Vlna verbálních útoků v e-mailech či anonymních dopisech, kterým ústavní soudci čelili po lednovém nálezu o zkrácené valorizaci penzí, byla nejsilnější, jakou místopředseda soudu Vojtěch Šimíček pamatuje, a dosud zcela neustala. Ještě minulý týden dostal dopis s výhrůžkou. Soudci však podle Šimíčka musí kritiku ustát. „Já osobně jsem velmi opatrný, nejenom když jsem za něco hodně kritizován, ale možná ještě více, když jsem za některá rozhodnutí některými aktéry příliš chválen,“ řekl Šimíček v rozhovoru. Nález, podle kterého zkrácená valorizace penzí neodporovala ústavě, připravoval jako soudce zpravodaj.

Desetileté Šimíčkovo působení u Ústavního soudu (ÚS) příští týden končí. Na otázku, který název filmu nejlépe vystihuje poslední dekádu činnosti soudu, jmenoval s velkou nadsázkou Nudu v Brně. Perspektivou ústavních soudců to bylo období relativní politické stability. Některé potenciálně zajímavé otázky se k soudu vůbec nedostaly, protože nikdo nepodal odpovídající návrh. Předešlé dvě dekády stavěly soudce před daleko větší výzvy, uvedl Šimíček.

Český ÚS vznikl v roce 1993. Při zachování filmových přirovnání lze první, zakladatelskou dekádu pojmenovat třeba Zrození hrdiny. Právě tehdy se vymezovalo postavení soudu, který přispěl k transformaci předlistopadového politického a právního systému a později pomohl zabránit pokusu o přepsání ústavního systému v době opoziční smlouvy.

Pro druhou dekádu se podle Šimíčka nabízí označení Patnáct rozhněvaných mužů a žen s podtitulem Báječná léta s Klausem. Bylo to totiž období permanentní politické krize, do které musel ÚS vstupovat, často v interakci s tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Šimíček připomněl kauzy Lisabonské smlouvy nebo pokusu o odvolání tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové.

Mohlo by vás zajímat

„Jakkoliv to nechci bagatelizovat, tak závažnost kauz, které jsme řešili my, nedosahovala závažnosti první a druhé dekády. Některé problémy, které se objevovaly, se nakonec k ÚS nedostaly: kompetenční spory, nejmenování některého ministra, vláda bez důvěry, otázka způsobilosti prezidenta vykonávat mandát a tak dále,“ uvedl Šimíček. Zatěžkávací zkoušku představovalo období pandemie a případy s ním spojené, které však ukázaly, že na ně nebyl připraven nikdo – ani zákonná úprava řízení před ÚS.

ÚS jako záchranná brzda

Co čeká čtvrtou generaci soudců ÚS, která se nyní formuje, lze podle Šimíčka těžko předjímat. Záleží na vývoji politické situace i na tom, jaké podněty k soudu přijdou. „Pokud ČR nebude zažívat nějaké třeskutější období, nebudou probíhat politické a ústavní krize, tak i agenda ÚS bude převážně provozní. Pokud ale situace klidná nebude, tak ÚS musí fungovat jako záchranná brzda, deštník proti nepřízni počasí,“ řekl Šimíček. Svým nástupcům a hlavně celému ústavnímu a politickému systému proto také přeje co nejvíce „Nudy v Brně“. Pokud nebude potřeba, aby ÚS razantně vstupoval do politických a ústavních procesů, je to znak jejich stability a racionálního fungování.

Místopředseda ÚS oponuje častému nálepkování soudu jako levicového, anebo pravicového. „ÚS není ani levicový, ani pravicový, ale je tady pro ochranu základních práv a práv menšin, včetně těch politických. Logicky proto platí, že budeme-li mít pravicovou vládu, tak se na ÚS bude častěji obracet levicová opozice, a naopak. Protože ÚS působí jako stabilizační faktor, tak se může navenek někdy jevit, že je vychyluje na jednu, nebo druhou stranu, ale zpravidla to není pravda,“ doplnil Šimíček.

Lednový důchodový nález patřil k těm, o kterých se na plénu ÚS vedly dlouhé debaty. Výsledkem podobných debat je často i to, že některý soudce zůstane v menšině a sepisuje odlišné stanovisko, které Šimíček vnímá jako „ručník v ringu“ a signál, že nedokázal ostatní přesvědčit o správnosti svých argumentů. Věcné argumenty kolegů ale vždy respektuje, protože nikdo nemá monopol na pravdu.

Mají soudci končit v 70 letech?

„Problém jsem měl vždy jedině v situaci, když jsem měl pocit, že plénum nějakou otázku nechce řešit meritorně, přestože by mělo. Když se namísto způsobů řešení hledají důvody, jak se něčemu vyhnout,“ řekl. Jako příklad zmínil dva roky staré rozhodnutí, kdy se soud odmítl z procesních důvodů zabývat věcně návrhem na zrušení věkové hranice 70 let, po jejímž dovršení soudci musejí opustit justici. O rozhodnutí česká justice opakovaně informovala.

O Šimíčkovi se během jeho působení u ÚS hovořilo také kvůli dvěma schůzkám s tehdejším kancléřem prezidenta Miloše Zemana Vratislavem Mynářem, který se snažil lobbovat za konkrétní rozhodnutí. Šimíček už dříve odmítl, že by schůzky měly vliv na jeho rozhodnutí, což dokládá i výsledek řízení. Předem jej prý ani nenapadlo, že kancléř chce soud ovlivnit. Zpětně ale lituje toho, že o schůzkách hned neučinil záznam do spisu. „Kromě tohoto excesu pana Mynáře se ani jednou nestalo, že bych byl nějak kontaktován, že by byla nějaká snaha o moje ovlivnění,“ doplnil.

Po skončení funkčního období čeká Šimíčka šestitýdenní neplacené volno. Od poloviny léta začne po deseti letech znovu soudit u Nejvyššího správního soudu.

(čtk, epa)