Situace v českém vězeňství je podle prezidenta Petra Pavla velmi vážná. Uvedl, že přednostně je potřeba řešit personální stabilizaci Vězeňské služby a poté další kroky včetně přijetí novely trestního zákoníku a vytvoření strategických dokumentů k trestní politice státu. Na problému musí spolupracovat několik ministerstev i privátní sektor s neziskovými organizacemi, řekl prezident tento týden po setkání s experty na otázky vězeňství. Odmítl, že by řešením přeplněnosti věznic mohla být amnestie.
„Situace v naší Vězeňské službě a ve vězeňství je opravdu vážná. A netýká se pouze platů zaměstnanců, přestože to je jeden ze základních problémů, ale týká se mnohem širšího okruhu otázek,“ uvedl Pavel. „Náš trestní systém do značné míry supluje deficity sociálního systému, což je velice špatně. Důsledkem toho je, že věznice jsou přeplněné a stát to stojí obrovské prostředky,“ shrnul. Upozornil rovněž, že Česko má výrazně vyšší recidivu než jiné evropské země a že téměř žádná z českých věznic nesplňuje kritéria, která by splňovat měla.
Pavel: Amnestie by byla trestuhodná
Zmínil také, že stát trestá vězením i trestné činy, které jiné státy považují za přestupky. Amnestie, byť i částečná, by ale podle něj před změnou trestní politiky přinesla více škody než užitku. „Takovou amnestii, která by byla motivována čistě ekonomickými důvody, bych považoval téměř za trestuhodnou, protože je nezodpovědná,“ odpověděl prezident na dotaz ČTK. Propustit vězně bez toho, že by byly připravené následné sociální programy pomoci, by podle něj znamenalo, že minimálně 70 procent odsouzených se v krátké době vrátí za mříže. Dodal, že o amnestii v podobě zkrácení či odpuštění některých trestů by bylo možné diskutovat až poté, co se u některých trestných činů sníží sazby, nebo pokud stát například změní legislativu ohledně omamných látek.
Problém vězeňství je podle Pavla zapotřebí řešit komplexně. Míní, že do meziresortní spolupráce by se měla zapojit ministerstva spravedlnosti, práce a sociálních věcí, zdravotnictví či školství. Vzniknout by měl zastřešující strategický dokument, který definuje celkovou trestní politiku státu – jak bude přistupovat k trestání, jaké činy budou jen přestupky či jaké budou formy nových alternativních trestů.
Vězeňskou službu, která má na starosti střežení vězňů, i Probační a mediační službu, která řeší následnou práci s pachateli, označil prezident za poddimenzované a podfinancované. Generální ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis dnes při odchodu z jednání řekl ČTK a Českému rozhlasu, že sboru celkově chybí zhruba 1000 lidí. Do konce roku ale zvládne své úkoly zajistit. Náměstkyně probační služby Kateřina Šlesingerová při jednání uvedla, že jen pro uspokojivé zajištění probace, tedy dohledu nad podmíněně propuštěnými a odsouzenými, by služba potřebovala 150 nových pracovníků.
Je třeba přijmout novelu trestního zákona
Účastníci dnešního kulatého stolu označili za jeden z klíčových kroků co nejrychlejší přijetí příslušné novely trestního zákoníku. U návrhu, který mimo jiné obsahuje snížení některých trestních sazeb, dekriminalizaci určitých jednání a důraz na ukládání peněžitých trestů, nyní ministerstvo spravedlnosti vypořádá připomínky. Podle náměstka ministra Karla Dvořáka chce úřad do konce září novelu předložit vládě tak, aby ji zákonodárci stihli schválit ještě v tomto volebním období. Prezident poznamenal, že novela je jen malým krůčkem na dlouhé cestě, který jistě trochu pomůže, ale nebude řešit celý problém. V budoucnu budou podle něj zapotřebí i ambicióznější novely.
Ředitelka odboru trestní politiky ministerstva spravedlnosti Gabriela Slováková dnes na Pražském hradě připomněla, že ČR se setrvale nachází ve skupině evropských států s nejvyšším indexem uvěznění. Na 100.000 obyvatel připadá téměř 180 vězňů, přičemž medián zemí Rady Evropy je zhruba 106 vězňů. Důvodem tohoto stavu přitom není vysoká míra kriminality v Česku, ale právě nadužívání trestní represe a ukládání trestů vězení i pachatelům činů s malou společenskou nebezpečností.
Podle aktuálních statistik Vězeňské služby je v českých věznicích 19.729 lidí, z toho 1605 ve vazbě. Ministerstvo spravedlnosti na jaře požádalo vládu zhruba o 1,2 miliardy korun navíc pro vězeňství. Uvedlo tehdy, že VS chybí peníze nejen na platy a přesčasy dozorců, ale také na potraviny pro vězně.
(čtk)
