Návrh novely advokátního tarifu ministr spravedlnosti Pavel Blažek zaslal k projednání do pracovních komisí Legislativní rady vlády. „Pokud tyto neseznají rozpor návrhu s platnou legislativou, měla by být novela účinná od 1. 1. 2025,“ oznámil tento týden na síti X. Ministerstvo spravedlnosti zohlednilo v návrhu nové vyhlášky o advokátním tarifu inflaci od roku 2007. Celkový dopad na státní rozpočet se odhaduje na 629 milionů korun, na kraje pak 1 milion korun. Rezort varuje, že pokud nedojde k navýšení tarifu, bude ubývat advokátů ochotných pracovat v rámci obhajoby ex offo. Stát naopak získá příjem z jejich vyšších daní.
Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o advokátním tarifu, kterou resort aktualizoval 5. srpna. Změny měly původně platit již od července. Vyhláška obsahuje zvýšení advokátních tarifů o 33 až 930 procent.
Úplný návrh včetně důvodové zprávy a připomínkového řízení je zde.
Nejvyšší navýšení tarifu má být u daňových věcí. „V daňovém řízení u věcí, které jsou penězi ocenitelné, návrh vyhlášky předpokládá zvýšení výdajů o max. 930 %, a to z důvodu změny sazby mimosmluvní odměny z 1000 Kč na max. 10300 Kč. V daňových řízeních, kde nelze hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, dojde ke zvýšení o 310 % z 1000 Kč na 4100 Kč,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
„Zvýšené dopady nad rámec zohlednění inflace lze očekávat u náhrady nákladů řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., kde návrh vyhlášky předpokládá zvýšení výdajů o max. 232 %, a to z důvodu změny sazby mimosmluvní odměny ve věcech osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy z 3100 Kč na max. 10300 Kč,“ uvádí dále ministerstvo spravedlnosti.
MMR: Formulářové žaloby +50%? Nepřiměřené
Podobně se až na výjimky zvyšují tarify za všechny právní úkony advokátů a obhájců. Návrhem ministerstvo spravedlnosti chce zohlednit inflaci od poslední změny tarifu. Dokument je doplněn grafy vývoje cen, mezd, rozpočtu ministerstva spravedlnosti a výdajů na platy státních zástupců a na odměny ustanovených advokátů. Ty jsou neustále nejnižší.
„Navrhovaná novelizace advokátního tarifu přitom reflektuje pouze ekonomický průběh v letech 2007 až 2023 (resp. 2013 až 2023); nejsou v ní nijak zohledněny předpokládané změny v letech příštích, byť je (s ohledem na dosavadní vývoj) dán předpoklad, že bude v navrhovaném stavu platit minimálně dalších 10 až 15 let. Při jeho konstrukci nebyla brána v potaz inflační očekávání pro příští léta,“ uvádí k tomu spravedlnost.
Některé rezorty ale nesouhlasí. Například ministerstvo pro místní rozvoj považuje zvýšení nákladů na formulářové žaloby o 50% za nepřiměřené.
Neodborné rozhodnutí u správních řízení
Nadnárůstem se i další pozastavují v připomínkovém řízení. Například předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu soudce Tomáš Durdík považuje navýšení podle míry inflace za legitimní. Nikoli však už navýšení vyšší: „V některých případech však jde o výraznější navýšení sazeb o vyšší částku, než představuje stanovená míra inflace (např. až čtyřnásobné navýšené tarifní hodnoty při obhajobě v určitých trestních věcech, až patnáctinásobné navýšení tarifní hodnoty při zastupování ve správním řízení apod.), což nepovažujeme za vhodné rozhodnutí, ale jde o ryze politické – nikoli odborné – rozhodnutí,“ uvádí soudce Nejvyššího soudu. O dalších připomínkách Nejvyššího soudu již Česká justice informovala.
