Nejvyšší soud dnes projednal v neveřejném zasedání stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) v neprospěch obviněného P. V. proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2024, sp. zn. 9 To 366/2023. „Podle Nejvyššího soudu byl rozsudkem Krajského soudu v Brně porušen zákon ve prospěch obviněného P. V.,“ uvedla mluvčí Gabriela Tomíčková. V dané procesní situaci ale nemůže Nejvyšší soud rozsudek zrušit a výrok má pouze akademickou povahu.
Nejvyšší soud shledal, že v důsledku jednostranného a zcela nedostatečného postupu odvolacího soudu došlo mimo jiné k nesprávné aplikaci kritérií pro určení druhu a výměry trestu podle § 39 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a s tím souvisejícímu uložení podmíněně odloženého trestu odnětí svobody podle § 81 odst. 1 tr. Zákoníku. Podle Nejvyššího soudu je uložený podmíněný trest odnětí svobody trestem nepřiměřeně mírným a nedostatečně reflektujícím postavení zvlášť zranitelné oběti a dopady spáchaného trestného činu na její život.
Z rozsudku NS mimo jiné také plyne, že odvolací soud podle NS přecenil především obhajobu obviněného a současně objektivně neposuzoval osobu poškozené. „Je patrné, že se odvolací soud jednostranně zabýval okolnostmi ve prospěch obviněného, nepřiměřeně favorizoval jeho osobní a rodinné poměry, aniž by zohlednil zásadní dopady spáchaného trestného činu do života poškozené,“ poukázal Nejvyšší soud.
Čtěte také: Podmínka za soustavné znásilňování? Krajský soud zohlednil přiznání i závazky otčíma
Mohlo by vás zajímat
Rozsudek vzbudil kritiku a protesty. Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.
„I přes to, že má výrok Nejvyššího soudu pouze akademickou povahu, považujeme ho za významný a podstatný pro dotváření právního prostředí s pozitivními dopady na budoucí rozhodovací činnost soudů,“ reagovalo na síti X ministerstvo spravedlnosti. „Toto rozhodnutí je důležité mimo jiné v problematice posuzování dopadu trestného činu na život obětí, a to zejména pokud jde o sexuální trestnou činnost páchanou na dítěti,“ doplnil úřad.
Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění. Dívka z pozice poškozené podala stížnost k Ústavnímu soudu.
(epa, čtk)
