři miliony a zůstalo mu odchodné
Žalovaný ministr vnitra se naopak domnívá, že muži příjmy nikdy „nevypadly“ a hmotnou nouzí netrpí. Nesouhlasí s tím, že by muž neměl úspory. „Ke konci roku 2022 mu vyplatil doplatek služebního příjmu v celkové výši téměř 3 mil. Kč a ponechal mu i tzv. odchodné ve výši přibližně 165 000 Kč,“ stojí v rozsudku.
„Stěžovatel navíc o možnosti, že mu správní orgány uloží povinnost vydat bezdůvodné obohacení, věděl nejméně od června 2023, kdy bylo správní řízení o bezdůvodném obohacení zahájeno,“ uvedl ministr vnitra k argumentům muže v kasační stížnosti.
Soud: Muž měl trojnásobek peněz. Jaký je jejich osud?
Nejvyšší správní soud se s argumenty ministra vnitra ztotožnil. Muž podle soudu tvrdil hrozbu nepoměrně větší újmy nedostatečně. „Z předložených dokumentů plyne, že správní orgány stěžovateli vyplatily na konci roku 2022 téměř 3 mil. Kč jako doplatek služebního příjmu za dobu, po kterou nebyl považován za příslušníka ozbrojeného sboru a pobíral výsluhový příspěvek,“ uvádí NSS.
„Stěžovatel tedy disponoval finančními prostředky, které trojnásobně převyšovaly souhrn výsluhových příspěvků. Správní řízení o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 943 464 Kč pak bylo zahájeno dne 11. 5. 2023, tj. přibližně půl roku po tom, co stěžovatel obdržel výše uvedený doplatek služebních příjmů. Od tohoto okamžiku muselo být stěžovateli zřejmé, že správní orgány po něm budou vyplacené výsluhové příspěvky požadovat zpět,“ shrnul události soud.
K osudu těchto prostředků se však stěžovatel v návrhu nikterak nevyjádřil a pouze tvrdil a doložil aktuálně nízký finanční zůstatek na svém bankovním účtu spolu s výší platu necelých 36 000 Kč měsíčně, který pobírá, dodal k tomu dále Nejvyšší správní soud.
NSS: Odkladný účinek neslouží k prodlužování času
Poté soud vysvětlil, co je institut odkladného účinku: „Účelem odkladného účinku je ochrana před nemožností či neúměrnou obtížností navrácení původního stavu v případě vyhovujícího soudního rozhodnutí a zajištění účinného soudního přezkumu,“ uvedl NSS.
A s odkazem na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zdůraznil, k čemu institut odkladného účinku není.
„Odkladný účinek neslouží k prodloužení času, který je účastníku řízení určen ke splnění uložené povinnosti. Ostatně i pokud by soud na tuto argumentaci přistoupil, tak stěžovatel měl přibližně rok – a nikoliv pouze tvrzených osm dní – na to, aby zajistil prostředky na úhradu požadované částky, protože až do právní moci napadeného rozsudku byla uložená povinnost nevymahatelná,“ uvedl doslova Nejvyšší správní soud a návrh na odklad povinnosti vrátit peníze zamítl.
Kázeňské důvody nemají na výsluhy vliv
Jak Česká justice už dříve informovala, výsluhy jsou sociální dávky, které mohou příslušníci pobírat mnoho let. Do dubnové novely zákona je mohli pobírat i příslušníci, odsouzení za zločin. Novela je po připomínkovém řízení.
„Přistoupilo se k důležité změně s cílem zamezit případům, které veřejnost oprávněně vnímá s velkou nevolí, kdy mezery v zákoně umožňují pobírání výsluhového příspěvku bývalým příslušníkům, kteří byli pravomocně odsouzeně pro úmyslný trestný čin, uvedlo ministerstvo vnitra v důvodové zprávě.
Pobírání výsluh nebude mít i nadále vliv, zda byl služební poměr ukončen z kázeňských důvodů.
Irena Válová
