Senát Ústavního soudu (ÚS) ve složení Jan Wintr, Jaromír Jirsa (soudce zpravodaj) a Pavel Šámal odmítl ústavní stížnost biologické ženy, která se cítí být mužem a žádá o úřední změnu pohlaví, aniž by musela podstoupit chirurgický zákrok. Plénum ÚS přitom o té samé stížnosti rozhodlo tak, že jí vyhovělo a zrušilo příslušná ustanovení občanského zákoníku a zákona o specifických zdravotních službách.

Do poněkud zvláštní situace se dostal trans muž, který usiluje o úřední změnu pohlaví, aniž by musel podstoupit chirurgický zákrok a kastraci. Zatímco plénum ÚS mu vyhovělo a zrušilo příslušná ustanovení občanského zákona a zákona o specifických zdravotních službách, o té samé stížnosti v jeho individuální věci nyní rozhodl první senát ÚS tak, že se jedná o „zjevně neopodstatněný návrh“, který se proto odmítá.

„Ústavní soud posoudil ústavní stížnost stěžovatele a dospěl k závěru, že jde o zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit ‚přijatelnost‘ návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem,“ konstatuje se v usnesení prvního senátu ÚS. Tem přitom sám už stížnost jednou posoudil jinak, neboť ji postoupil plénu ÚS.

Důvodem tohoto poněkud zvláštního procesního postupu je to, že plnému ÚS svým nálezem Pl. ÚS 52/23 návrhu sice vyhovělo, avšak s odkladem zrušení příslušných ustanovení zákonů až od 30. června 2025. Se zdůvodněním, že úkolem Ústavního soudu je být katalyzátorem demokratické diskuse a že tak dává náležitý prostor zákonodárci, aby přijal odpovídající změny legislativy.

Mohlo by vás zajímat

ÚS katalyzuje diskuzi

„Úlohou Ústavního soudu je mimo jiné „katalyzovat“ demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční. Právě to Ústavní soud v nyní projednávané věci činí a dává zákonodárci dostatečný prostor více než jednoho roku, aby podmínky změny pohlaví v České republice upravil důstojným a ústavně souladným způsobem. Na zákonodárci nyní bude, aby s využitím dostupných poznatků vědy vyřešil v legislativní rovině citlivý společenský problém související se změnou pohlaví trans lidí,“ uvádí se v bodu 108 nálezu.

Okamžité zrušení by totiž podle názoru pléna „mohlo způsobit nežádoucí situace, ve kterých by byla nepřípustně narušena právní jistota a stabilita právního řádu“. Do té doby tedy není možné „statusovou“ změnu pohlaví provést bez provedení chirurgického zákroku a kastrace.

Stěžovatel, jehož ústavní stížnost tedy vedla ke zrušení příslušných ustanovení zákonů plénem, si bude tak bude muset počkat „v zájmu právní jistoty a stability právního řádu“ do doby, kterou vymezilo plénum ÚS zákonodárci pro vytvoření nové zákonné úpravy pro statusovou změnu pohlaví.

Rok čekání

„Stěžovatel bude muset – stejně jako ostatní trans lidé – v zájmu právní jistoty a stability právního řádu vyčkat nejpozději do 30. 6. 2025, tj. do doby, do které má zákonodárce prostor vytvořit novou zákonnou úpravu změny pohlaví. Teprve poté po něm nebude možné podstoupení chirurgického zákroku pro účely státem uznané změny pohlaví vynucovat,“ uvádí se v odůvodnění aktuálního odmítavého usnesení prvního senátu. Ten zároveň nevyhověl stěžovateli – ačkoliv tedy mu bylo plénem ÚS vyhověno – aby náklady zastoupení zaplatil stát, neboť tak lze podle prvního senátu učinit pouze v případě, že stížnost nebyla odmítnuta.

Plénum ÚS přitom ohledně této stížnosti postupovalo na poměry svého obvyklého rozhodování velmi rychle. Stížnost byla prvním senátem plénu postoupena v polovině prosince, přičemž nález přišel ani ne po půl roce. A to vše v situaci, kdy je zde poměrně nedávné, opačné rozhodnutí pléna ÚS a u Evropského soudu pro lidská práva se v dané věci řeší stížnost proti České republice.

Postup ÚS v této věci byl také předmětem kritické debaty na Ústavně právním výboru Senátu, který minulý týden „griloval“ kandidáty prezidenta na ústavní soudce. Například podle senátorky Hany Kordové Marvanové projevili soudci tímto rozhodnutím odtrženost od reality, neboť nelze tak složitou politickou a právní otázku vyřešit v tak krátké době.

Petr Dimun