Evropský soud pro lidská práva vyškrtl případ UNI LEGAL v. ČR ze seznamu případů kvůli pochybnostem o oprávnění zastupovat firmu před soudem. Jednatel firmy prohlásil, že o sporu nevěděl. Vláda Soud upozornila, že možná komunikuje s nepravou osobou. Advokátní firma si stěžovala na zajištění dokumentů na cloudech v rámci trestního řízení s klientem. Loni do řízení ve Štrasburku vstoupila Česká advokátní komora (ČAK).
Dlouho očekávané rozhodnutí se nekoná. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyškrtl případ Uni Legal v. ČR ze seznamu případu s pochybnostmi, zda zmocnění pro zastoupení firmy před Soudem stále trvá. Na to, že advokátní firma prošla od roku 2014 vývojem, co se týče mimo jiné rozhodnutí jediného jednatele či insolvence, upozornila Soud česká vláda.
„Dopisem ze dne 4. září 2023 vláda vyjádřila pochybnosti o tom, zda Soud komunikoval s osobou oprávněnou jednat jménem společnosti, zda pan DK jako současný jediný jednatel společnosti věděl po probíhajícím řízení před Soudem a zda měl v úmyslu pokračovat v řízení,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva. Firmu ve Štrasburku zastupoval advokát Tomáš Uličník.
Rozhodnutí o vyškrtnutí případu Uni Legal v. ČR ze dne 11. Července 2024 ze seznamu případů ESLP je zde. Z případu byla rovněž vyloučena soudkyně Kateřina Šimáčková, neboˇo věci rozhodovala v rámci ústavní stížnosti, uvádí se v rozhodnutí.
Mohlo by vás zajímat
Jednatel pro Štrasburk tvrdí, že o sporu neví
Podle aktuálního výpisu z rejstříku firem má být jediným jednatelem firmy David Kubeš. Výpis z rejstříku je zde.
„Vláda vycházela zejména z údajných pokračujících sporů mezi panem DK a jeho bývalými obchodními partnery, včetně pana Uličníka, a z prohlášení pana DK, které učinil poté, co byl kontaktován vládou, že o probíhajících sporech nevěděl,“ stojí v rozhodnutí ESLP. „Pan DK podle vlády rovněž vyjádřil pochybnosti o tom, zda podepsal plnou moc pro pana Uličníka k podání této stížnosti,“ uvádí se dále v rozhodnutí.
Advokát neví, proč by firmu neměl zastupovat
Na výzvu Evropského soudu pro lidská práva předložil advokát firmy plnou moc z roku 2014. „Pan Uličník si nebyl vědom žádných okolností, které by naznačovaly jeho nedostatek pravomoci zastupovat stěžující si společnost v řízení před Soudem,“ uvádí ESLP.
Loni v říjnu se ESLP dotázal jednatele, zda chce pokračovat v řízení s tímto výsledkem: „ Soud se však domnívá, že žádný z dokumentů předložených zástupcem společnosti neprokazuje, že by společnost měla aktuální zájem na zachování stížnosti.,“ uvádí Soud.
S ohledem na výše uvedené a při neexistenci jakýchkoli zvláštních okolností týkajících se dodržování práv zaručených Úmluvou nebo jejími protokoly rozhodl Soud o vyškrtnutí ze seznamu případů.
Do případu loni vstoupila ČAK
Advokátní kancelář z Prahy podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva už v roce 2016 poté, co jí policie zabavila data klientů uložená na pronajatých serverech. Česká advokátní komora neudělila s touto „prohlídkou jiných prostor“ souhlas, takže o věci rozhodoval Městský soud v Praze.
„Dne 9. července 2014 Městský soud v Praze, aniž by nahlédl do obsahu zajištěných údajů, aby identifikoval ty, které byly relevantní pro trestní řízení, nařídil jejich předání s odůvodněním, že externí cloudové úložiště není místem, kde advokát vykonává advokacii,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva v rámci komunikace případu s českou vládou.
Dne 25. června 2015 Nejvyšší soud (Tpjn 306/2014) sjednotil tehdejší výkladovou praxi ohledně právní definice „jiných prostor, ve kterých advokát vykonává advokacii“ , přičemž jasně uvedl, že tyto prostory zahrnují veškeré prostory související s výkonem advokacie, kde lze nalézt klientské informace v písemné, elektronické nebo jiné podobě, včetně externích cloudových úložišť.
V roce 2023 do případu před štrasburským soudem vstoupila Česká advokátní komora, jak Česká justice podrobně informovala.
ÚS: Firma mohla být středobodem zločinu
Ústavní soud stížnost v říjnu 2015 zamítl s tím, že Městský soud sice učinil chybu, ale práva advokátní firmy nebyla porušena, neboť ve hře bylo i podezření z kriminální činnosti advokátů.
„Bylo by v rozporu s účelem trestního řízení vztahovat toto konkrétní pochybení obecného soudu z času, kdy problematika výkladu místa výkonu advokacie ve smyslu ustanovení § 85b odst. 1 trestního řádu nebyla judikatorně vyřešena, na všechny důkazy získané při prohlídce jiných prostor provedené v souladu se zákonem a učinit je tak nepoužitelnými, zejména pokud v tomto konkrétním trestním řízení figuruje advokátní kancelář jako možný středobod závažné hospodářské trestné činnosti, což nasvědčuje tomu, že mezi zajištěnými daty se mohou vyskytovat důkazy trestné činnosti advokátů,“ uvedl doslova Ústavní soud.
Společnost poté podala stížnost podle článku 6 odst. 1 Úmluvy (spravedlivý proces) a článku 8 Úmluvy (respektování soukromého života, domova nebo korespondence) k Evropskému soudu pro lidská práva.
Irena Válová
