Soudy zřejmě přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Omezení přísedících předpokládá vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna. Dvouhodinou debatu provázela opoziční kritika. Poslankyně ANO Helena Válková neuspěla s pozměňovacím návrhem, který by zachoval současný stav. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Podle Válkové ale jde o zrušení tradičního a důležitého institutu. Novela podle ní populisticky vychází vstříc části soudců, kteří ztratí korekci danou přísedícími. „Zapouzdřujete justici, děláte ji kabinetní, podlamujete důvěru ve spravedlivost rozhodování,“ řekla Válková. Sněmovna odmítla i její užší úpravu, která by zrušila rozhodování v senátech s přísedícími jen v pracovněprávních sporech.
Proti vystoupení Válkové se ohradil například Michael Kohajda (KDU-ČSL), jenž varoval před znejišťováním veřejnosti, že v Česku nebude fungovat právní stát a spravedlnost. Podle Karla Haase (ODS) Českou republiku žádný konec demokracie nečeká. „Nezávislost, odbornost, kompetentnost rozhodování českého soudnictví bude pokračovat,“ zdůraznil.
Zuzana Ožanová (ANO) se pozastavovala nad osmimilionovou roční očekávanou úsporou. „To je opravdu šíleně velká částka na to, že omezíte tak výrazně laický prvek v rozhodování,“ podotkla poslankyně, jež neprosadila návrh, aby Sněmovna předlohu znovu projednala ve druhém čtení.
Mohlo by vás zajímat
„Laický prvek v podobě přísedících u soudů je velmi důležitý,“ tvrdila poslankyně SPD Iveta Štefanová, podle níž představuje i veřejnou kontrolu soudního jednání. Úspora několika milionů korun ročně nemůže být podle Štefanové důvodem pro výrazné omezení přísedících. O jejím pozměňovacím návrhu o zachování přísedících, stejném jaký podala Válková, už Sněmovna nehlasovala.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) soudí, že veřejnost omezení přísedících u soudů nijak nepozná. Systém už podle něho nefunguje tak, jak byl v minulosti zamýšlen. Rozhodování spíš komplikuje, než aby něco přinášel, uvedl.
Přísedící nebudou podle schválené novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů mají přísedící nadále být podle důvodové zprávy v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