Ke správnímu řízení říká důvodová zpráva toto: „V případě řízení podle soudního řádu správního dojde oproti stávajícímu stavu ke zvýšení výdajů o 80 %. Vyčíslení dopadů v tomto směru vychází z průměrných výdajů spočívajících v úhradě nákladů řízení, které se v letech 2018 až 2022 pohybovaly okolo 0,5 mil. za všechny kraje, z čehož plyne, že dopad na rozpočet územních samosprávných celků v tomto směru bude cca 1 mil. Kč ročně. Tyto náklady řízení hradí územní samosprávný celek jen tehdy, pokud soud dojde k závěru, že napadené správní rozhodnutí bylo nezákonné.“
Ochromení soudu? Stát získá příjem z daní advokátů
Podle soudce Nejvyššího soudu lze jen doufat, že ministerstvo spravedlnosti si je vědomo „značného zatížení pro rozpočty jednotlivých soudů a dalších subjektů“ a že má pro to „vyjednanou jednoznačnou podporu ze strany rezortu Ministerstva financí tak, aby nedošlo k případnému ochromení jiných agend spravovaných obecnými soudy či jejich provozní činnosti“.
Úprava advokátního tarifu je podle České advokátní komory narovnáním ekonomických podmínek v advokacii, ale i zárukou dostupnosti právních služeb. Novela advokátního tarifu se podle advokátů nemůže vztahovat jen na pokrytí inflačního nárůstu nákladů na provoz advokátní kanceláře či zaměstnanců, ale i na odpovídající navýšení zisku. Zisk podle Komory advokáti použijí na úhradu soukromých nákladů, které se skokově navýšily kvůli inflaci. Podle zástupců ČAK také není možné, aby advokáti dlouhodobě dotovali činnost, jež jim má hradit stát.
Podle dosavadního znění advokátního tarifu průměrně ročně soudy vyplatí za advokáty ex offo v civilním řízení částku 170 mil. Kč za 46 600 řízení a v trestním řízení částku 410 mil. Kč za 21 100 řízení.
Při odhadu dopadu na státní rozpočet se vychází z navýšení tarifních hodnot v civilním a trestním řízení o 80 %. To znamená, že stát zaplatí o téměř půl miliardy více.
„Odhad celkového dopadu na výdajovou stránku státního rozpočtu se proto bude pohybovat kolem 629 mil. Kč. Zároveň je však potřeba zohlednit pozitivní dopad novely na příjmovou stránku státního rozpočtu, spočívající ve zvýšeném odvodu daně z příjmů advokátů a advokátních společností a zvýšeném odvodu pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zvýšení příjmů advokátů rovněž přispěje ke zvýšení počtu advokátních koncipientů a jiných zaměstnanců advokáta a s tím spojených odvodů za tyto zaměstnance,“ uvádí doslova ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě.
Výsledek: Nedostatek smluvních advokátů
Podle ministerstva spravedlnosti bude dopad zvýšení odměn a náhrad advokátů různý, nerovnoměrný. „Jsou regiony s relativně nízkou kupní silou klientely, v důsledku čehož mají místní advokáti relativně nižší příjmy na smluvní odměně a náhradách od klientů z řad běžných fyzických a právnických osob; tito advokáti jsou naopak relativně více závislí na příjmech od státu – např. ve formě odměny a náhrad obhájce v trestních věcech,“ uvádí v důvodové zprávě.
„V těchto regionech tak může být ztížen přístup zejména fyzických ale i právnických osob k právní pomoci poskytované advokátem, tedy právním profesionálem nezávislým na veřejné moci. Tento důsledek může nastat v případě nízkého počtu advokátů v daném regionu, a to zejména těch, kteří si mohou dovolit poskytovat právní služby za relativně nízké smluvní odměny,“ vysvětluje ministerstvo, že výhodnější bude pracovat pro stát.
Nedostatek advokátů se podle důvodové zprávy může projevit též oborově. „Případný nedostatek advokátů tedy může mít různě intenzivní dopad na jednotlivé skupiny obyvatel – např. v případě poškozených v trestním řízení (oběti trestných činů) může být tento dopad citelnější,“ uzavírá ministerstvo spravedlnosti.
Irena Válová
