Na přelomové rozhodnutí Městského soudu v Praze, že ChatGPT není důkazní prostředek upozornilo Nejvyšší státní zastupitelství. Soud zamítl jako důkaz odpověď programu na otázku ohledně těžby jílu v Krňanech, kterou se chtěl hájit muž před uloženou pokutou. Z případu vychází právní věta o použití ChatGPT verze 3.5 před soudem.
Za přelomové označilo NSZ ve své aktuální výroční zprávě rozhodnutí Městského soudu v Praze z loňského listopadu. Dle rozsudku věty je „obecně známou skutečností ve smyslu § 121 o. s. ř., že ChatGPT ve své verzi 3.5 není spolehlivým zdrojem faktických informací, a proto jeho odpověď na dotaz týkající se skutkových otázek není důkazním prostředkem způsobilým k prokázání skutkového stavu“.
V případu jde o spor muže s ministerstvem životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí mu uložila pokutu 290 000 korun za to, že zavezl rokli na vlastním lesním pozemku materiálem z výkopů. Muž podal proti pokutě žalobu k Městskému soudu v Praze. Je důchodce s ročním příjmem dvě stě tisíc a pokuta je pro něho likvidační. V trestním řízení by podle svého mínění byl potrestán mírněji.
Podle inspekce zavezení rokle narušilo průchod vody v lese, schopnost zadržovat vodu, byla zničena nejcennější vrstva půdy jejím zasypáním. Změnil faunu i flóru lesa, charakter stanoviště z hlediska půdních podmínek, reliéfu, odtokových poměrů. „Aby se předešlo poškození životního prostředí, měla být na lesním pozemku zjednána náprava,“ uvedlo k činnosti muže životní prostředí.
Otázka pro ChatGPT ohledně těžby jílu v rokli
Muž připustil, že svůj lesní pozemek skutečně zavezl. „Nesouhlasil však s tím, že negativně ovlivnil vodní režim místa, že následkem může být deficit vody v půdě nebo naopak její zamokření, že zavážka povede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů nebo že přetvořený pozemek ztratil charakter lesa,“ uvedl před soudem s tím, že jde o spekulaci.
Jenže jde o místo po těžbě, které bylo změněno v minulosti, k novému škození nemohlo dojít. Zaváží se takto posledních patnáct let. „Rokle byla pozůstatkem dřívější povrchové těžby jílu, která změnila reliéf místa, a s ohledem na kolmé stěny rokle a jílovitý poklad se humusová vrstva nikdy dostatečně neobnovila,“ uvedl muž před soudem.
Při jednání před soudem pak muž předložil jako jeden z důkazů „odpověď ChatGPT na jeho dotaz ohledně těžby jílu v Krňanech a okolí“, stojí v rozsudku Městského soudu v Praze. Tento důkaz soud zamítl jako nadbytečný.
Soud: Pravdivost odpovědi ChatGPT je nutno ověřit
Takto soud nepoužitelnost důkazu vygenerovaného tzv. umělou inteligencí odůvodnil: „Odpověď ChatGPT, komunikačního rozhraní velkého jazykového modelu GPT-x, které je určeno pro širokou veřejnost, nemůže ke zjištění skutkového stavu jakkoli přispět. Je totiž obecně známou skutečností, že veřejnosti aktuálně dostupná verze tohoto velkého jazykového modelu není spolehlivým zdrojem informací jakéhokoli druhu, jelikož v případě, že určitou informací nedisponuje, poskytuje informace vyfabulované, zhusta bez jakékoli opory v realitě či s odkazy na konkrétní, avšak neexistující (vymyšlené) primární zdroje.“
„Tyto případy přitom nelze, s výjimkou zjevných logických nebo věcných omylů, jednoduše rozlišit. Pravdivost odpovědí ChatGPT (ale i dalších komunikačních rozhraní jiných velkých jazykových modelů fungujících na stejných principech) tak je třeba ověřit pomocí jiných zdrojů; v takovém případě by ovšem byly důkazními prostředky právě tyto jiné zdroje, a nikoli odpověď ChatGPT,“ uzavřel soud své stanovisko k ChatGPT.
Muž má velký majetek, pokuta je přiměřená
Nynější stav pozemku je podle muže lepší než před navážkou, což v soudním řízení doložil fotografiemi. Jenže z fotografií soud nepoznal, kde a kdy byly pořízeny. „Žalobce naproti tomu nepředložil důkazy (např. odborná vyjádření či posudky), které by věcnou správnost zjištění inspekce zpochybnily, a neupozornil ani na žádnou logickou nebo věcnou chybu v úvahách správních orgán,“ uvádí v rozsudku Městský soud v Praze.
Naopak bylo prokázáno, že muž začal se zavážením lesa už v roce 2019, takže se činu dopouštěl dlouhodobě.
Ani nepřiměřenost pokuty ve vztahu k majetku se muži nepodařilo prokázat. Inspekce si totiž jeho majetkové poměry lustrovala. „Z katastru nemovitostí inspekce zjistila, že žalobce vlastní celkem 15 nemovitostí na pěti různých listech vlastnictví, včetně domu se zahradou v okrese P., budovy bez č. p. se zahradou v okrese B. a zemědělských pozemků o celkové rozloze několika hektarů v okresech B., D. a P. Aniž by správní orgány znaly přesnou hodnotu těchto nemovitostí, zjevně je mnohonásobně (dost možná i o dva řády) vyšší než uložená pokuta,“ stojí doslova v rozsudku Městského soudu v Praze, který žalobu zamítl.
„Soud má za to, že správní orgány zohlednily všechny relevantní skutkové okolnosti a výši pokuty dostatečně individualizovaly. Uloženou pokutu soud nepovažuje za nepřiměřenou, a to zejména vzhledem k velkému rozsahu navezeného materiálu a dlouhodobosti žalobcovy činnosti. Výše pokuty odpovídala rozsahu žalobcova majetku, jak se jej povedlo správním orgánům bez žalobcovy součinnosti zjistit. Své majetkové poměry (zejména výši úspor na bankovních účtech a hodnotu nemovitého majetku) žalobce dostatečně nespecifikoval a nedoložil ani v soudním řízení, a soud proto nemá důvod tento závěr měnit,“ uvedl v posledním bodě svého rozhodnutí Městský soud v Praze.
Právní věta:
Je obecně známou skutečností ve smyslu § 121 o. s. ř., že ChatGPT ve své verzi 3.5 není spolehlivým zdrojem faktických informací, a proto jeho odpověď na dotaz týkající se skutkových otázek není důkazním prostředkem způsobilým k prokázání skutkového stavu.
Irena Válová
