Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost jednoho z obviněných v případu údajného kuplířství provozovatelů desítek stránek okolo webu Sex.cz. Stížnost směřovala proti zajištění jeho majetku s tím, že samotné stíhání je neodůvodněné, neboť se nejednalo o trestný čin. Podle ÚS však důkazy shromážděné policií důvodně nasvědčují podezření, že se nejednalo o pouhou inzerci sexuálních služeb.

Prostituce je v České republice legální činností a v daném případě byly inzerovány služby, které provozovaly osoby ve svém soukromí. Je tak otázkou, kde je hranice, za níž už se jedná o nelegální činnost. Státní orgány navíc dlouhodobě nezasáhly a obvinění tak měli právo se domnívat, že pouhé inzerování leží před touto hranicí. Zajištěný majetek navíc neodpovídá údajné škodě a soud se tak dopustil libovůle, nezabýval-li se konkrétně rozsahem tohoto zajištění. To jsou v souhrnu argumenty ústavní stížnosti jednoho z obviněných v případu údajného kuplířství okolo webu Sex.cz.

ÚS však stížnost odmítl. Z usnesení, jehož zpravodajem je bývalý předseda Nejvyššího soudu (NS) a autor trestního zákona Pavel Šámal, pak vyplývá, že důkazy, které policie v případu shromáždila, nasvědčují tomu, že nešlo jen o prosté poskytování inzertního prostoru pro nabídku speciálních služeb.

Podle ÚS totiž obvinění vstupovali do jednání s inzerenty, domlouvali s nimi podobu inzerce či kontrolovali počet dívek v jednotlivých prostorách, aby nebyli kráceni na příjmech.

Mohlo by vás zajímat

Hovory o obsahu

„Provozování uvedené inzerce bylo obviněnými činěno nad rámec běžné inzerce. Obvinění včetně stěžovatele prokazatelně hovořili s inzerenty o konkrétním obsahu textové části i obrazové části (fotografií) zadané inzerce, byl jimi kontrolován i počet dívek působících v podnicích či privátech, aby tak nepřicházeli o zisky, bylo jimi ověřováno to, zda inzerovaná osoba byla skutečně osobou, jež inzerované služby poskytne, kontrolovali, aby se v inzerátech nevyskytovaly fotografie žen a dívek, jež vypadají příliš profesionálně, poskytovali rady, do jaké části inzerce má být inzerát zaměřen, zda do masáží nebo na sex,“ uvádí se v odůvodnění usnesení.

Jak navíc mělo být policií zjištěno, z této činnosti měli obvinění vysoký příjem, a to v řádech desítek milionů ročně. „Podle daňových přiznání společnost od svého vzniku do konce roku 2022 generovala celkový čistý obrat ve výši 154 806 071 Kč. Započítá-li se teoretický zisk za rok 2023, podle prověrky bankovního účtu spol. X, za březen 2023, půjde o celkový čistý obrat převyšující částku 183 000 000 Kč,“ konstatuje se v usnesení ÚS.

Výklad pojmu kuplířství

V něm se také podává i výklad pojmu kuplířství, který – s ohledem na osobu soudce-zpravodaje – není pro obhajobu a její další procesní postup nijak pozitivní.

„Podle dosavadní judikatury k naplnění znaku kořistění z prostituce provozované jiným podle § 189 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku, byť stěžovatel může své námitky v tomto směru uplatňovat i v dalším řízení, se nevyžaduje, aby pachatel výslovně vyžadoval nebo vynucoval hmotný prospěch z prostituce jiného, postačí opakované přijímání úplaty za to, že provozování prostituce umožňuje, a rovněž tak se nevyžaduje, aby pachatel dosáhl určité hranice majetkového prospěchu, zisku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1045/2014 či sp. zn. 8 Tdo 1086/2009). Podstatné je, že pachatel odčerpává celý výtěžek nebo jeho část z úplaty získávané osobou provozující prostituci za tuto činnost, tedy že z této činnosti vědomě těží,“ vysvětluje se v unesení.

V jeho závěru se pak shrnuje, že napadená rozhodnutí mají zákonný podklad, byla vydána k tomu příslušnými orgány a nejsou projevem svévole.

„Rozhodující orgány činné v trestním řízení dostály své povinnosti interpretovat a aplikovat příslušná zákonná ustanovení způsobem nevybočujícím z mezí ústavnosti. V jejich procesním postupu nebyla zjištěna výkladová ani aplikační libovůle, která by svědčila o dotčení stěžovatelova práva na soudní ochranu. Dosavadní procesní úkony orgánů činných v trestním řízení tedy nepředstavují ani neodčinitelné zásahy do základního práva stěžovatele vlastnit majetek,“ uzavírá se v usnesení.

Petr Dimun