Slovenský ústavní soud zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále zpravidla snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít. Z vládního tábora v reakci zazněla spokojenost s verdiktem soudu, opozice vyjádřila lítost nad dopady schválených změn.
Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a také například slovenská opozice a již bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ještě z pozice hlavy státu stejně jako opoziční poslanci nechala schválené změny přezkoumat ústavním soudem. Ten pak na konci února platnost většiny schválených změn v trestním právu pozastavil až do konečného rozhodnutí; toto pozastavení se ale nevztahovalo na zrušení ÚSP, který zanikl v březnu.
Ústavní soudci za protiústavní označili například možnost zpětného otevírání dohod o vině a trestu, které výměnou za doznání a nižší trest uzavírají se žalobcem obvinění. Stejně zrušil ustanovení, aby se novela trestního zákona vztahovala i na již dříve uložené tresty propadnutí majetku, o kterých rozhodly soudy. Podobně nebude platit možnost, aby nezákonně získaný důkaz mohl být použitý ve prospěch obviněného.
Například snížení trestních sazeb umožní soudům, aby za některé trestné činy uložily viníkům pouze podmínku, byť nyní obžalovaným po prokázání viny hrozí dlouholeté vězení. Zkrácení promlčecích lhůt zase podle dřívějších informací slovenských médií pomůže kromě jiných nynějšímu guvernérovi slovenské centrální banky Peteru Kažimírovi, který čelí obžalobě z podplácení v době, kdy byl ministrem financí. Kažimír byl v minulosti místopředsedou strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) nynějšího již čtyřnásobného slovenského premiéra Roberta Fica.
Novela trestního zákoníku také výrazně zvýšila hranice způsobené škody, na které například při ekonomické kriminalitě závisí posouzení toho, zda jde o trestný čin a jaká je míra jeho závažnosti. Nově tak půjde o trestný čin až v případě, že způsobená škoda přesáhne 700 eur (17.640 Kč), zatímco nyní je tato hranice stanovena na více než 266 eur (6700 Kč). Právní expert Jozef Čentéš televizi TA3 řekl, že z vězení bude propuštěno zhruba tisíc odsouzených za opakované drobné krádeže; ty už nebudou trestným činem.
„Je povinností vládní koalice vypořádat se s částmi novely, ve které soud našel nesoulad s ústavou, a povinností opozice respektovat, že vícero částí jejího podání ústavní soudci zamítli,“ uvedl v prohlášení slovenský prezident Peter Pellegrini, který byl před červnovým nástupem do úřadu předsedou vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD). Právě hlasy vládních poslanců sněmovna balík změn v trestním právu schválila.
„Ústavní soud rozhodl, že vládní koalice spor o tuto novelizaci trestního zákonodárství vyhrála nad nenávistnou opozicí 100:0,“ uvedl v prohlášení Fico. Čaputovou, opozici, „protivládní média“ a nevládní organizace vyzval k tomu, aby se omluvily za „projevy nenávisti a organizování štvavých veřejných protestů“ v souvislosti se zmíněnou vládní předlohou.
Šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka v prohlášení uvedl, že ho mrzí, že rozhodnutím ústavního soudu vláda dosáhla svého záměru – „snížení trestů a zkrácení promlčecích lhůt pro zloděje, korupčníky a jiné kriminálníky. Prosadili amnestie pro své lidi, na hulváta a proti veřejnému zájmu.“
Ústavní soud oznámení svého rozhodnutí opakovaně odkládal, a to z důvodu neplánovaného prodloužení jednání svého pléna, které tvoří všichni ústavní soudci. Údaj o tom, jak soudci hlasovali, není veřejný.
Ficova vláda obhajovala změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, ÚSP zase označila za podjatou instituci. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Právě ÚSP například vykonával dozor nad vyšetřováním desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD.
V těchto kauzách byli obviněni i dva nynější místopředsedové parlamentu za Směr-SD, včetně bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. Vyšetřování řady těchto kauz začalo, když byl Směr-SD v opozici. Už tehdy Ficova strana kritizovala vysoké trestní sazby na Slovensku a činnost ÚSP, který v zemi fungoval od roku 2004. K moci se Směr-SD vrátil po loňských předčasných volbách.
Proti změnám v trestním právu, které prosadila Ficova vláda bez předchozí širší odborné diskuse, dříve opakovaně protestovaly v ulicích slovenských měst tisíce lidí. V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice upravila předlohu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi EU či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu. Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak navrhovala vláda.
(čtk)
