Zaměstnanci ministerstva spravedlnosti vstoupí ve středu do stávkové pohotovosti kvůli nízkým platům a neuspokojivé personální situaci. Upozornil na to server Seznam Zprávy. Úředníci se chystají stávkovat, pokud se do konce srpna nedočkají změn. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že odměňování státních zaměstnanců není v kompetenci ministerstva a že je ho potřeba řešit jednotně s ohledem na ekonomické možnosti státu.
Odborová platforma zaměstnanců zaslala v dubnu ministru Pavlu Blažkovi (ODS) dopis, který hovoří o „neúnosné platové situaci“ a „hrozbě destabilizace resortu“.V e-mailu, který má ČTK k dispozici, pak minulý týden ministra informovala o tom, že s účinností od 3. července přistoupí odboráři k vyhlášení stávkové pohotovosti. Uvedla, že pokles reálných příjmů v ústředních orgánech státní správy dosáhl za roky 2021 až 2023 celkem 25 procent a v posledních měsících se dále prohlubuje.
„Platové podmínky na ministerstvu spravedlnosti, kde pracují zejména vysoce kvalifikovaní právníci, analytici, pracovníci v IT a ekonomové, jsou přitom navíc dlouhodobě podstatně horší než na jiných ministerstvech,“ tvrdí odboráři. Chybí jim konkrétní příslib navýšení objemu prostředků na platy od letošního září, respektive od příštího roku. Podfinancování má podle nich za následek odliv kvalitních, zkušených a motivovaných pracovníků.
Mluvčí ministerstva k tomu uvedl, že vedení úřadu pravidelně jedná s odbory napříč celou justicí. Zatím poslední jednání se všemi odboráři se konalo 13. června, a to i za účasti zástupců Platformy zaměstnanců ministerstva spravedlnosti. Přímo s platformou pak vedení úřadu a nejvyšší státní tajemník jednali 20. června.
V dubnovém dopise odboráři napsali, že nástupní mzda koncipientů v Praze je vyšší než průměrný plat řadového ministerského právníka po několika letech praxe. Zaměstnanci nicméně neodcházejí jen do soukromé sféry, ale i na jiné úřady. Na ministerstvu financí, úřadu vlády nebo v České národní bance totiž pobírají až o 10.000 korun více. Uvolněná místa je navíc čím dál obtížnější obsadit – z loňských 133 výběrových řízení muselo ministerstvo 54 procent zrušit pro nezájem uchazečů.
Rozčarování úředníků ministerstva prohloubil i snižující se rozpočet na odměny. „Ty v minulosti u šikovných a výkonných zaměstnanců vykompenzovaly nízké tabulkové platy. Nyní jsme ve stavu, kdy se představení stydí za to, jakými částkami oceňují splnění mimořádných a zvláště významných služebních úkolů podřízenými, zatímco těm je výše přiznaných odměn pro smích a pro pláč zároveň,“ shrnula předsedkyně odborové platformy Eliška Hronová.
Podle ní je aktuální průměrný plat na ministerstvu 50.141 korun, tedy pod pražským průměrem. Na ministerstvu navíc působí relativně hodně představených, takže u řadových pozic je údaj ještě o poznání nižší.
(čtk)
