Sundání prezervativu během soulože bez souhlasu partnera může být posuzováno jako znásilnění. Ústavní soud „kategoricky“ odmítl opačný závěr policie a státního zastupitelství, že sundat si kondom není trestný čin a že neexistuje jeden standardizovaný způsob sexuálního chování. Orgány činné v trestním řízení musí řádně vyšetřit průběh pohlavního styku a odstranit neurčitá vyjádření a nejasné děje.
Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu v případu stížností pěti stěžovatelek proti odložení věci v případě exposlance Dominika Feriho, který byl mezitím za další podobný skutek odsouzen. Ústavní soud vyhověl jedné z nich. Jen málokdy se stane, že Ústavní soud vydává ke svému nálezu ještě návod, jak mu porozumět a jak psát o obětech a podezřelém.
Tentokrát vydal Ústavní soud kromě nálezu a zprávy ještě jedenáct otázek a odpovědí. Nález i návod z 12. června 2024 jsou zde.
Jediná stěžovatelka, které Ústavní soud vyhověl, navázala „krátký poměr“ s Ferim ve svých sedmnácti letech. Při každé souloži trvala přes neustálé naléhání podezřelého na použití kondomu, neboť „se bála nějaké nemoci“, uvádí k tomu Ústavní soud.
„V říjnu roku 2015 měla s podezřelým naposledy konsenzuální pohlavní styk. Když byla k podezřelému zády, tak si potají kondom sundal a ona si všimla, že jej má v ruce. Stěžovatelka se proti tomu hlasitě ohradila, načež se setkala s výsměchem. S ,ospravedlněním´, že ,teď už je to stejně jedno´ podezřelý pokračoval v souloži. Stěžovatelka byla z jeho jednání v šoku a cítila se hrozně zneužitá,“ uvádí v nálezu Ústavní soud.
Následně ji v průběhu roku 2016 Feri elektronicky kontaktoval, aby zjistil důvod ochlazení jejich vztahu. Stěžovatelka po něm žádala omluvu, které se jí však nedostalo, podezřelý styk bez kondomu popřel. V roce 2019 nebo 2020 se setkala s tehdejší partnerkou podezřelého, která jí sama sdělila, že ví od podezřelého, co jí provedl a že ho to hrozně mrzelo a hrozně se za to kál, stojí dále v nálezu.
Policie: Sundat si kondom není trestný čin
Ve vyšetřování případu policisté dospěli k závěru, že „sundáním kondomu nenaplnil podezřelý znaky skutkové podstaty trestného činu“. „Stěžovatelka nejprve sice řekla, ať toho nechá, ale následně (dle vlastních slov) ,to už nechala být´. Nesouhlas stěžovatelky nepřekonal podezřelý užitím násilí,“ popisuje ÚS.
Dozorující státní zastupitelství dospělo k závěru, že jednání podezřelého nedosahuje intenzity pokusu znásilnění, o čemž svědčí samotné vnímání situace stěžovatelkou.
„S těmito závěry se plně ztotožnilo rovněž dohledové státní zastupitelství, které posun ve vnímání situace dává do souvislosti s medializací celé kauzy. Sundání kondomu proti vůli partnera nelze podle státního zastupitelství v České republice považovat za trestné. Stěžovatelka se nenacházela ve stavu bezbrannosti,“ shrnuje Ústavní soud v nálezu.
Problematikou stealthingu, tedy praktice, při níž je vykonán pohlavní styk tajně bez použití kondomu proti vůli sexuálního partnera, se zabývají soudy po celém světě. Německý Spolkový soudní dvůr například už dříve dovodil, že tuto praktiku lze zahrnout pod skutkovou podstatu tzv. sexuálního napadení.
Podle tuzemských orgánů činných v trestním řízení „neexistuje jeden standardizovaný způsob sexuálního chování a určitá forma nátlaku se může objevit“.
ÚS: Závěr o netrestnosti je nutné kategoricky odmítnout
Právě uvedený názor se stal důvodem, proč podle Ústavního soudu došlo k porušení ústavních práv ženy. Ústavní soud závěry policie a státního zastupitelství „kategoricky odmítl“.
„Co se týče jednání spočívajícího v nekonsenzuálním sundání kondomu, je v první řadě třeba odmítnout kategorický a neodůvodněný závěr o netrestnosti takového jednání. Z judikatury a odborné literatury nezjistil Ústavní soud žádný důvod či ústavně konformní argument, kvůli kterému by vyslovení souhlasu s určitou sexuální aktivitou mělo vylučovat trestní odpovědnost pachatele, který oběť donutí (užití násilí nebo využitím bezbrannosti) k sexuální aktivitě podstatně odlišné,“ uvedl Ústavní soud.
