Dnes dospělá žena s dítětem, se zrušeným oddlužením kvůli nemajetnosti a neschopnosti splácet jela jako patnáctiletá v Českých Budějovicích dvakrát načerno. Otec dítěte zmizel ve válce na Ukrajině. Matka platební rozkaz ignorovala. Věřitel počkal do její zletilosti a uvalil na ni exekuci. Na exekuci si dívka půjčila s úrokem 200 procent ročně. Soudy porušily právo ženy na soudní ochranu a její právo vlastnit majetek, uvedl k případu Ústavní soud. Došlo ke rdousícímu efektu, když soudy dopustily zdvojnásobení nákladů ženy bez řádného zastoupení.
Samoživitelka v invalidním důchodu bez majetku tak uspěla u Ústavního soudu, který zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích respektive Okresního soudu v Českých Budějovicích o zamítnutí návrhu ženy na zastavení exekuce. Žena si stěžovala, že v nalézacím řízení nebyla zastoupena a že soudy měly řízení o dvou původně tisícikorunových pokutách spojit. Oddělená řízení o bagatelních dluzích z formulářových žalob přinášejí další náklady a jsou proto zásahem do vlastnického práva.
Úplný nález Ústavního soudu, jak byl vyhlášen 7. května 32024, je zde.
Platební rozkaz obdržela matka jako zákonná zástupkyně patnáctileté dívky. Matka nepodala odpor ani nezaplatila soudem určenou částku. Ta činila přes osm tisíc korun poté, co Dopravní podnik České Budějovice pohledávku postoupil obchodníkovi. „Po nabytí zletilosti a nástupu do práce pak na mzdu stěžovatelky byly okamžitě uvaleny exekuce ve výši celkově přesahující 40 000 Kč,“ shrnuje Ústavní soud. V rámci řízení se zjistilo, že nalézací spis byl skartován.
Nalézací soudy: Exekuční řízení neřeší vady nalézacího
Návrh na zastavení exekuce, který žena podala v prosinci 2021, obecné soudy zamítly: „Stěžovatelka podle okresního soudu nesprávně považuje exekuční řízení za další řízení, kde může využít v nalézacím řízení neuplatněné důkazy,“ cituje ÚS stanovisko okresního soudu k námitkám ženy.
„Krajský soud přisvědčil okresnímu soudu, že exekuční řízení slouží primárně k tomu, aby byl vykonán exekuční titul, a nemůže suplovat řízení, kde by se řešily eventuální vady nalézacího řízení. Z výpovědi stěžovatelky vyplývá, že celou dobu věděla o existenci pohledávek vůči Dopravnímu podniku města České Budějovice, a. s., potažmo dnešní oprávněné, a ani v insolvenčním řízení tyto pohledávky nepopřela,“ uvádí Ústavní soud.
Žena: Uznání pohledávek doporučil insolvenční správce
Zda o pokutě žena věděla či nikoli, není jisté. Matka někdejší pokutu za dítě nezaplatila ani své nezletilé dceři neoznámila, že je proti ní vedeno soudní řízení k vymožení pohledávky. „Tehdy nezletilá stěžovatelka se však o probíhajícím soudním řízení nedozvěděla, protože veškerá soudní korespondence byla doručována pouze k rukám její matky,“ uvádí Ústavní soud. Z tisícikorunové pokuty mezitím vznikly desetitisícové dluhy.
Žena si od společnosti Provident vzala v roce 2017 tři půjčky ve výši 8 900 Kč, 6 000 Kč, 8 600 Kč. Většinu splatila, a to včetně úroku 150 % až 200 % ročně. „Obchodní společnost Provident Finance s. r. o., přesto do následného insolvenčního řízení stěžovatelky přihlásila pohledávku ve výši 46 085 Kč. Tato pohledávka přitom věřiteli nebyla přiznána žádným pravomocným rozhodnutím, navíc úroky, které věřitel požaduje, jsou v rozporu s platným právem i aktuální judikaturou,“ argumentuje žena před Ústavním soudem.
„Při přezkumu pohledávek jí insolvenční správce doporučil, aby všechny pohledávky uznala, protože to bude jednodušší. Během insolvenčního řízení se stěžovatelce v roce 2021 narodilo dítě, jeho otec ukrajinské národnosti odešel v březnu 2022 bojovat na Ukrajinu, následně poté se přestal stěžovatelce ozývat a od té doby o něm stěžovatelka nemá žádné zprávy. Stěžovatelka tak přišla o podporu ze strany otce dítěte a o výživné na dítě. Požádala o sociální příspěvek, který jí nebyl přiznán, a následně z důvodu nedostatku finančních prostředků požádala na podzim roku 2022 o zrušení insolvence, protože již nadále nebyla schopna dodržet splátkový kalendář,“ cituje nález Ústavního soudu ze stížnosti ženy.
Kdy nelze vydat platební rozkaz nezletilému
Na úvod svého rozhodování Ústavní soud připomněl, že se opakovaně zabývá stížnostmi dospělých kvůli dluhům způsobeným v dětství jízdou načerno, kteří nebyli v řízení zastoupeni a o exekuci se dozvídají po letech po dosažení dospělosti.
