Nejvyšší soud má výhrady k poslaneckému návrhu na zavedení povinných vzdělávacích plánů pro soudce. Vadí mu hlavně to, že ho nikdo neoslovil v připomínkovém řízení, a návrh pokládá za nekoncepční. S návrhem přišla skupina poslanců v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zatímco Blažkem vedené ministerstvo s návrhem souhlasí, Nejvyšší soud doporučil vládě zaujmout negativní stanovisko. Stojí to v připomínkách k návrhu na vládním webu. Vláda má návrh projednat ve středu 24. července.

Pod návrh se vedle Blažka podepsali poslanci Marie Jílková (KDU-ČSL), Klára Kocmanová (Piráti), Taťána Malá (ANO), Barbora Urbanová (STAN) a Michal Zuna (TOP 09). Poslanci navrhují stanovit soudcům povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat. Návrh také zvyšuje částky poskytované obětem trestných činů a navyšuje peníze pro Probační a mediační službu.

Nová podoba zákona o soudech a soudcích má zavést to, že by každý soudce pravidelně předkládal předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Instituce vzdělává soudce již nyní, nově by jim ale měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života.

Čtěte také: Povinné vzdělávání soudců – další pokus o zglajchšaltování justice

Mohlo by vás zajímat

Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už nyní, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní. Předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu napsali, že odbornou úroveň soudců nelze zjednodušit jen na právní znalosti hmotného a procesního práva. Soudci podle nich potřebují také praktické dovednosti pro vedení jednání, v řadě agend pak také znalosti z viktimologie, psychiatrie či psychologie. Soudci, kteří se věnují insolvenčnímu či finančnímu právu nebo rozsáhlým kauzám hospodářské trestné činnosti, se zase musí orientovat v ekonomii či účetnictví.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy uvádí, že v první řadě nebyl tento záměr projednán se zástupci justice a ani přímo se soudci. Návrh také označuje za dost nekoncepční. Poukazuje na to, že Justiční akademie vytváří plán vzdělávacích akcí vždy na rok dopředu. Není podle něj představitelné, že by se takovýto plán dal vypracovat například na dobu tří let, na niž by si podle předkládaného návrhu měli soudci vytvářet individuální plány vzdělávání. Navíc by to podle něj přineslo větší administrativní zátěž pro všechny soudy, vytvoření další agendy, rejstříků a též další zátěž pro Justiční akademii. Je podle něj otázkou, zda na to má ministerstvo spravedlnosti dostatek peněz.

Místopředseda NS Petr Šuk pokládá návrh za paušální zavedení nic neřešící povinnosti, která nepovede k zamýšlenému cíli. Za nešťastnou pokládá i formu poslaneckého návrhu i neprojednání s justicí.