Sama Ukrajina varuje před špičkami zločinných struktur včetně vorů v zákoně, které se i s penězi z trestné činnosti přesouvají do Schengenu a do České republiky. Obecná trestná činnost Ukrajinců se loni zvýšila o 45%, jejich počet na území se za dva roky zvedl o 192%. Se Slováky jsou opět nejpočetnější skupina stíhaných cizinců, uvádí zpráva Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Verbální útoky na Ukrajince podnikají vysokoškoláci i dělníci.
Co se týče obecné trestné činnosti, ve skutečnosti se poměry při přepočtu na počty cizinců na území zásadně nezměnily, i když zločinnost Ukrajinců stoupá. Nejvíce trestné činnosti páchají při zohlednění jejich počtu opět Slováci. Loni se počet trestně stíhaných Slováků se zvýšil o 12,1%. K poslednímu dni roku 2023 žilo v ČR celkem 119 182 Slováků. Spáchali 2 561 činů, za které byli trestně stíháni.
Ukrajinců žilo ke 31. prosinci 2023 na území ČR pětinásobně více, celkem 574 447. Trestně stíhaných jich bylo celkem 3 477, což činí nárůst + 45,5% oproti roku 2022. Jde o výrazný nárůst v rámci této skupiny cizinců, jejichž počet na území se meziročně naopak snížil asi o šedesát tisíc osob.
Srovnání a čísla ze Zprávy o roku 2022 přinesla Česká justice zde.
Zločinci z Ukrajiny, jejich rodiny a kapitál se přesouvají
Co se ale změnilo, je charakter další trestné činnosti páchané ruskými a ukrajinskými Ukrajinci v ČR: „Výraznější změny, které bylo v roce 2023 možno zaznamenat ve vztahu k organizované trestné činnosti a bezpečnostním rizikům spojeným s ruskojazyčnými minoritami pobývajícími na území ČR, souvisejí především s důsledky stávající válečné situace na Ukrajině a s bezprecedentní vlnou uprchlíků, uvádí Nejvyšší státní zastupitelství v kapitole Organizovaná kriminalita.
Ve vztahu k organizované kriminalitě ruskojazyčných kriminálních struktur na území ČR bylo podle NSZ v roce 2023 jedním z klíčových faktorů především riziko etablování rodin příslušníků organizovaných kriminálních struktur původem z Ukrajiny a dalších států bývalého SSSR (jde o etnické Ukrajince i o etnické Rusy či jiné národnosti vydávající se za osoby původem z Ukrajiny), které v ČR v minulosti nepůsobily, uvádí dále NSZ „Jedná se nejen o rodiny řadových členů kriminálních struktur, ale i o rodiny velmi významných kriminálních autorit,“ upozorňuje Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství.
Tyto přesuny rodinných příslušníků jsou doprovázeny přesunem kapitálu, typicky se jedná o kriminální finanční prostředky, se kterými se na území ČR přesouvali i členové těchto kriminálních organizací. „Rovněž sama Ukrajina upozorňuje na odliv špiček kriminálních struktur do států Schengenu, a to včetně významného počtu tzv. vorů v zákoně,“ upozorňuje Nejvyšší státní zastupitelství.
Jak se na území zločinci dostanou, neuvádí ani NSZ ani Policie. Lze však předpokládat, že požádají o mezinárodní ochranu jako jiní ukrajinští uprchlíci. Žadatelé neprochází žádnou lustrací.
Ukrajinci a Slováci několikanásobně častěji trestně stíhaní
Obecně však kriminalita Ukrajinců v České republice roste: „Poukázat je třeba na nárůst trestné činnosti páchané Ukrajinci, který souvisí s migrační vlnou v Evropě, válečným konfliktem a nestabilitou na Ukrajině a odpovídá shora uvedenému počtu ukrajinských státních příslušníků na území České republiky,“ upozorňuje Nejvyšší státní zastupitelství.
Ukrajinci páchají nejvíce trestné činy související s řízením motorového vozidla pod vlivem alkoholu a dopravní nehody, případně přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a „vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaný v důsledku nerespektování uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel v důsledku předchozí výše zmíněné trestné činnosti“.
Stejně jako loni vedou Ukrajinci a Slováci v počtech trestně stíhaných a těch, proti nimž bylo vedeno zkrácené trestní stíhání nebo přípravné řízení. „Ukrajinci a Slováci tvoří jednoznačně nejpočetnější skupinu, a to několikanásobnou oproti státním příslušníkům jiných států,“ uvádí k tomu NSZ.
Ke dni 31. 12. 2023 bylo v ČR evidováno celkem 574 447 občanů Ukrajiny s pobytem na území. V porovnání s koncem roku 2021 (před ruskou agresí na Ukrajinu a zavedením dočasné ochrany) se počet občanů Ukrajiny s pobytem na území zvýšil za dva roky o 191,8 %. V souvislosti s vyšším počtem občanů Ukrajiny na území ČR došlo i k nárůstu počtu trestně stíhaných občanů Ukrajiny.
Podle státního zastupitelství „skupiny ruskojazyčných osob (původem z Ukrajiny) se zejména na teritoriu Jihomoravského kraje podílejí na podpoře organizování převaděčství“.
„S vysokou pravděpodobností však lze konstatovat, že v roce 2023 nebyl potvrzen žádný případ obchodování s lidmi v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny,“ uvádí se také v kapitole o obchodování s lidmi.
Ukrajinci nečelí masivní trestné činnosti ze strany našinců
I přes vysoký počet Ukrajinců v ČR, nečelí tito cizinci výrazné trestné činnosti ze strany našinců: „Přes vysoký počet ukrajinských uprchlíků v České republice je počet trestných činů páchaných vůči nim relativně nízký,“ uvádí dále Zpráva NSZ s tím, že většina činů se odehrává v komentářích na internetu.
V této souvislosti Krajské státní zastupitelství v Praze podotýká: „Verbálních útoků nebo útoků prostřednictvím sociálních sítí v případě známých pachatelů se dopouštěly i osoby s vysokoškolským vzděláním nebo osoby vykonávající zaměstnání, u kterého by spojení s právě posuzovanou trestnou činností nebylo očekáváno či by mělo být překážkou pro výkon práce. Vzhledem k této skutečnosti je zřejmé, že emoce spojené s událostmi na Ukrajině rezonují celou společností a nelze za riziko spojené s danou trestnou činností považovat pouze nižší sociální postavení pachatele či jeho základní vzdělání, manuální zaměstnání apod.“
Podle Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2023 se z celkového počtu trestně stíhaných osob v tomto roce jednalo o 9 345 cizinců (+1 448), což představuje 11,8 % (+1,3 %) z celkového počtu stíhaných osob. Z cizinců byli nejčastěji za trestnou činnost stíháni občané Ukrajiny (3 477, +1088, +45,5 %), Slovenské republiky (2 561, +96, +12,1 %), Polské republiky (425, +25, +6,3 %), Rumunska (375, +57, +17,9 %) a Moldavska (356, -52, -12,7 %).
Cizinci spáchali 9 134 (+707) trestných činů, tedy 10,8 % objasněných trestných činů, uvádí Zpráva NSZ.
Irena Válová
