Pokud Ministerstvo spravedlnosti nenavýší justičním úředníkům platy o 15 procent, proběhne v září pravděpodobně třídenní stávka personálu. České justici to řekla Anna Pospíšilová z Odborového svazu justice. Více dní v řadě bude pro soudy i veřejnost znamenat o dost citelnější komplikace, než tomu bylo v případě jednodenní stávky na konci května. Ministerstvo řeší akutní nedostatek peněz nejen kvůli platům pro úředníky. „Zjevně končí doba, kdy si Česko užívá relativně nadstandardně rychlé a velmi levné justice,“ říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Zaměstnanci v justici si budou kvůli případné další stávce muset opět vzít neplacené volno. „Lidé už jsou v takové situaci, že raději vydrží tři dny neplaceného volna a budou mít naději, že stávkou něco změní,“ uvedla zástupkyně odborů Anna Pospíšilová a připomněla, že soudům peníze, které za zaměstnance v době stávky ušetří, zůstanou. Bude podle ní pak na vedení soudů, zda pracovníkům peníze následně „vrátí“ při udělování odměn.
Odbory pro všechny zaměstnance soudů trvají na požadavku patnáctiprocentního navýšení platů a samostatných, nezávislých platových tabulek. Ministerstvo spravedlnosti na jednání minulý týden slíbilo další navýšení zhruba o 700 korun měsíčně. „To je výsměch. Je to navíc dorovnání slibu, že jsme měli dostat letos přidáno 1500. Těch 15 procent či 4 tisíce měsíčně na jedno tabulkové místo pro nás zatím nemají,“ říká zástupkyně justičních odborů.
Rozdělení těchto mimořádných finančních „injekcí“ je navíc v gesci předsedů soudů. Ministerstvo spravedlnosti sice doporučuje, aby byly peníze rozděleny mezi justiční personál, ne všude se tak ale vždy děje. Od září se navíc pravděpodobně zvednou platy ostatním státním zaměstnancům a justiční profese tak mohou zaznamenat další propad.
Kromě nízkých platů justiční úředníky trápí narůstající agenda, která na jejich bedra dopadla. Jde zejména o ukončování bagatelních a marných exekucí nebo vymáhaní soudních poplatků místo Celní správy. Zaměstnanci na soudech tak často musí v práci zůstávat přesčas. Mnoho z nich si stěžuje, že za práci navíc nedostávají zaplaceno. „Tuto práci mají nyní na starosti nejen zaměstnanci z exekučních oddělení, ale je rozdělena i mezi další pracovníky. Práce s tím je strašně moc. Ministerstvo řeklo, že na tyto zaměstnance vyhradí nějaké odměny, ale zda je dostali, to nevím,“ uvedla Pospíšilová.
Přesčasy zadarmo?
„Že by se na soudech proplácely přesčasy, tak to jsem za 26 let na dvou různých soudech ještě neviděla,“ uvedla například jedna ze zaměstnankyň, jejíž jméno česká justice zná. Mimo záznam to potvrzují i další úřednice. Podle prezidenta Soudcovské unie Vávry dříve situace, kdy se na úředníky nahrnulo větší množství práce, byly nárazové. Nyní se z toho stal normální stav. „Pokud se parlament rozhodl, že takovou agendu po soudech chce a nepřidal na to ani člověka tak je logické, že zaměstnanci to musí dělat vedle své práce. Že by se to stíhalo v pracovní době, tomu nevěřím,“ uvedl s tím, že současné finanční problémy justice jsou pomníčkem mnoha předchozích vlád. Podle něj by také situaci mohl pomoci výsledek celojustičního auditu, který nyní probíhá.
Nejvíce narůstající agenda zatěžuje okresní soudy. „Pokud jde o nařizování a následné proplácení přesčasů, mohu jen odkázat na to, že kde jinde, než na soudech se má důsledně dodržovat zákoník práce. Jestli by se tak na okresních soudech nedělo, byl by to důvod pro kontrolu ze strany nadřízeného soudu. Nicméně současně je třeba konstatovat smutný fakt, že rozpočtové možnosti soudů na proplácení přesčasů jsou objektivně nedobré, resp. mizivé u časově náročných agend s velkým objemem věcí, jako jsou například marné exekuce,“ uvedl předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar.
Podle ministerstva se žádný z úředníků se stížností na svého zaměstnavatele na resort neobrátil. „Plnění zákonných nároků zaměstnanců soudů je současně zákonnou povinností pro příslušné soudy, přičemž ministerstvo není zaměstnavatel, tudíž primárně se musí zaměstnanci soudu obrátit na svého zaměstnavatele,“ reagoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Odbory trvají na svých požadavcích ve chvíli, kdy Ministerstvo spravedlnosti podruhé žádá o mimořádné navýšení rozpočtu. Dochází peníze na provoz soudů, ale i věznic. „K vyčerpání na některých položkách rozpočtu OVV na soudech tak dojde v pololetí letošního roku a z tohoto důvodu je nutné tuto situaci řešit neprodleně,“ uvedl resort v žádosti vládě. Nedostatek peněz má souviset právě zejména s nárůstem agendy vymáhání bagatelních a marných exekucí. Ministerstvo financí ale rozpočet navýšit odmítá a tak jde materiál na jednání vlády s rozporem.
Přidat chtějí advokáti i další profese
Justiční úředníci navíc nejsou jediná složka, která žádá navýšení financí. Advokáti zase roky bojují o navýšení advokátního tarifu. I těm by ministr spravedlnosti Pavel Blažek rád vyhověl, narazil ale na odpor nejen Ministerstva financí, ale i soudů. Rozpočet také zatíží dorovnání platů soudců ve výši půl miliardy korun, o kterém nedávno rozhodl Ústavní soud.
„Jednání se zástupci stavů a profesí z resortu bylo potřebné. Oceňuji otevřenost debaty. Shoda byla v tom, že udržení chodu právního státu vyžaduje i odpovídající finanční prostředky. Je však třeba zohlednit, dodávám já, i stávající možnosti ekonomické situace státu,“ uvedl Blažek po čtvrtečním jednání. „Všechny vznesené požadavky s ohledem na jejich celkovou výši uspokojit nebude možné. Některé však podle mne demokratický právní stát zabezpečit musí. A o tomto chci přesvědčit vládu i poslance při projednávání nejen státního rozpočtu. Konkrétněji se mohu veřejně vyjádřit až po jednání s vládními kolegy. Předčasné výroky by mohly vše poškodit,“ doplnil.
Eva Paseková
