Důležité je deanonymizovat profily na diskuzích či sociálních sítích. Sice možná budou někteří namítat, že je to nějaké omezení jejich svobody, ale v tomto směru už neexistuje jiné řešení. Řekla to v předvolební Eurodebatě Zdravotnického deníku, Ekonomického deníku a České justice s názvem Budoucnost Evropy – Agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi Paula Puškárová, poslankyně a předsedkyně Výboru Národní rady (NR) SR pro vzdělávání, vědu, mládež a sport, zároveň i kandidátka do Evropského parlamentu za koaliční stranu Hlas-SD.
Myslí si, že deanonymizace profilů je nutná proto, že se společnost dostala do bodu zlomu. „Nedokážeme jinak zastavit to množství nenávisti, které se zde šíří a vytváří z mladé generace generaci nešťastných lidí,“ upozornila Puškárová.
Sledování zdrojů informací
Připomněla, že to není jediný nápad, jak bojovat proti dezinformacím a nenávisti na internetu. „Začíná to na úrovni každého jednoho člověka. Musíme si všímat zdrojů informací. Jsem proto velmi překvapená, že lidé jdou za velmi rychlými a flešovými zprávami, aniž by zjišťovali, kdo je jejich zdrojem,“ konstatovala poslankyně NR SR. V edukativním procesu je podle ní důležité toto neustále zdůrazňovat. Odebírat informace jen z jednoho zdroje dává prostor pro fanatismus. Třeba objektivní informaci – a tedy informaci z více zdrojů. V tomto novináři hrají klíčovou roli – zůstávat objektivní.
Puškárová tvrdí, že vše začíná ve vzdělávacím procesu a pokračuje při budování vlastního etického rámce. „Každý máme svůj morální kodex, někteří ho překračujeme víc, jiní méně. Pro mě je ale nepochopitelné, že někdo v rámci svého morálního kodexu necítí zodpovědnost za šíření nenávisti v IT prostoru,“ zamýšlí se Puškárová. Podle ní by každá část společnosti, ať už stát, velké technologické firmy nebo občané, měla reálně vnímat míru nebezpečnosti a napomáhat zastavovat hrozby. Protože v určitém bodě to může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu.
Nezaměřovat se na individuální dobro
V souvislosti se šířením dezinformací se hovoří io regulaci. „Bohužel, regulace vždy přinese i řešení, jak se jí vyhnout. Řešení pro šíření dezinformací musíme hledat v edukativním procesu,“ uvedla Puškárová. Je přesvědčena, že v edukačním systému je třeba podporovat etiku, ale i psychologii. Podle ní je třeba podpořit budování komunity, nejen narcistické povědomí.
„Jsme společnost a když jeden prvek padá, začnou padat i další. Velmi se mi líbily studie, které ukázaly, proč Čína dokáže udržovat svůj ekonomický růst v takovém dlouhodobém horizontu. Spojily tradiční základy ekonomické teorie jako jsou investice, otevřenost obchodu s prvkem kulturním – kolektivismem,“ upozornila poslankyně NR SR za Hlas-SD. Připomněla, že již nositel Nobelovy ceny John Nash potvrdil, že optimální řešení při hledání ekonomické ekvilibrie (rovnováhy – pozn. redakce) není v maximalizaci užitečnosti pro jednotlivce, ale užitečnosti pro společnost.
„Pokud chceme ekonomický růst, nemůžeme myslet jen na sebe, musíme myslet na společnost a optimum se dosahuje při maximalizaci užitečnosti jednotlivých jejích členů,“upozornila Puškárová. To souvisí také s bojem proti kyberšikaně. Musíme se v zájmu zachování většího dobra vzdát části své svobody a deanonymizovat profily na sociálních sítích.
Podpora zákazu mobilů na školách
Puškárová zdůraznila, že mladá generace se potřebuje vrátit k tomu, o čem edukativní proces je. Při vzdělávání je důležité se soustředit, ne postovat na sociálních sítích či nedejbože pomlouvat spolužáky za jejich oblečení. „I proto podporuji zákaz mobilních telefonů na školách, neboť osobně si myslím, že mobil odpoutává pozornost a na rozvoj analytické schopnosti je třeba soustředění,“ řekla.
IT prostor podle ní je něco, do čeho by si stát v případě krize měl vyhradit právo zasahovat. „Minimálně na evropské úrovni je třeba tyto problémy řešit, protože se nedají řešit na národní úrovni. Mají ale tak závažný charakter, že mají dopad na ekonomiku. Když vychováme generaci nešťastných lidí, kteří budou celou dobu sedět před obrazovkami mobilních telefonů a ztrácejí schopnost posoudit, co je správné, tak máme i ekonomický problém,“ připomněla Puškárová.
Na závěr zdůraznila, že jsme ztratili komunity, které vychovávaly mladou generaci a nahradily ho individuálním rozvojem. Takto nastavený ekonomický růst však neprodukuje Nashovo ekvilibrium.
Jozef Brezovský
Foto: Tomáš Bokor
