Zatímco na okresních soudech v Česku převládají ženy, na vyšších soudech a zejména ve vedoucích pozicích jsou to jednoznačně muži. Žádný z vrchních a nejvyšších soudů pak neřídí žena. Na Ústavním soudu pak jsou pouze 4 ženy z celkových 14 členů. Ministerstvo loni slíbilo, že provede v justici šetření, proč tomu tak je. Na úkolu podle mluvčího Vladimíra Řepky resort stále pracuje. „Podrobnějšími daty, která by umožnila blíže objasnit možné příčiny tohoto rozložení, nedisponujeme. Proto máme v plánu dotazníkové šetření na jednotlivé soudce,“ reagoval na dotazy České justice.
Dotazníkové šetření kvůli absenci žen na vyšších postech v justici slibovalo ministerstvo už loni. Ještě s ním ovšem nezačalo. Proč? „Vzhledem k tomu, že nemáme odborníky na tvorbu dotazníků a jejich vyhodnocování, vedeme aktuálně jednání s odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády o možnostech podpory tohoto úkolu. Rádi bychom však šetření mezi soudci zrealizovali co nejdříve, ideálně ještě v tomto roce,“ vysvětlil Řepka. Podle něj je pravděpodobné, že je to dáno jak souběhem obecných faktorů, které se projevují v rámci celé společnosti, tak faktorů specifických pro justiční prostředí. Naráží tak například na to, že i v justici například chodí na rodičovskou dovolenou více žen, než mužů a kariéra žen tak v této době stagnuje.
U obvodních a krajských soudů pracuje dlouhodobě více soudkyň než soudců, na vyšších stupních soudní soustavy se ale tento poměr překlápí v neprospěch žen. V poslední době se navíc i u krajských soudů podíl mužů zvyšuje. Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud i oba vrchní soudy řídí muži. U krajských soudů se poměr předsedů a předsedkyň vyrovnal na čtyři ku čtyřem. Z 86 okresních soudů jich ženy vedou 45.
Jediný výrazný rozdíl v nepoměru mužů a žen nastal v posledních letech ve vedení krajských soudů. Po zavedení transparentních a otevřených výběrových řízení se do vedení dostaly čtyři ženy.
Přání, aby prezident Petr Pavel na Ústavní soud příště nominoval ženu, vyslovila ve středu v Senátu senátorka Adéla Šípová. Poměr žen a mužů se sice od loňska zlepšil, rozhodně ale podle ní není ideální. „Je to stále málo, protože jsme v současné době na necelých 29 % zastoupení žen na Ústavním soudu. A já bych chtěla znovu apelovat na vás, abyste nepolevil v předchozím úsilí ženy nominovat,“ uvedla senátorka. Podle informací České justice však Pražský hrad nyní žádnou ženu s nadějí na oficiální nominaci na seznamu, byť se o to snaží.
Podle dat, která shromažďuje Rada Evropy, působilo v roce 2020 u nejvyšších soudů přes 60 procent žen na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Turecku. V Černé Hoře překračoval podíl žen u nejvyšších soudů 80 procent. Do stejné kategorie jako Česko – tedy přes 60 procent mužských soudců u nejvyšších soudů – spadaly například Německo, Švýcarsko, Itálie, Norsko, Estonsko nebo Španělsko. ČR tedy v tomto ohledu výrazně nevybočuje. Přes 80 procent mužských nejvyšších soudců hlásilo Severní Irsko, Albánie a Ázerbájdžán.
(epa)