Sex je dnes zábava a bez kondomu proto jiná praktika
Soulož s kondomem a bez kondomu jsou podle Soudu odlišné praktiky. Účel použití prezervativu je zabránit těhotenství nebo ochránit se před pohlavně přenosnými chorobami a jeho použití je „součástí sexuální autonomie jednotlivce a ochrany kvality jeho života v oblastech chráněných ústavním pořádkem (rodinný život podle čl. 10 odst. 2 Listiny a fyzická integrita podle čl. 7 Listiny)“
Podle Soudu snaha o jejich prevenci totiž může stát v samotném základu souhlasu partnera se sexuální praktikou. „S atributem bezpečnosti, jakožto potenciálně klíčovým prvkem pohlavního života, pak úzce souvisí i významný posun v aspektu jeho prožívání. Jinak řečeno, je-li pohlavní život jednotlivců v dnešním světě spojen primárně s prožíváním příjemných pocitů a naplňováním mezilidských vztahů (což bere Ústavní soud jako notorietu, známou rovněž zákonodárci), může mít vnucení potenciálně riskantní aktivity, jejíž vyloučení bylo podmínkou pohlavního styku, zásadní vliv na psychické prožívání celé události (včetně pocitu fyzického ohrožení), a tím zasahovat do duševní integrity dotčené osoby,“ vysvětlil Ústavní soud.
„Již z uvedených důvodů je podle Ústavního soudu nutné vycházet ze zásady, že vynucený pohlavní styk bez použití kondomu představuje oproti konsenzuálnímu styku s použitím kondomu samostatnou a odlišnou kategorii pohlavního styku, relevantní pro interpretaci § 185 trestního zákoníku,“ uvedl Ústavní soud doslova.
Je sejmutí kondomu znásilnění? Může být
V „otázkách a odpovědích“ k předmětnému nálezu pak Ústavní soud v bodu 5) klade dotaz: Může být sejmutí prezervativu bez souhlasu považováno za znásilnění?
A takto odpovídá: „Může. V situaci, kdy osoba nejprve souhlasí s chráněným pohlavním stykem, následně si však její partner bez jejího souhlasu prezervativ sundá a soulož na ní dokoná, jde o znásilnění. Ústavní soud nenašel žádný rozumný důvod, kvůli kterému by vyslovení souhlasu s určitou sexuální aktivitou mělo vylučovat trestní odpovědnost pachatele, který oběť donutí k sexuální aktivitě podstatně odlišné
Podle Ústavního soudu policie i státní zastupitelství nevyšetřily případ sundání prezervativu během soulože řádně. „Stěžovatelčino tvrzení ponechaly značně neurčité,“ uvedl Soud. Popis průběhu pohlavního styku podle Ústavního soudu nedává možnost učinit si jasnou představu. „Tomu pak odpovídá zcela neurčitý popis situace v usnesení o odložení věci,“ uvedl ÚS.
ÚS: Policie nezjistila průběh soulože
„Kupříkladu není podle vnímání Ústavního soudu z obsáhlého vyjádření stěžovatelky zřejmé, zda pohlavní styk bez kondomu probíhal ještě předtím, než jej stěžovatelka spatřila sundaný v ruce podezřelého, zda ,výměna názorů´ na pokračování aktu probíhala během trvání soulože, zda ještě během konverzace podezřelý stěžovatelku ,zavalil´, nebo zda stěžovatelka nějak navenek projevila svůj psychický stav vyjádřený slovy ,nechala jsem to být´,“ vypočítává Ústavní soud.
Z obsahu spisu pak podle Soudu vyplývá, že se „policejní orgán nepokusil ani zajistit elektronickou komunikaci, v níž stěžovatelka podezřelého konfrontovala s jeho chováním a požadovala jeho omluvu, ani vyslechnout tehdejší partnerku podezřelého, která stěžovatelce měla sdělit, že ví, co jí podezřelý provedl“. Jde ale o důkazy, které by mohly nejasný skutkový děj popisovat, uvádí ÚS.
Případ pohlavního styku bez kondomu znovu otevřen
„Z výše uvedených důvodů Ústavní soud shledal, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení ústavního práva stěžovatelky na účinné vyšetřování, a tedy na ústavně konformní aplikaci ustanovení trestních předpisů týkajících se přípravné fáze trestního řízení,“ shrnuje svůj nález Ústavní soud.
Posoudit, k čemu došlo, je podle ÚS příslušné dozorové státní zastupitelství, „jehož názory jsou v těchto ohledech klíčové a jemuž je činnost policie (včetně plnění konkrétních úkolů) podřízena“.
„Proto Ústavní soud s ohledem na zásadu hospodárnosti trestního řízení zrušil toliko obě rozhodnutí orgánů státního zastupitelství. Ve znovu otevřeném stížnostním řízení bude rovněž úkolem obvodního státního zastupitelství konkrétněji reagovat na obsáhlé námitky uplatněné stěžovatelkou ve stížnosti proti usnesení policejního orgánu,“ uzavřel nález Ústavní soud.
Irena Válová
