Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání proti osvobození učitelky, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Kauzou se tak bude zabývat ještě Nejvyšší soud. Pražská češtinářka Martina Bednářová na svých výrocích trvá. Dozorový státní zástupce pro ni původně žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.
„Dovolání je založeno na závěru, že byť některá stíhaná vyjádření obviněné ve výsledku nelze považovat za popírání zločinů proti míru a válečných zločinů, lze v celkovém kontextu dovodit, že obviněná se v postavení učitelky pokoušela nepravdivými výroky takové zločiny ospravedlňovat,“ sdělil Malý.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v dané kauze bude podle Nejvyššího státního zastupitelství významné pro výklad znaků přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Zároveň bude mít význam pro určení hranic svobody projevu v případech výroků, které relativizující zločiny podle mezinárodního práva, a to za situace, že taková vyjádření byla určena dětem.
Bednářová otevřela téma Ukrajiny při výuce na Základní škole Na Dlouhém lánu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby se v osmé třídě při hodině slohu snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když žáci namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže.
Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli. Právě z této nahrávky soudy vycházely. Nakonec se ale shodly na tom, že počínání Bednářové nelze postihnout prostřednictvím trestního práva. Podle odvolacího pražského městského soudu nepopírala žádné konkrétní válečné zločiny, takže nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu, nicméně jí lze vytknout řadu věcí v etické a pedagogické rovině.
Učitelka s třicetiletou praxí dostala po incidentu výpověď, kvůli které poté se školou neúspěšně vedla pracovněprávní spor. Podle soudů svým výkladem porušila školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce. Svůj trestní proces označila Bednářová za politický – stát podle ní stíhá vlastní občany, aby se zavděčil Ukrajincům. Argumenty obžaloby nazvala rusofobními výkřiky. Žena má řadu podporovatelů, kteří jí ve veřejné sbírce poslali statisíce korun. Část dárců připojila povzbudivé vzkazy, v nichž učitelku chválili za odvahu a označovali ji za oběť totalitní zvůle.
(čtk)
