Vláda zřejmě zaujme kladné stanovisko k návrhu skupiny poslanců, kteří chtějíí zavést povinné vzdělávací plány pro soudce. Současně však asi poukáže na sporné body návrhu. Stojí to v návrhu stanoviska pro středeční jednání vlády na vládním webu. Návrh předložila skupina poslanců z různých stran v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Navrhují stanovit soudcům povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat. Návrh zvyšuje částky poskytované obětem trestných činů a přidává peníze Probační a mediační službě. Nejvyšší soud s povinnými vzdělávacími plány soudců nesouhlasí.
Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy v připomínkovém řízení uvedl, že v první řadě nebyl tento záměr projednán se zástupci justice a ani přímo se soudci. Návrh také označuje za nekoncepční. Poukazuje na to, že Justiční akademie vytváří plán vzdělávacích akcí vždy na rok dopředu. Není podle něj představitelné, že by se takovýto plán dal vypracovat například na dobu tří let, na niž by si podle předkládaného návrhu měli soudci vytvářet individuální plány vzdělávání. Navíc by to podle něj přineslo větší administrativní zátěž pro všechny soudy, vytvoření další agendy, rejstříků a též další zátěž pro Justiční akademii. Je podle něj otázkou, zda na to má ministerstvo spravedlnosti dostatek peněz.
Nová podoba zákona o soudech a soudcích má zavést to, že by každý soudce pravidelně předkládal předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Instituce vzdělává soudce již nyní, nově by jim ale měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života.
Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už nyní, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní. Předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu napsali, že odbornou úroveň soudců nelze zjednodušit jen na právní znalosti hmotného a procesního práva. Soudci podle nich potřebují také praktické dovednosti pro vedení jednání, v řadě agend pak také znalosti z viktimologie, psychiatrie či psychologie. Soudci, kteří se věnují insolvenčnímu či finančnímu právu nebo rozsáhlým kauzám hospodářské trestné činnosti, se zase musí orientovat v ekonomii či účetnictví.
Návrh stanoviska pro vládu uvádí, že návrh může vyvolávat některé problematické ústavně-právní aspekty. Za problematické považují vládní legislativci hlavně navrhované pravidlo, že obsah a náležitosti individuálního plánu vzdělávání stanoví metodika Justiční akademie. Poukazují přitom na to, že samotný zákon o soudech a soudcích metodiku Justiční akademie nevymezuje. Zákon podle nich také nevymezuje, jakým způsobem budou individuální plány vzdělávání předkládat samotní předsedové soudů.
(čtk)