Například v nálezu z roku 2019 Ústavní soud s ohledem na Listinu a Úmluvu o právech dítěte vyslovil, kdy nelze vydat platební rozkaz vůči nezletilému: Jestliže nezletilý nemá řádné a efektivní zastoupení. „Případná pasivita jeho zákonného zástupce po vydání platebního rozkazu je projevem vědomého vzdání se práva žalovaného na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti učiněným při ochraně práv a v zájmu nezletilého žalovaného,“ uvádí Soud. Za takové situace má soud zvážit ustanovení opatrovníka dítěte.
Hospodárnost řízení je požadavek právního státu
Obecné soudy jsou podle dřívější judikatury Ústavního soudu rovněž povinné posoudit náklady a jejich účelnost u tzv. formulářové žaloby, což je případ nezaplaceného jízdného. Jsou to případy, kdy je spotřebitel „fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem. Jsou to zejména o smlouvy o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb elektronických komunikací, pojistné smlouvy nebo smlouvy o veřejném zdravotním pojištění, vysvětluje Ústavní soud.
Navíc skutečnost, že soud může v zájmu hospodárnosti řízení spojit ke společnému řízení věci, které skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků „je třeba interpretovat nikoliv tak, že je předmětem volné úvahy soudce, a nikoliv jen v souvislosti se zásadou ekonomie řízení, ale z hlediska souladnosti procesního postupu soudu s ohledem na náklady řízení s principem proporcionality zásahu do vlastnického práva povinného, který plyne z požadavku právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy)“, uvedl Ústavní soud doslova.
Platební rozkaz na jméno dítěte je vadný
V tomto konkrétním případě byla na platebním rozkaze uvedena pouze stěžovatelka jako povinná, přičemž v té době, v roce 2008, jí bylo patnáct let. Zákonný zástupce na platebním rozkaze není uveden. Proti platebnímu rozkazu matka jako zákonná zástupkyně dítěte nepodala odpor a ani dlužnou částku za nezletilou neuhradila.
„Z uvedeného vyplývá, že uvedený platební rozkaz vykazuje zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť stěžovatelka v předmětném řízení neměla procesní způsobilost a jako účastník řízení nebyla zastoupena, resp. nebyla zastoupena zástupcem, který by řádně hájil její zájmy, ačkoli byla v té době nezletilá,“ uvedl k případu ženy Ústavní soud.
Proč nebyla obě řízení spojena?
I když platebním rozkazem uložená částka činí „pouze“ 1 006 Kč s příslušenstvím, náklady řízení byly na platebním rozkaze vyčísleny na částku osminásobně vyšší, uvádí dále Ústavní soud. „Podle tvrzení stěžovatelky byla proti ní vedena souběžně dvě soudní řízení, přičemž v každém z nich šlo o částku 1 006 Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a pokutu. Tato nalézací řízení však nebyla z důvodu ekonomie řízení spojena ke společnému řízení (a posléze ani exekuční řízení).“
Poté Ústavní soud znovu shrnuje finanční a společenské poměry stěžující si ženy: „Ze spisového materiálu vyplývá, že stěžovatelka je samoživitelka, pečuje o nezletilou dceru, otec dítěte je státní příslušník Ukrajiny a momentálně se účastní bojů na Ukrajině. Stěžovatelka pobírá peněžitou pomoc v mateřství, výživné a invalidní důchod. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že vymáhanou částku nebyla schopna uhradit, a proto se zadlužila, navíc půjčka byla sjednána s nepřiměřeně vysokými úroky.“ Schválené oddlužení bylo zrušeno.
Proč soud stanovil nepřiměřenou odměnu?
Podle Ústavního soudu nalézací soudy chybovaly, když se nezabývaly ne/zastoupením dívky v řízení o pokutě a když nespojily obě řízení v jedno: „Okresní soud nespojil oba návrhy na vydání platebního rozkazu do společného řízení, ačkoli tento požadavek Ústavní soud opakovaně zdůraznil ve svých nálezech,“ uvádí ÚS v nálezu.
Také odměnu věřitele za zastupování advokátem v nalézacím řízení stanovil podle Ústavního soudu okresní soud v rozporu s judikaturou Ústavního soudu týkající se náhrady nákladů řízení u tzv. formulářových žalob v nepřiměřené výši. „V důsledku čehož byla stěžovatelka zatížena dluhem, jehož bagatelní výše se v průběhu let natolik navýšila, že celkově vymáhanou finanční sumu již takto označit nelze,“ uvedl Soud.
„Ústavní soud přitom opakovaně judikoval, že obecné soudy musí při svém rozhodování chránit též zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt,“ upozornil Ústavní soud.
Námitka soudů z Českých Budějovic se zamítá
Námitka obecných soudů, že se stěžovatelka snaží přenést řešení svého nedbalého jednání v nalézacím řízení do řízení exekučního, přitom, jak bylo výše uvedeno, není i s ohledem na uvedené skutečnosti vztahující se k nalézacímu řízení a vydání platebního rozkazu okresního soudu pro řešení projednávaného případu relevantní, uzavřel případ Ústavní soud.
Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, byly to naopak obecné soudy, které způsobily, že žena nesla při vstupu do dospělosti břemeno zdvojených nákladů na exekuci, celkový dluh narostl a ona se dostala do dluhové pasti.
Irena Válová
