Návod stavebnímu úřadu a úřadu práce, jak naložit se žádostí o příspěvek na bydlení ve stavbě pro rekreaci, poskytl veřejný ochránce práv. Ombudsmanovi si stěžoval muž, který příspěvek nedostal, protože místnost v rekreační stavbě, kde žije, nemá světlou výšku dva a půl metru. Úřady však mají jednotlivé parametry posuzovat přiměřeně, vytkl jim ombudsman Stanislav Křeček. Lidé mohou bydlet v uzamykatelné místnosti s vodou a záchodem.
Veřejnému ochránci práv si stěžoval muž, který žije v rekreačním objektu, že mu úřad práce v Příbrami odmítl přiznat příspěvek na bydlení. Úřad rozhodnutí odůvodnil tím, že pobytová místnost ve stavbě pro rekreaci nesplňuje světlou výšku 2500 mm.
Úřad práce se kvůli žádosti obrátil na stavební úřad, aby posoudil, zda rekreační objekt pana A. splňuje standardy kvality bydlení. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavba nesplňuje standardy kvality bydlení pro přiznání dávky. Úřad práce dávku nepřiznal a Ministerstvo práce a sociálních věcí odvolání stěžovatele zamítlo.
Takový postup je ale podle ombudsmana nesprávný: „Pro přiznání příspěvku na bydlení stačí, pokud stavba pro rekreaci splní požadavek na světlou výšku pobytových místností přiměřeně, tj. s tolerovatelnou odchylkou,“ uvádí k tomu.
Úplný záznam o šetření podnětu je zde:
Uzamykatelná místnost, pitná voda, záchod
Ombudsman poté podmínky nároku v rekreační stavbě dále rozvádí, jak vyplývají ze zákona: „Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník, který užívá k bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, má-li stavba povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a má neomezený přístup k pitné vodě a záchod.“
Ostatní ustanovení o technických požadavcích na stavby se použijí přiměřeně. „Pro stavbu pro rekreaci přiměřeně platí požadavek na světlou výšku pobytových místností 2500 mm, v podkroví 2300 mm,“ upřesňuje ombudsman.
Stejné jako u zákona o pomoci v hmotné nouzi
Pokud se stavba nepatrně odlišuje od standardů ve vyhlášce a neohrožuje to kvalitu bydlení, stavební úřad může považovat standardy bydlení za splněné. „Tento závěr plyne z komentáře k zákonu o pomoci v hmotné nouzi. Ten se sice vztahuje k doplatku na bydlení, ale lze jej použít i pro příspěvek na bydlení, neboť standardy kvality bydlení v rekreačních objektech pro poskytnutí doplatku na bydlení jsou upraveny stejně,“ vysvětluje ombudsman.
Podle veřejného ochránce práv se výkladem slov přiměřené splnění technických požadavků na stavby pro poskytnutí dávky na bydlení zabýval i Nejvyšší správní soud. Podle něj stavební úřad nemůže posuzovat kvalitu bydlení formalisticky bez zhodnocení konkrétního obytného prostoru, kvality bydlení jako celku, nikoli jednoho parametru.
Nižší nároky na prostor pro důstojné bydlení lidí v nouzi
Jak dále Stanislav Křeček uvádí, jaké konkrétní odchylky může stavební úřad tolerovat, zjišťovala už jeho předchůdkyně ve funkci, která se kvůli tomu obrátila na ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo k tomu vydalo metodiku ve vztahu k zákonu o hmotné nouzi.
„Jinými slovy, technické nároky na stavby jsou vyšší než nároky na prostor, který může zajistit lidsky důstojné bydlení člověku v nouzi. Obě právní úpravy sledují jiné cíle. Postačí-li k zajištění kvalitního bydlení pro poskytnutí dávky suchý nebo chemický záchod, měla by stačit i světlá výška pobytových místností o něco málo nižší než 2500 mm (v případě stavby pro rekreaci),“ vysvětluje veřejný ochránce práv.
Stavba pro rekreaci, v níž stěžovatel žije, má podle stavebního úřadu světlou výšku pobytové místnosti maximálně 2250 mm. „Stavební úřad pochybil, když neuvedl důvody, na základě kterých dospěl k závěru, že stavbu pro rekreaci stěžovatele není možné považovat za prostor, který přiměřeně splňuje § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby a trval na splnění světlé výšky 2500 mm,“ uzavřel veřejný ochránce práv.
Stavební úřad musí doložit šetření v protokolu
Stavební úřad navíc nepředložil žádný protokol o šetření na místě, fotografie nebo záznam z kontroly stavby pořízený kontrolující osobou, zjistil dále veřejný ochránce práv. „Stavební úřad pochybil, když kontrolu splnění standardů kvality bydlení neukončil protokolem o kontrole s náležitostmi, které vyžaduje zákon o kontrole, a svůj závěr z kontroly dostatečně nezdůvodnil,“ uzavřel k tomu ombudsman.
Protokol o kontrole technických požadavků stavby pro rekreaci představuje jeden z podkladů v řízení o příspěvku na bydlení. Názor stavebního úřadu obsažený v protokolu o kontrole není zcela závazný pro úřad práce, který vede řízení o příspěvku na bydlení, upozorňuje dále ombudsman. Výsledek šetření zaslal příslušným úřadům a stěžovateli doporučil, aby o příspěvek požádal znovu.
Irena Válová
