Bývalý soudce pokračuje ve sporu o věkovou hranici odchodu do důchodu

Bývalý soudce Vrchního soudu v Olomouci (VS) Pavel Kolář pokračuje ve svém sporu ohledně věkové hranice 70 let pro zánik funkce soudce. Poté, co olomoucký okresní soud na konci června zamítl jeho žalobu, kterou se domáhal určení, že je nadále soudce VS v Olomouci, podal odvolání. V něm opět požaduje, aby se otázkou věkové hranice zabýval Ústavní soud (ÚS). Pavlu Kolářovi podle zákona o soudech a soudcích zanikla funkce soudce 31.12. 2023.

Spor o „věkový strop“ pro soudce nekončí a možná opět zamíří před ÚS. Někdejší soudce VS v Olomouci Pavel Kolář se totiž odvolal proti rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci (OS), který 27. června zamítl jeho žalobu, kterou se domáhal určení, že mu soudcovská funkce s koncem roku 2023 nezaniká.

Olomoucký okresní soud věc projednával již potřetí. Poprvé řízení přerušil a obrátil se na ÚS, neboť se ztotožnil s názorem, že tato část zákona o soudech a soudcích je protiústavní.

Plénum ÚS ovšem dospělo k závěru, že navrhovatel nebyl k podání stížnosti aktivně legitimován a návrh odmítlo.

Mohlo by vás zajímat

Ministr Hladík: PET lahve a plechovky zmizí díky zálohování z přírody i z košů na ulicích

Argumentace tehdejší většiny by se dala shrnou následovně: návrh vzešel z občanského soudního řízení, avšak otázka, zda někomu zaniká funkce soudce, nevyplývá z poměrů soukromého práva. Soudce je ústavním činitelem, a proto soud v občanském soudním řízení nemá pravomoc rozhodovat, zda je někdo soudcem či zda funkce soudce k nějakému datu zaniká.

Ostrý disent

Nemalá část ústavních soudců ovšem tehdy velmi ostře nesouhlasila a připojila disentní stanovisko.

Olomoucký okresní i odvolací krajský soud se sklonily před usnesením plenární většiny a žalobu s odkazem na rozhodnutí ÚS odmítly, neboť akceptovaly, že k jejímu projednání nejsou příslušnými.

Před prvoinstanční soud se ovšem případ vrátil po zásahu Nejvyššího soudu (NS). Ten poukázal na to, že obecná vázanost rozhodnutími Ústavního soudu se týká jeho nálezů, ale nikoliv usnesení. A věcně se přiklonil i ke stanovisku disentující menšiny ústavních soudců.  NS tedy shledal, že je zde pravomoc soudů věc projednat v občanském soudním řízení a soudům přikázal, aby se žalobou věcně zabývaly.

OS v Olomouci žalobu na konci června zamítl. A to opět s odkazem na usnesení většiny pléna ÚS i zmíněné rozhodnutí NS.  Podle OS žalobcova funkce soudce a předsedy senátu VS v Olomouci zanikla ze zákona 31. prosince 2023, neboť v tomto roce dosáhl věku 70 let a zanikl tak i jeho pracovní vztah, „když funkce soudce je veřejnou funkcí, která je vykonávána v pracovním vztahu, jehož zánik splývá se zánikem veřejné funkce“. VS v Olomouci, tak podle OS nelze uložit povinnost, aby zařadil žalobce do této funkce v rozvrhu práce pro další rok.

Proti tomuto rozhodnutí podal Pavel Kolář odvolání, v němž opětovně navrhuje, aby se rozhodující soud obrátil na ÚS ohledně ústavnosti „věkového stropu“.

Oproti argumentaci v „prvním kole“ žalob nyní klade důraz na údajné nerovné zacházení s osobami ve srovnatelném postavení.

Konkrétně poukazuje na to, že zatímco na soudce obecných soudů se věková hranice pro výkon funkce vztahuje, na soudce ÚS nikoliv. Přitom obsah funkce ústavního soudce je podle Koláře totožný s obsahem funkce soudce obecného soudu. Tudíž osobní dispozice pro výkon obou funkcí by tak z hlediska mentálních i kognitivních schopností měly být stejné. Kolář vychází z předpokladu, že věkový strop je v zákoně o soudech a soudcích stanoven právě na základě předpokladu, že s uplynutím 70 let není soudce obecného soudu schopen funkci řádně vykonávat a není tedy důvod, proč není stanoven i pro soudce ústavní.

„Tvrdím tedy, že důsledkem právní úpravy obsažené v ustanovení § 94 písm. a/ ZSS je nerovné zacházení s osobami ve srovnatelném postavení. Jako příklad uvádím, že zatímco mně ke dni 31. prosince 2023 z důvodu uvedeného v ustanovení § 94 písm. a/ ZSS zanikla funkce soudce obecného soudu, byl můj spolužák z ročníku na tehdejší Právnické fakultě UJEP Doc. JUDr. Jan Svatoň jmenován počátkem roku 2023 do funkce soudce Ústavního roku na dobu desíti let poté, co dosáhl sedmdesáti let věku (jak jsem zjistil z veřejných zdrojů). Věk sedmdesáti let by v průběhu výkonu své funkce měli dovršit i další soudci Ústavního soudu v čele s jeho předsedou a již v minulosti vykonával svoji funkci do osmdesáti let bývalý předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský,“ uvádí se v Kolářově odvolání.

 „V existenci právní úpravy zániku funkce soudce obecného soudu uvedené v ustanovení § 94 písm. a/ ZSS na jedné straně a neexistencí obdobné právní úpravy pro soudce Ústavního soudu spatřuji diskriminaci soudců obecných soudů z důvodu věku příčící se ústavnímu pořádku a tvrdím, že ustanovení § 94 písm. a/ ZSS zakládá nerovné zacházení s osobami ve srovnatelné situaci. Nevidím důvod, proč za stavu, kdy podle čl. 93 odst. 1 Ústavy České republiky je soudce jmenován do své funkce prezidentem republiky bez časového omezení, je další výkon funkce soudcům obecných soudů po dosažení věku sedmdesáti let odepřen, zatímco soudci Ústavního soudu ve stejném věku nadále svoji funkci vykonávat mohou a dokonce mohou být v tomto věku do své funkce jmenování na dobu dalších desíti let. Podle mého názoru by právní úprava měla soudcům obecných soudů v případě jejich potřebnosti pro soudy, u nichž svoji funkci vykonávají, poskytnout alespoň možnost individuálně se ucházet o možnost dalšího výkonu funkce, jak jsem již zmínil v odůvodnění žaloby,“ vysvětluje Kolář v  odvolání.

V něm opětovně navrhuje, aby soud určil, že se zařazuje od prvního ledna letošního roku jako soudce a předseda senátu do rozvrhu práce VS v Olomouci.

Petr Dimun