Česko směřuje k zakotvení principů restorativní justice v novele trestního řádu, která prošla připomínkovým řízením. Novelu doplní nová metodika vydaná Institutem pro restorativní justici (IRJ), která tyto principy prakticky zapojuje do práce soudců, policistů, advokátů a dalších profesí. Je výsledkem spolupráce více než padesáti odborníků napříč celým resortem.
Restorativní justice má naplňovat spravedlnost posilující důvěru ve svět a lidskost. je Jde o koncept trestního soudnictví, který se zaměřuje spíše na obnovení poměrů než na represi. V současném systému jsou potřeby obětí upozaděny. Důraz je kladen na potrestání pachatele, které nesměřuje k podpoře přijetí jeho odpovědnosti, řešení příčin spáchání trestného činu ani změně jeho životní cesty.
Ve věznicích pak restorativní justice míří na podporu aktivního postoje pachatele k přijetí odpovědnosti vůči oběti a dalším zasaženým osobám i komunitě, pochopení následků svého jednání a smysluplné náhradě újmy. Pachatel by se měl snažit o zjištění příčin vedoucích k jeho kriminálnímu chování a nalezení nástrojů pro opuštění takového chování a posílit své rodinné vazby. Příznivcem tohoto přístupu je i současný šéf Vězeňské služby Simon Michailidis.
„Ukotvení principů restorativní justice v novele trestního řádu je přelomový krok pro českou justici, ale i pro oběti a pachatele. Může přinést systémový přístup k napravování vztahů a zaměření na naplňování potřeb obětí, větší šanci na přijetí odpovědnosti pachatelem i jeho skutečnou nápravu přímo v trestním řízení. Legislativní úprava přichází ve chvíli, kdy vydáváme metodiku, která pomáhá jednotlivým profesím restorativní myšlenky prakticky zapojovat do své práce. Několik měsíců na ní pracovalo na padesát odborníků napříč systémem a mám velkou radost z toho narozeninového dárku k pěti letům existence IRJ,“ uvádí Petra Masopust Šachová, předsedkyně IRJ.
K novele jsou zásadní připomínky
Novelu trestního řádu předkládá Ministerstvo spravedlnosti, které ukončilo připomínkové řízení. Principy RJ tak mají být zakotveny přímo formulací v zákoně: „Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.“ Dalším krokem je projednání novely vládou. Tam jde ovšem návrh s poměrně zásadními připomínkami z justice. Podle Nejvyššího soudu může novela „vést až ke zpochybnění společenského hodnotového žebříčku, pravidel soužití a morálky ve společnosti a v důsledku toho pak k nedůvěře ve stávající systém trestní justice“.
„Ukotvení restorativní justice jako základní zásady do českého trestního řádu považuji za stěžejní počin směřující k uplatnění moderní vize trestní politiky a praxe, podporující naplnění práv a potřeb obětí trestných činů a přijetí odpovědnosti na straně pachatele,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák
Praktickým návodem, který doplňuje legislativu a uvádí RJ do každodenní praxe, je metodická Příručka pro českou restorativní praxi. Je výsledkem spolupráce více než padesáti odborníků, kteří na různých pozicích a úrovních v rámci trestního řízení aktivně vykonávají svou profesi. Přináší konkrétní doporučení pro jednotlivé profese i konkrétní doporučení pro vedoucí a metodické složky stěžejních autorit v oblasti systémových změn.
Od doporučení Rady Evropy k budoucnosti RJ
Když v počátcích existence IRJ vzniklo doporučení Rady Evropy o RJ v trestních věcech, již 20 let v Česku fungovala Probační a mediační služba, myšlenky už byly ve společnosti přítomny. Mezinárodní projekt RJ: Strategies for Change od roku 2019 hledal cesty, jak vizi z Doporučení uskutečnit. Rada Evropy v 2019 přijala Benátskou deklaraci vyzývající členské státy ke konkrétním krokům v legislativě i praxi. I proto v 2020 vznikla Strategie RJ pro ČR, která se stala součástí prohlášení Vlády. Kampaň #zOčídoOčí skrze dokumentární videa od té doby přináší příběhy lidí se zkušeností či absencí RJ. V 2021 vzniká Restorativní platforma sdružující desítky odborníků, kterým přibližuje RJ napříč trestním řízením. Dosud největším výstupem je zmíněná metodická příručka, která uvádí RJ do každodenní praxe.
„Vést pachatele k zodpovědnosti, za trestný čin, který udělal a nabízet oběti pomoc a podporu v procesu odškodnění a vyrovnání se s újmou je princip, jež uplatňujeme i v průběhu kontroly výkonu alternativních trestů. Zakotvení participace oběti a nápravy mezilidských vztahů v rámci trestního řízení je vysoce přínosné a pro společnost žádoucí,“ uvádí Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby.
(epa)
