Ani jeden z potenciálních kárných žalobců z řad předsedů soudů se nechystá podat kárnou žalobu na členy odvolacího senátu Krajského soudu v Brně (KS) za jejich rozhodování v případu otčíma, který měl znásilňovat svoji nevlastní dceru, zjistila Česká justice. Ministr Blažek vyčká s rozhodnutím na stanovisko od předsedy KS v Brně. Nejvyšší soud (NS) nedávno vyhověl jeho stížnosti pro porušení zákona, které proti rozhodnutí podal.

Kární žalobci z řad předsedů jednotlivých soudů nepodají kárnou žalobu na členy senátu 9 To KS v Brně za jejich rozhodování v případu otčíma, který měl znásilňovat nevlastní nezletilou dceru. České justici to sdělili předsedové KS v Brně Milan Čečotka, Vrchního soudu (VS) v Olomouci Václav Čapka a předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy.

Soudci Miroslav Novák (předseda senátu), Dana Kancírová a Mária Petrovková (referující soudkyně) v lednu letošního roku uložili obžalovanému podmínku, což vyvolalo kritiku laické a následně i odborné veřejnosti.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal stížnost pro porušení zákona, a to v neprospěch obviněného otčíma.

Mohlo by vás zajímat

Oběť otěhotněla, soudy to neobjasnily

Senát Nejvyššího soudu v čele s Miladou Šámalovou mu dal zčásti za pravdu. V rozhodnutí z minulého týdne podrobil NS jak procesní postup, tak samotné rozhodnutí senátu 9 To, kritice.

Soudcům vytkl například to, že v úvahu při rozhodování o trestu vzali i skutečnosti, které neprováděli dokazováním ve veřejném zasedání, popřípadě zohlednili jako důkaz úřední záznam o podání vysvětlení poškozené, ačkoliv k tomu nebyl vyžádán souhlas ani její, ani státního zástupce. Soudci odvolacího soudu podle NS také nezkoumali řádně zdravotní stav poškozené, ani rodinné a majetkové poměry obžalovaného a vycházeli toliko z jeho vlastní výpovědi.

„Odvolací soud, jak plyne z odůvodnění jeho rozhodnutí, dostatečně objektivně nezvažoval všechna učiněná zjištění a nadto přihlížel ke skutečnostem, které nebyly výsledky provedeného dokazování zjištěny, případně nereagoval na indicie, které spisový materiál k okolnostem významným pro ukládání trestu obsahoval. Nepochybné je, že při úvahách o trestu, který by bylo obviněnému vhodné uložit, přecenil zejména obhajobu obviněného, a současně objektivně neposuzoval osobu poškozené, trauma, které jí trestným jednáním způsobil i další následky, které jí mohly vzniknout, a které nebyly s ohledem na časový odstup dostatečně pečlivě uváženy. Mimo jiné lze podotknout, že poškozená v průběhu doby, kdy se obviněný svého jednání dopouštěl, otěhotněla a podrobila se interrupci. Okolnosti tohoto zákroku však zůstaly ze strany soudů neobjasněny. Odvolací soud pak podcenil celkovou délku doby trestného jednání, jeho intenzitu a jeho důsledky. Takový postup svědčí o porušení zásad stanovených v § 39 odst. 1 až 3 tr. zákoníku,“ uvádí se mj. v rozhodnutí NS.

NS nevyhověl všem námitkám ministra

Nejvyšší soud také zkritizoval soudce krajského soudu za to, že bagatelizovali „nemístným poukazem“ na údajnou spoluodpovědnost poškozené vinu obžalovaného či že písemné odůvodnění rozhodnutí „působí dojem až přehnané snahy odvolacího soudu za každou cenu obhájit své rozhodnutí poté, co bylo zkritizováno ze strany veřejnosti“.

Nevyhověl však například námitkám ministra ohledně toho, že poškozená nebyla soudem vyrozuměna o veřejném zasedání či že by se v odůvodnění rozhodnutí soudci nějak nešetrně dotkli její důstojnosti.

Přes výše zmíněnou kritiku ze strany NS oslovení kární žalobci z řad justice nezvažují podání kárné žaloby.

Pro kárnou žalobu nejsou podmínky

Předseda KS v Brně Milan Čečotka České justici sdělil, že rozhodnutí NS bude předmětem porad trestního úseku soudu. V této souvislosti zmínil především procesní pochybení, která Nejvyšší soud soudcům krajského soudu vytkl. Už debata, která se okolo rozhodnutí vedla, a nyní kritika NS, je podle něho pro tyto soudce dostatečným ponaučením. Sám neshledává možnost podat kárnou žalobu, neboť takovou možnost zákon předpokládá jen u excesivních případů porušení zákona. Samotné konstatování NS, že byl porušen zákon, je podle Čečotky běžnou součástí rozhodování NS o stížnostech pro porušení zákona. Ostrá a mnohdy i závažnější kritika zaznívá od NS i v „běžných“ rozhodnutích o dovolání či v případě úspěšných ústavních stížností od Ústavního soudu, aniž by byly podávány kárné žaloby.

Ani další z potenciálních kárných žalobců, předseda Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka, se podávat kárnou žalobu v této věci nechystá. „Nezvažuji podání návrhu na zahájení kárného řízení,“ napsal Čapka České justici.

Ministr Blažek chce znát důvody

Stejně tak nevidí důvod pro podání kárné žaloby předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

„Rozhodnutí NS konstatující porušení zákona v nějaké věci na základě stížnosti pro porušení zákona nezakládá automaticky kárnou odpovědnost soudce, který případně porušil v nějakém směru zákon. Pokud předseda KS Brno neshledává důvod pro podání kárné žaloby v této věci, nemám důvod zpochybňovat jeho závěr a z informací, které k tomuto případu mám se rovněž domnívám, že takovýto postup není namístě,“ reagoval na dotaz České justice Angyalossy.

„Čekám na vyjádření předsedy KS v Brně. Chci znát v případě nepodání kárné žaloby jeho důvody,“ uvedl pro Českou justici ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Petr Dimun