Poslanec Pavel Růžička (ANO) má nárok na odškodnění za nezákonné trestní stíhání v případu Postoloprty. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), který nevyhověl odvolání Ministerstva spravedlnosti (MSp). Bezmála 300 tisíc korun Růžičkovi náleží za ušlou odměnu coby krajského zastupitele, neboť ještě před volbami v roce 2016 odstoupil z volitelného místa kandidátky.
Poslanec Pavel Růžička má nárok na odškodnění za újmu, která mu vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání v tzv. případu Postoloprty. Rozhodl tak v červnu senát MS v Praze v čele s předsedou Michaelem Nippertem, když nevyhověl odvolání MSp.
Ministerstvo v odvolání proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 (OS) konkrétně namítalo, že Růžička se nevzdal již zastávané pozice, ale rezignoval ještě před svým zvolením, tvrzená újma je tedy hypotetická. A především, že sice v roce 2016 vzdal kandidaturu na post krajského zastupitele v důsledku trestního stíhání, avšak už za rok toto stíhání údajně nevadilo, když úspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny (PS) a získal tak ještě „lukrativnější“ a lépe placené místo.
Poslanec Růžička ve vyjádření k odvolání ovšem takovou argumentaci ministerstva označil za nemorální a na hraně ústavnosti. Výkon obou funkcí je totiž možný paralelně a naznačovat, že si měl trestním stíháním v podstatě polepšit, je podle Růžičky nemístné. Na poslance úspěšně kandidoval s ohledem na nepřesvědčivý vývoj případu, avšak i po svém zvolení setrvával v pozici osoby „ocejchované“ jakožto nevhodný pro výkon exekutivních funkcí, uvedl Růžička ve stanovisku.
Odpovědnost státu
Odvolací senát MS v Praze odvolání MSp nevyhověl, když vyšel primárně ze dvou nálezů Ústavního soudu (ÚS), konkrétně „Paluska“ a „Lajtoch“.
V případu někdejšího přerovského primátora Jiřího Lajtocha např. ÚS konstatoval, že má-li být stát skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Přičemž osoba, která byla povinna se podrobit úkonům orgánů činných v trestním řízení, musí mít záruku, že pokud trestnou činnost nespáchala, dostane se jí odškodnění. Pokud by taková perspektiva neexistovala, nebylo by možné trvat na povinnosti jednotlivce taková omezení v rámci trestního stíhání snášet. Tato záruka musí být podle ÚS dána i v případě, jestliže je pro poškozenou osobu výše újmy či příčinná souvislost problematicky prokazatelná.
Podle aktuálního rozhodnutí MS tak nelze Růžičkovi klást k tíži, že „jednal v souladu s politickou kulturou, pokud s ohledem na jeho trestní stíhání ve smyslu stanov a morálního kodexu politického hnutí, jehož byl v rozhodném období členem, rezignoval na svou kandidaturu v krajských volbách v roce 2016, ve kterých by byl s vysokou pravděpodobností zvolen krajským zastupitelem“. V důsledku toho přišel podle soudu o odměnu zastupitele ve výši 276 282 Kč.
„Dle názoru odvolacího soudu pak byla nepřípadná námitka žalované, že si žalobce v rozhodném období zajistil jiný náhradní příjem a že by mu tak měl být případně odečten od jím tvrzené škody, neboť shodně se žalobcem vyšel z názoru, že funkce neuvolněného krajského zastupitele není k funkci poslance alternativní, nýbrž paralelní, resp. jak uzavřel soud prvního stupně, žalobce mohl mít vedle svých příjmů i příjmy z výkonu funkce zastupitele,“ uzavírá MS odůvodnění svého rozhodnutí.
Ministerstvo může podat dovolání
MS o věci rozhodoval již podruhé. OS pro Prahu 2 totiž napoprvé žalobě Růžičky nevyhověl s tím, že zde není příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním a nezvolením do zastupitelstva. Respektive že není jisté, zda by byl Růžička i za obvyklých okolností do zastupitelstva zvolen.
MS ovšem toto rozhodnutí OS s odkazem na již zmíněné nálezy ÚS z roku 2021 zrušil. MSp může proti nynějšímu rozhodnutí MS ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Petr Dimun
