Stát řeší otázku, jak odškodnit disidenty, kterým komunistický režim takzvaným ochranným dohledem omezil soukromí či volný pohyb. Varianty řešení, které vypracovalo ministerstvo spravedlnosti, ve středu projedná vláda. Ministerstvo pak na základě vybrané varianty připraví do konce letošního roku návrh příslušného zákona, sdělil dnes mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Zákon o ochranném dohledu byl účinný od roku 1973. Jeho cílem bylo „přispět k dalšímu posílení ochrany společnosti před protispolečenskou činností osob zvlášť narušených, jakož i k dovršení nápravy odsouzeného“.
Soud mohl ochranný dohled uložit na jeden až tři roky. Postihoval jím nejen nebezpečné recidivisty, ale i odsouzené, u nichž nebylo možné předpokládat, že „povedou řádný život pracujícího člověka“. Opatření se tak stalo nástrojem politické perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život lidem, kteří se protivili vládnoucímu režimu – kvůli ochrannému dohledu čelili policejní šikaně i hrozbě návratu za mříže.
Člověk pod dohledem musel Veřejné bezpečnosti prokazovat, čím se živí, osobně se hlásit ve stanovených lhůtách, vpouštět policisty do svého bydliště a předem oznamovat, když bydliště opouštěl. Soud mu také mohl stanovit i další omezení, například nenavštěvovat určitá místa a shromáždění či pobývat v přikázaném obvodu.
Ochranný dohled ukládaný z politických důvodů nepodléhá – na rozdíl od jiných zásahů do práv – odškodnění podle zákona o soudních rehabilitacích z roku 1990. Rada vlády pro lidská práva už před čtyřmi lety navrhla, aby stát odškodnil „za křivdu minulosti“ lidi, kteří museli dohled strpět z politických důvodů. Rada také zmínila, že Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných evidoval 16 případů ochranného dohledu uloženého vězňům svědomí. Tento seznam však podle ní není úplný. Odhadla, že odškodnění by mělo náležet desítkám lidí.
(čtk)
